SOU OBÉ DùJINY - Ústav pro soudobé dějiny AV - Akademie věd ČR

Zápas Budapešť dvou 1956 kultur – v Brügel totalitním – Baťa systému 229ho obdivu k němu a k jeho dílu. Poměry v Hustopečích v době Brügelova narozenía mládí velmi plasticky vylíčil profesor Miloš Trapl, ředitel Centra pro československáexilová studia Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Česko-německépotýkání, ke kterému v tomto národnostně smíšeném městě na přelomu 19.a 20. století docházelo, podle něj silně ovlivnilo Brügelův pohled na soužití obouetnik. První blok semináře uzavřelo vystoupení překladatele knihy Češi a Němci1918–1938 Petra Dvořáčka spojené s oficiální prezentací českého vydání této význačnépublikace. Petr Dvořáček poukázal na úskalí spojená s překlady německypsaných historických prací a záslužně apeloval na zřízení podrobného hesláře německéhistorické terminologie a jejích užívaných českých ekvivalentů.Odpolední jednání zahájil profesor Milan Hauner z Wisconsinské univerzity v severoamerickémMadisonu rozborem své vlastní korespondence s Johannem WolfgangemBrügelem. Několik poznámek k Brügelovu životopisu, spojených s aktuálnímzamyšlením nad česko-německými vztahy, přednesl bývalý politik a disidentJaroslav Šabata. V podobném duchu se neslo vystoupení pražského historikaFrantiška Svátka. Tento blok pak zakončilo vystoupení české spisovatelky s kulturněhistorickýmzaměřením Aleny Wagnerové o životních osudech některých sudetoněmeckýchantifašistů, v jehož rámci referentka představila prozatímní výsledkysvého orálněhistorického projektu k danému tématu. Na ni tematicky navázalaDoubravka Olšáková z Ústavu pro soudobé dějiny a David Kovařík z jeho brněnsképobočky. Oba mladí badatelé stejně jako Wagnerová jsou zapojeni do projektu českévlády „Dokumentace osudů aktivních odpůrců nacismu postižených v souvislostis československými opatřeními proti takzvanému nepřátelskému obyvatelstvu“.Kunsthistorička a pamětnice Dora Millerová nakonec zavzpomínala na svá setkánís Brügelem, především při jeho návštěvách Brna. Závěrečné shrnující slovo patřiloopět Vilému Prečanovi.Brügelovský seminář účastníci hodnotili jako velmi přínosný, k čemuž jistě přispělabezchybná organizace ze strany hustopečského muzea stejně jako podnětnáa neformální diskuse. Jasně se zde ukázalo, že významné a informačně bohaté historickéakce se nemusí konat pouze v hlavních centrech.Mezinárodní konference „Tomáš Baťa – doba a společnost“Při příležitosti stotřicátého výročí narození uspořádala Nadace Tomáše Bati ve spoluprácis Ústavem pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i., a Filozofickou fakultou UniverzityPalackého v Olomouci dvoudenní mezinárodní konferenci nazvanou „TomášBaťa – doba a společnost“. V reprezentativních prostorách vily Tomáše Bati ve Zlíněse 31. listopadu a 1. prosince 2006 sešla opravdu silná sestava českých i zahraničníchhistoriků, architektů, ekonomů, manažerů a zástupců dalších profesí, abyspolečně zhodnotili život a dílo zřejmě nejvýznamnějšího československého (nejen)podnikatele první poloviny 20. století. Záštitu nad konferencí převzal hejtmanZlínského kraje Libor Lukáš a primátorka města Zlína Irena Ondrová.Konferenci zahájil ředitel Nadace Tomáše Bati Pavel Velev a po pozdravných projevechzlínské primátorky, zástupce ředitele Ústavu pro soudobé dějiny Jiřího Ko-