SOU OBÉ DùJINY - Ústav pro soudobé dějiny AV - Akademie věd ČR

Poezie ve sbornících britského válečného exilu 71čátku reflektující válečné události (Oheň proti ohni, 1947; Válka pokračuje, 1949),později hlavně politické perzekuce 50. let (Pravděpodobná tvář, 1963; deníkováautobiografie Studené slunce, 1967) a nakonec osobnost jeho otce (Alfons Mucha,1969) a českou kulturní enklávu v Paříži 30. let (vzpomínková próza Podivné lásky,1988).Rudolf Nekola (1902–1969)básník, redaktor, autor textů pro mládež. V letech 1941 až 1943 byl členem československénáborové mise, po válce se stal šéfredaktorem deníku Obrana lidu. Poúnoru 1948 odešel do Kanady, kde vydával bulletin Naše noviny a později týdeníkNový domov. Jako redaktor spolupracoval s Ednou Ashovou na pamětní publikaciA gem for the Canadian mosaic: Pictures of the life and the work of Canadians of Czechoslovakorigin (Toronto 1957), jeho novelka Le Pélerin de Rio vyšla pouze ve francouzskémpřekladu v roce 1955 v pařížském nakladatelství Rencontres.Ota Ornest (1913–2002)divadelní režisér, ředitel a překladatel,vlastním jménem Ohrenstein,bratr básníka Jiřího Ortena.Za druhé světové války v britskémexilu se podílel na československémvysílání BBC a spolupracovals levicovou organizací Mladé(Nové) Československo. Po návratudomů byl režisérem a dramaturgemRealistického divadla ZdeňkaNejedlého a od počátku 50. let dozačátku „normalizace“ ředitelem,do konce roku 1976 též režiséremv Městských divadlech pražských.Po podpisu Charty 77 byl v letech1977–1978 vězněn a do konce 80.let nesměl vykonávat divadelní povolání.Poté působil jako režisér veStředočeském divadle v Mladé Boleslavia Kladně. Své vzpomínkyshrnul v knize rozhovorů s MariíValtrovou Hraje váš tatínek ještě nahousle? (1993).Ota Ornest na fotografii v roce 1944 (fotoz knižního rozhovoru Marie Valtrové s OtouOrnestem Hraje váš tatínek ještě na housle?Praha, Primus 1993)