SOU OBÉ DùJINY - Ústav pro soudobé dějiny AV - Akademie věd ČR

184 Soudobé dějiny XIV / 1Reakce americké akademické mládeže na vstup vojsk USA do Kambodže v dubnu1970 na příkladě Brownovy univerzity v Providence (Rhode Island) přibližujeWłodzimierz Batóg z Kielcí.Polská otázka v kontextu uzavření československo-sovětské dohody z prosince1943 je předmětem studie Dušana Segeše z Bratislavy ve třetím loňském čísle, kterározšiřuje dosavadní poznatky o tehdejší návštěvě prezidenta Edvarda Benešev Moskvě. Autor se soustřeďuje na reakce polských vládních kruhů na Benešovučinnost na mezinárodní scéně. Obraz ženy jako pracující matky a funkcionářkyprezentovaný v polských ženských časopisech v letech 1948 až 1956 přibližuje varšavskáhistorička Małgorzata Hajdo. Převodovou pákou politiky PSDS v ženskémhnutí se stala Liga žen, která pohltila všechny dosavadní ženské organizace a v příslušnémtisku se snažila mobilizovat polské ženy ke ztotožnění s jejich novou rolí.Příspěvkem k dějinám vztahů státu a církve v Polsku v letech 1949 až 1975 je článekBartosze Kaliského z Varšavy o polském primasovi Stefanu Wyszyńském jakoordináři hnězdenské arcidiecéze.Poslední, čtvrté číslo minulého ročníku časopisu Dzieje Najnowsze je věnovánoprezentaci vědeckovýzkumné práce historických pracovišť na Univerzitě MikulášeKoperníka v Toruni. Profesorka Emilia Denkiewicz-Szczepaniaková se zde zabývápolsko-norskými obchodními vztahy v letech 1945 až 1949. Styky Všesvazové společnostipro kulturní vztahy se zahraničím s Polskem v letech 1945 až 1956 jsoupředmětem zájmu Mirosława Golona. O polskojazyčném komunistickém dennímtisku ve Francii v letech 1952 až 1956 píše Zbigniew Girzyński. Evropskou a polskoureakci na memorandum Rady evangelické církve v Německu „Situace vyhnancůa vztah německého národa k jeho východním sousedům“ ze 14. října 1965 přibližujeJarosław Kłaczkow. Situace na Univerzitě Mikuláše Koperníka v dramatickédobě mezi zrozením Solidarity a vyhlášením výjimečného stavu (1980–1981) jezobrazena ve studii profesora Ryszarda Kozłowského.Čtvrtletník Západního ústavu v Poznani Przegląd Zachodni věnoval své druhé číslov roce 2005 paměti druhé světové války, a to z různých úhlů pohledu. Kolektivnípamětí vítězů a poražených se zabývá v úvodní obsáhlé stati poznaňská profesorkaAnna Wolff-Powęska. Autorka uvádí, že v žádné evropské zemi nezaujala druhásvětová válka v takových rozměrech ústřední místo v paměti lidu a státu jako v Sovětskémsvazu. Dotkla se téměř všech obyvatel této velké země, která utrpěla ztrátypočetně nesrovnatelné s jinými národy. Dnes se považuje za pravděpodobný odhadtřicet sedm milionů obětí. Jen do roku 1988 se objevilo v SSSR více než dvacet tisícknih s vojenskou tematikou s celkovým nákladem přes miliardu exemplářů. Sloužilypolitickým cílům komunistické strany a měly všestranný vliv na myšlení občanů.Strašlivým válečným obětem však často předcházely nebo jim sekundovaly tragickéreprese sovětského režimu. Autorka upozornila, že na Ukrajině je v současnostipředmětem diskuse deportace desítek tisíc „nespolehlivých živlů“ z východní Haličena Sibiř v roce 1940. Okolo padesáti tisíc lidí bylo mezi lety 1939 až 1941 naúzemí Haliče a Bukoviny zlikvidováno na místě. Do 1. června 1945 bylo zabito devadesáttisíc „banditů“, čtyřiadevadesát tisíc jich bylo uvězněno a pětadvacet tisícpřesídleno. Spor o interpretaci historie války probíhá také ve Francii. Po válce fyzic-