SOU OBÉ DùJINY - Ústav pro soudobé dějiny AV - Akademie věd ČR

82 Soudobé dějiny XIV / 1Představitelé běloruské exilové vlády byli opět nuceni hledat nové působiště. Polsko,které po ukončení bojů se sovětskou armádou získalo západní oblasti běloruskéhoetnografického prostoru, sice nabídlo Bělorusům jejich vlastní školy i účastv polském politickém životě, Rada BNR mu však nedůvěřovala. V úvahu nepřipadalani původní německý partner, který rovněž roku 1923 ukončil působení Generálnímise BNR v Berlíně jako orgánu běloruské exilové vlády. Nepodařilo se přesídlitani do Lotyšska, Estonska nebo Finska, kde původně legální zastupitelství Běloruskélidové republiky působila. 10Československý postojMeziválečné Československo bylo atraktivní hned z několika důvodů. Šlo o slovanskýstát s pozitivní tradicí kontaktů s běloruským prostředím, 11 který vyhlášenímRuské pomocné akce prokázal svou ochotu nezištně přijmout emigranty z dřívějšíhoRuska. Části z nich navíc československá politická reprezentace imponovala programovoupropagací demokratických principů a vlastními zkušenostmi z exilu, odkudběhem války dosáhla vlivného postavení a vymohla zemi při rozpadu Rakouska--Uherska nezávislost. 12 Bělorusové proto československé představitele s důvěrou žádalio podporu již při jednání pařížské mírové konference. Ačkoli na československépolitické scéně nepanovala v „ruské otázce“ shoda, nebyli zcela odmítnuti. 13 Ministrzahraničí a člen (od října 1919 předseda) československé mírové delegace v Paří-10 WINNICKI, Zdzisław J.: Polska, polskość we współczesnym piśmiennictwie białoruskim.In: ALBIN, Janusz – KUPCZAK, Janusz M. (ed.): Z badań nad współczesną problematykąpaństw Europy Środkowej i Wschodniej. Wrocław, Uniwersytet Wrocławski 2000, s. 273–304;ZAPRUDNIK, J.: Belarus At a Crossroads in History, s. 82.11 Připomínán je především pražský pobyt Francyška Skaryny na počátku 16. století. Podrobnějiviz ŠABLOVSKAJA, I.: Belorusskaja emigracija v Čechii i problemy jejo izučenija. In:MAGIDOVÁ, Marija ad.: Russkaja, ukrainskaja i belorusskaja emigracija v Čechoslovakii meždudvumja mirovymi vojnami: Rezultaty i perspektivy issledovanij. Fondy Slavjanskoj bibliotěkii pražskich archivov. Meždunarodnaja konferencija, Praga 14–15 avgusta 1995 g. Sbornikdokladov. 2 sv. Praha, Národní knihovna ČR – Slovanská knihovna 1995, s. 29–42.12 Archiv Kanceláře prezidenta republiky, Praha (dále AKPR), f. Holdy, inventární číslo (inv. č.) 1809,telegram předsedy Rady BNR Pjatry Krečeuského prezidentovi T. G. Masarykovi z 27.10.1921;Archiv Masarykova ústavu AV ČR, Praha (dále AMÚ), Archiv Tomáše Garrigua Masaryka (dáleATGM), f. Edvard Beneš I. (EB I.), sign. 107, R360C/1, zdravice shromáždění veřejných činitelůa představitelů různých socialistických a společenských organizací Ruska, Běloruska, Haliče,Donu, Kubáně a Těreku v Praze předsedovi vlády Edvardu Benešovi z 27.10.1921.13 SLÁDEK, Zdeněk: České prostředí a ruská emigrace (1918–1938). In: BĚLOŠEVSKÁ, Ljubov(ed.): Duchovní proudy ruské a ukrajinské emigrace v Československé republice (1919–1939):Méně známé aspekty. Praha, Slovanský ústav AV ČR 1999, s. 7–47; TEJCHMANOVÁ, Světlana:Rusko v Československu: Bílá emigrace v ČSR 1917–1939. Praha, Ústav dějin střední a východníEvropy AV ČR 1993, s. 5–20.