SOU OBÉ DùJINY - Ústav pro soudobé dějiny AV - Akademie věd ČR

230 Soudobé dějiny XIV / 1ciana a generálního ředitele firmy Baťa ČR, a. s., Michala Janského již následovalyjednotlivé příspěvky. Dovolím si zde upozornit pouze na ty z nich, které se zabývalyhistorickými souvislostmi života a díla Tomáše Bati.Zdeněk Pokluda, ředitel Státního okresního archivu ve Zlíně, v rozsáhlém referátupřehledně popsal Baťovy životní osudy a růst jeho firmy i města Zlína. V podobnémduchu byl laděný také příspěvek zlínského historika managementu MarkaTomaštíka. Osobnost Tomáše Bati očima jeho blízkého přítele, spolupracovníkaa ředitele Baťova koncernu Hugo Vavrečky představila historička Nina Pavelčíkováz Filozofické fakulty Ostravské univerzity. Neomezila se přitom na jeho osudy doroku 1932, kdy Tomáš Baťa tragicky zahynul, ale sledovala Vavrečku až do koncejeho života v padesátých letech. Problematika politické angažovanosti Tomáše Batijako zlínského starosty, respektive člena zemského zastupitelstva Země moravskoslezské,byla náplní příspěvku Jiřího Pernese, který za jeho nepřítomnosti předneslautor této zprávy. S rozsáhlými archivními fondy vztahujícími se k osobnosti TomášeBati, jeho rodině, firmě Baťa, přidruženým společnostem i právním nástupcůmfirmy (státní podnik Svit Zlín, respektive Svit Gottwaldov) seznámil přítomné pracovníkzlínské pobočky Moravského zemského archivu Vladimír Štroblík. O TomášiBaťovi jako budovateli a tvůrci moderního Zlína promluvil hospodářský historikVáclav Lednický z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity. Zajímavě zmapovalaktivity Tomáše Bati a jeho nástupců v Polsku ve třicátých a čtyřicátých letech20. století Henryk Steinhoff, místostarosta města Krapkowice.Snahami o aplikaci Baťových metod řízení v poválečném Československu, a zejménapo roce 1948, se zabýval Miroslav Londák z Historického ústavu Slovenskéakademie věd v Bratislavě. Podle něj nechyběly ani mezi komunistickými ekonomysnahy o specifickou aplikaci těchto progresivních metod, ale po procesu s RudolfemSlánským byly označeny za kapitalistické a v československém hospodářstvízcela převládl sovětský model řízení. Historii zlínského zdravotnictví se věnovalJiří Bakala z Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně, který připomněl některé významnéosobnosti a progresivní způsoby léčby, prevence i řízení zlínských zdravotnickýcha sociálních zařízení. První den konference uzavřela mladá brněnskáhistorička Monika Pečková, která věnovala pozornost osobnosti Dominika Čipery,generálního ředitele Baťových závodů, po smrti Tomáše Bati starosty města Zlína(1932–1945), ale také ministra protektorátní vlády. Všechny tyto skutečnosti mupo roce 1945, respektive 1948 velice uškodily a jeho jediným štěstím bylo, že včasz Československá emigroval. Působil poté v Kanadě jako významný manažer firmyBaťa. První den konference byl zakončen příjemným společenským večerem a koncertemvážné hudby.Druhý den zazněly další příspěvky věnované architektuře a urbanismu města Zlína,osudům Marie Baťové, podnikání Tomáše Bati mimo Zlín, stavu bádání o něma jeho rodině v české historiografii a podobně. Závěrem lze konstatovat, že konferencedozajista splnila svůj hlavní účel. Její účastníci se seznámili s velkým množstvímnových faktů a podnětných myšlenek. Mnohé informace a problémy dále rezonovalyv diskusi a v kuloárech. Nadaci Tomáše Bati lze vyslovit dík a uznání zaopravdu důstojné připomenutí významného výročí.