SOU OBÉ DùJINY - Ústav pro soudobé dějiny AV - Akademie věd ČR

34 Soudobé dějiny XIV / 1ří měli ještě sehrát při nalezení odpovídající administrativní struktury významnouroli. Byli jimi Ewart G. Culpin (dosavadní předseda Britského výboru pro uprchlíkyz Česko-Slovenska), sir Malcolm Delevigne (přímý zástupce britské vlády) a ErichTurk (dosud působil ve výboru pro podporu židovských uprchlíků). 128 Avšak podleodhadu, který na počátku května 1939 vyhotovil Robert J. Stopford, měly finančnízávazky vůči osobám, jež z území bývalého Česko-Slovenska již emigrovaly – nákladyna odjezd asi sedmi set uprchlíků z Polska, administrativní výlohy a penízenutné pro jejich další cesty (kromě výše zmíněných „destinací“ se uvažovalo o přepravědvou set osob do Švédska a stejného počtu do Norska) – brzy dosáhnoutčástky tři miliony liber. Naskýtala se tak otázka, zda z britského daru zbudou vůbecnějaké významné prostředky. 129 Stopfordových vývodů se chopilo i ministerstvozahraničí a využilo je k tomu, aby odsunulo rozhodnutí týkající se dalšího osudučeskoslovenské emigrace. Za této situace se na ministerstvu vnitra za předsednictvísira Maxwella konalo 6. května 1939 jednání o dalším postupu, jehož se zúčastnilikromě navržených trustees a lorda Haileyho i zástupci ministerstev zahraničí, a zejménafinancí – Sigismund D. Waley a Robert J. Stopford. 130 Prozatím se shodli natom, že nebudou oficiálně rozšiřovat kategorie podporovaných uprchlíků, a to doté doby, než bude znám výsledek sondážních rozhovorů s německými orgány.Stopfordovým úkolem bylo, aby se po návratu do Prahy pokusil dojednat kooperacis protektorátními úřady ohledně administrace svěřeneckého fondu a jeho působenív protektorátu. Setkal se jak s ministrem Klumparem, který obecně podporovalrůst židovské emigrace, tak i s Vilémem Pospíšilem, jenž se snažil vyjít vstřícbritským představám o uvolnění prostředků z konta číslo dvě u Bank of England. 131Klíčový však byl postoj německých orgánů. Stopford se proto sešel s pověřencemříšského ministerstva financí Müllerem, který ho odkázal na připravované jednánío blokovaných československých majetkových aktivech.Pátého června 1939 se na britském ministerstvu vnitra uskutečnilo za předsednictvísira Alexandra Maxwella další jednání o budoucnosti svěřeneckého fondupro uprchlíky z Česko-Slovenska. 132 Účastníci schůzky konstatovali, že stále vzrůstápočet emigrantů v Polsku, a řešili otázku, zda má smysl pokračovat ve spoluprácis protektorátními orgány při organizování „legální“ emigrace (tj. nikoli napříkladčeské politické emigrace) s využitím prostředků z britského daru. Stejně tak zvažo-128 TNA, FO 371, 24099, W 7082.129 Tamtéž, W 7116. Po jednání s Britským výborem pro uprchlíky z Česko-Slovenska 9.5.1939upřesnil Stopford náklady na podporu emigrace z bývalé ČSR na 2 miliony 350 tisíc liber pro7100–7600 osob (tamtéž, W 7494). Podle Stopfordova materiálu zbýval na další podporuemigrantů z ČSR koncem května 1939 asi jeden milion liber (tamtéž, W 8611).130 Tamtéž, W 7440, záznam o jednání z 6.5.1939.131 Tamtéž, W 8048, Stopfordova zpráva Makinsovi z 13.5.1939.132 Tamtéž, W 8935, záznam o jednání zaslaný Stopfordem do Foreign Office.