SOU OBÉ DùJINY - Ústav pro soudobé dějiny AV - Akademie věd ČR

186 Soudobé dějiny XIV / 1statu quo. Teprve bližší pohled na konstelaci států seskupených okolo Německa,Itálie a Japonska umožňuje vidět velmi komplikované vztahy mezi nimi. O asimilaciPoláků v Nizozemí se rozepisuje Agata Kmiećkowiaková. Tamní polská minoritapodle ní patří k nejméně probádaným polským menšinám v Evropě, což je dáno jejímalou početností (12–22 tisíc osob).První číslo loňského ročníku časopisu je věnováno devadesátým narozeninámprofesora Gerarda Labudy, velké osobnosti polské vědy, poválečnému rektorovi poznaňskéuniverzity, řediteli Západního ústavu a místopředsedovi Polské akademievěd. Tento historik má velkou zásluhu na bližším poznání nejdůležitějších etap dějinPolska, zvláště jeho severozápadních oblastí. V dalším bloku článků se nejprvepoznaňská historička Natalia Jachowská zamýšlí nad významem „Provolání polskýchbiskupů k jejich německým bratřím v Kristu“ z 18. listopadu 1965, které sestalo impulzem vedoucím na cestu vzájemného porozumění. Ohlas tohoto provolánív publicistice polské emigrace a opozičních kruhů v PLR sleduje Magdalena Mikołajczykováz Krakova. Důsledky výměny dopisů mezi polskými a německými biskupyv roce 1965 zaznamenává německý teolog Winfried Lipscher z Berlína.Ve druhém čísle z roku 2006 se Robert Łoś z Lodže zaměřuje na vzájemné vztahyNěmecka a Polska během polských říjnových událostí v roce 1956. K polsko--německému sblížení měla přispět intenzifikace obchodních styků a postupná normalizacevztahů měla pak usnadnit evropeizaci Polska v rámci sjednocené Evropy.Průběh návštěvy Willyho Brandta ve Varšavě v prosinci 1985 přibližuje Bernd Rotherz Berlína, který mimo jiné vysvětluje důvody, jež znemožnily setkání předsedyzápadoněmeckých sociálních demokratů s Lechem Wałęsou.Ve třetím loňském čísle zaujme studie Stanisława Jankowiaka z Poznaně věnovanávývoji hodnocení a významu poznaňského června z roku 1956, první vzpourypolské společnosti proti komunistickému režimu. Zrodila se z nespokojenostidělníků kvůli špatným pracovním podmínkám, zvláště v tehdejších Závodech J. V.Stalina v Poznani, které měly být „tvrzí socialismu“, a místo toho se staly „tvrzí nespokojenosti“.Slezský historický čtvrtletník Sobótka, vydávaný Sdružením přátel historie veVratislavi, přinesl ve svém prvním čísle ročníku 2005 studii Grażyny Trzaskowskéo hřbitově důstojníků Rudé armády ve Vratislavi. Během osmdesáti dnů bojů o Vratislavpadly na obou stranách barikády tisíce vojáků a civilních obyvatel. Neoddělitelnousoučástí městské architektury Vratislavi je od května 1945 nekropole důstojníkůRudé armády. Výraznou cézuru představuje pro hřbitov rok 1989, kdyustoupila propagandistická funkce nekropole. V roce 1994 vlády Polska a Ruskapodepsaly dohodu o spolupráci, regulující udržování míst národní paměti na územíobou států. V dalších číslech ročníku 2005 se můžeme seznámit například se studiemivěnovanými přípravě kandidátů na profesionální důstojníky pěchoty a mechanizovanýchvojsk ve Vratislavi v letech 1947 až 1962, složení průmyslového dělnictvave Vratislavi a Krakově v letech 1945 až 1956, obrazu Spolkové republiky Německov polské propagandě let 1949 až 1956, výstavbě kostelů v Polsku po druhésvětové válce a pohledu na Polsko v ústředním východoněmeckém deníku NeuesDeutschland v roce 1980, kdy se zrodila Solidarita.