SOU OBÉ DùJINY - Ústav pro soudobé dějiny AV - Akademie věd ČR

14 Soudobé dějiny XIV / 1Dvanáctého října Vilém Pospíšil předložil britské straně návrh memoranda, kteréshrnovalo československý názor na velikost škod utrpěných v souvislosti s Mnichovem.Požadovalo okamžitou pomoc, kterou pro téměř osm set tisíc uprchlíků jen naprvních šest měsíců odhadovalo na sedm a půl milionu liber, vypočítávalo nákladyrekonstrukce a měnové a finanční problémy. I když memorandum ponechávalodefinitivní stanovení částky na budoucím jednání, Pospíšil s Leith-Rossem hovořilo celkem sedmnácti až osmnácti miliardách korun.Na oficiálním jednání, které se uskutečnilo 15. října, britská delegace zopakovalapodmínku, že rozhodování o podpoře uprchlíkům z britských zdrojů nesmí býtpředmětem diskriminace, a upozornila své partnery, že postup československýchorgánů v této otázce významně ovlivní rozhodování britského parlamentu o dalšípomoci Česko-Slovensku. Pospíšil nato Brity ujistil, že československé úřady žádnoudiskriminaci nepřipustí, 25 a dokonce dal najevo připravenost podřídit se v tétozáležitosti britské kontrole; bylo však zřejmé, že obě strany čekají v otázce uprchlíků,zejména z řad Židů či sudetských Němců, ještě obtížné rozhovory. 26 Vilém Pospíšilkromě toho Britům sdělil, že Česko-Slovensko se hodlá obrátit s žádostí o finančnípomoc také na Francii, 27 a diskutoval se svými partnery i o československépůjčce z roku 1922. 28 O výsledku jednání Leith-Ross posléze informoval francouzskévelvyslanectví, přičemž naznačil, že britská strana je připravena navýšit částkupro Česko-Slovensko za podmínky, že tak učiní i Francouzi, a to ve stejné výši. 29Národní bance česko-slovenské byla záloha ve výši deseti milionů liber poskytnutave dvou splátkách po pěti milionech liber, a to k 31. říjnu a 29. listopadu1938. 30 Další jednání se soustředila na podmínky využití této zálohy a na nutnost25 Závazek potvrdil i po návratu do Prahy, po jednání s předsedou vlády Syrovým a výboremekonomických ministrů (viz tamtéž, Pospíšilův dopis Leith-Rossovi z 16.10.1938).26 Tato otázka však vyvolávala problémy i na britské straně. Sir Orme Sargent, zástupce státního podtajemníkapro zahraniční záležitosti, již 15.10.1938 odpoledne Leith-Rossovi napsal, že se doslechl,že se při jednání projevila „česká neochota“ financovat sudetoněmecké uprchlíky. Británie muselapodle Sargenta trvat na tom, aby československá vláda využívala prostředky ze zálohy deseti milionůliber i pro ně, a teprve pokud by tuto částku vyčerpala, mohla by britská strana uvažovat o jejímnavýšení. V odpovědi ze 17.10. se Leith-Ross československé delegace zastal a potvrdil, že závazky,jež přijala při jednání 15.10., nijak nevylučují financování sudetoněmeckých uprchlíků. Nejasnézůstávalo, co všechno si mohla československá strana do pomoci uprchlíkům započítat a jak velkáměla být celková suma určená na podporu emigrace z Československa. (Tamtéž, Sargentův dopisLeith-Rossovi z 15.10.1938 a Leith-Rossova odpověď ze 17.10.1938.)27 Toto memorandum bylo skutečně v Paříži předáno dne 15.10.1938 (viz PROCHÁZKA, T.:The Second Republic, s. 54).28 K jejímu sjednání a splácení v meziválečném období viz TEICHOVÁ, Alice: Mezinárodní kapitála Československo, 1918–1938. Praha, Karolinum 1994, s. 238–243.29 TNA, T 160/868.30 Tamtéž, FO 371, 22894, C 1289.