SOU OBÉ DùJINY - Ústav pro soudobé dějiny AV - Akademie věd ČR

Běloruská emigrace v Československu (1918–1938) 87Do programu československé vládynavrhovala studenty Společnost běloruskéškoly ve Vilniusu, běloruské oddělenílotyšského ministerstva školstvía zřídka také národní komisariát (ministerstvo)BSSR. Prostřednictvím MikulášeVeršinina prosazovala své kandidátytaké Rada Běloruské lidové republiky,která jim zároveň i doporučovala,aby se v zájmu svého národa věnovaliučitelství, zemědělství a lesnictví.Československé ministerstvo zahraničníchvěcí v létě 1922 zakročiloproti praxi, kdy byl od vybraných stipendistůvyžadován písemný závazekpracovat po ukončení studia pro běloruskýnárod, kde bude třeba, nebo sez této povinnosti vyplatit. 27Veršininova činnost ve prospěch studentůnekončila získáním stipendijníchmíst, jako předseda Běloruskéhromady se o ně dále staral ve spoluprácis Česko-ukrajinským komitétempro podporu ukrajinských a běloruskýchstudujících, který vznikl v srpnu1921. Ten evidoval celkem sedmVizitka Mikuláše Veršinina, vyslance RadyBěloruské lidové republiky (exilové vlády)v Praze, zakladatele a ředitele zdejšího Běloruskéhoarchivu (Archiv Akademie věd ČR,Praha, fond Adolfa Černého)set studentů. Desetkrát více jich měl v péči Komitét pro umožnění studia ruskýma ukrajinským studentům, v němž se v říjnu 1926 sloučil zmiňovaný česko-ukrajinskýkomitét s obdobnou organizací zaměřenou na podporu ruských studentů. Jehoaktivity financovalo přes Legiobanku ministerstvo zahraničních věcí, které rozdělovaloprostřednictvím ředitelství jednotlivých škol také studentská stipendia a nazpětzískávalo přehled o chování a prospěchu žáků i posluchačů. Díky tomu dnes víme,že v roce 1924 podporovalo ministerstvo zahraničních věcí v rámci Ruské pomocnéakce 6341 vysokoškoláků a středoškoláků, z toho celkem čtyřicet sedm Bělorusů.fakulty UK, Zimní běh 1923/1924, záznam 708); podrobněji viz „Přehled osobnostíběloruského exilu v Československu“, publikovaný jako dodatek této studie.27 MIROČICKIJ, L.: Belorusskoje Studěnčestvo v emigracii v Prage (20-je gody). In: MAGIDOVÁ,M. ad.: Russkaja, ukrainskaja i belorusskaja emigracija…, s. 826–833; AMZV, f. 2. Sekcepolitická 1918–1939, k. 241, č. 124104, č. 29375, 1921.