SOU OBÉ DùJINY - Ústav pro soudobé dějiny AV - Akademie věd ČR

Zápas dvou kultur v totalitním systému 231AnotaceKONEČNÝ, Stanislav: „Vzbouření a veřejnénásilí“ v Poličce 23. září 1949 aneb Jak Poličštíbránili děkana Jaroslava Daňka. Litomyšl,Stanislav Konečný 2005, 176 s.V krátké době již podruhé mohu referovato zajímavé publikaci, jež byla vydána v Litomyšlia která se zaměřuje na represe vůčipředstavitelům a příslušníkům římskokatolickécírkve za vlády tvrdého stalinismuv Československu. Po knížce Martina Boštíka,která analyzovala politický soudní process rektorem piaristické koleje v LitomyšliFrantiškem Ambrožem Stříteským v roce1950 (anotaci jsem uveřejnil v Soudobýchdějinách, roč. 12, č. 3–4 (2005), s. 840–842), mohu pozornost čtenáře obrátit na publikacihistorika, archiváře Státního okresníhoarchivu ve Svitavách se sídlem v LitomyšliStanislava Konečného (1960). V centrujeho výkladu je epizoda, v jejímž průběhuse 23. září 1949 dvě stovky poličských občanůpostavily proti pokusu příslušníků Státníbezpečnosti zatknout tamního děkana JaroslavaDaňka (1916–1982).Biogramy Jaroslava Daňka a osmnáctitrestně stíhaných „vzbouřenců“ tvoří zhrubajednu třetinu práce. Přibližují předevšímokolnosti vztahující se k rebelii a následnérepresi. Nad devíti stíhanými byly vynesenyrozsudky, u osmi bylo stíhání zastaveno cestoumilosti prezidenta Gottwalda, jeden obviněnýbyl vyrván třídní justici díky lékařskémuposudku, který u něj diagnostikoval duševníchorobu. Sám P. Jaroslav Daněk krátcepo pokusu o zatčení za pomoci přátel přešelu Znojma 27. září hranici s Rakouskem, kdebyl ovšem náhodnými kolemjdoucími vydánčetníkům, kteří jej vrátili do Československa.Byl odsouzen ke třem letům těžkého žaláře(téměř celý trest si také musel odpykat).Soudně rehabilitován byl až posmrtně, v záříroku 1990.Již samotné oživení vzpomínky na nespravedlivěstíhané a odsouzené představuje pochopitelněnanejvýše chvályhodný počin.Snahy o bolestivé návraty nejsou u nás všeobecněpříliš oceňovány. Konečný se nadtopokusil zasadit několikahodinové vzbouřenív Poličce do širších historických souvislostí.Především svou práci vybavil poměrně zajímavouediční přílohou, kterou tvoří dokumentyprovenience církevní i stranické z roku1949 a přehled personálního obsazeníduchovní správy poličského okresu v témžeroce. Kniha je nadto vybavena soupisem použitéliteratury a pramenů, což zvyšuje jejíužitnou hodnotu. Dále Konečný předeslallíčení poličské epizody kultivovaný výklad,v němž se pokouší postihnout vývoj proměnlivépolitiky KSČ vůči církvím po únoru1948 a v neposlední řadě také to, jakýmzpůsobem se projevily obecné trendy poměrumezi státem a církemi v mikrokosmupoličského okresu a v osudech jednotlivců.Takový úhel pohledu je mimořádně zajímavý,pomáhá nám zbavovat se jednoduchýchhodnoticích klišé.