SOU OBÉ DùJINY - Ústav pro soudobé dějiny AV - Akademie věd ČR

Poezie ve sbornících britského válečného exilu 55náctý listopad 1943 37 ), zbývá pouze sedm almanachů. 38 Tato práce se v dalším věnujepouze třem z nich, které obsahují básně jen českých autorů; stranou zde zůstávajíslovenské almanachy Zem spieva a Hnev svätý, jakož i dva útlé cyklostyly Časya Skryté prameny s básněmi Halasovými, Holanovými, Seifertovými a Ortenovými,neboť obsahují pouze verše autorů domácích, a nikoli exilových.Ještě předtím je důležité připomenout sborník Hlasy domova. Pochází z Francie,kde se před vypuknutím války a těsně poté shromáždila značná část česky píšícíchautorů, kteří pak po porážce Francie v létě 1940 uprchli do Velké Británie. Svýmitexty se do něj pravděpodobně zapojili dva exiloví básníci a jeden z autorů (Jiří Mucha)figuroval při vzniku tohoto sborníku. Můžeme jej proto chápat jako „nultý“.Hlasy domova / Křik Koruny českéMezi prvními činy, které měly změnit bezkulturní stav, jenž se v roce 1939, tedytěsně po vytvoření Protektorátu Čechy a Morava, zmocnil kulturní komunity v Paříži,byl vydaný svazek anonymních básní autorů z Čech nazvaný Hlasy domova.Tento soubor šestnácti básní, které při svém odchodu z Prahy v srpnu 1939 přivezldo Paříže Jiří Mucha, vlastně vykonal základní službu čtenářům ve dvojím ohledu:Zaprvé podpořil takzvanou československou věc, tedy překonání pomnichovskéhokomplexu a vytvoření jednotného odboje v zahraničí, který by mohl politicky komunikovatse západními mocnostmi a postavit se proti fašismu. Zadruhé se Čechoslovácižijící v cizině – nejen političtí emigranti, ale i velká komunita krajanů – mělimožnost vydáním tohoto sborníku seznámit se situací v okupované vlasti. A kromětoho – což je možná nejdůležitější kulturněhistorická charakteristika tohoto sborníku– znamenal jakousi tečku za doposud nerozděleným kulturním myšlením a poetickoutvorbou národního společenství. Až do roku 1939 totiž exil zůstával s domovempropojen tisícerými živými vazbami. Teprve s Mnichovem a následujícímiudálostmi ustávala vzájemná kulturní komunikace, kterou sborník Hlasy domovaještě naposled mohl reprezentovat – jednak díky svému vzniku v Čechách, jednak37 „Památce zavražděných a mučených československých studentů. K třetímu Mezinárodnímustudentskému dni, 17. listopadu 1943.“ Sborník obsahuje kresby Antonína Pelce, básně LuboraZinka a Viktora Fischla a „Poselství prezidenta E. Beneše k mezinárodnímu studentskému dni“.Vydal Kulturní odbor Ústředního svazu československého studentstva v Londýně v roce 1943,7 stran.38 Jedná se o tyto sborníky: Domů… Londýn, Doly Šperková, Václav Beneš a Pavel Kavan [1940],35 s. [+ 1 s.]; Časy. Londýn, Kulturní zápisník 1941, 6 s.; Z lyriky války. Napsali vojáci. Vyšlonákladem Archivního odd[ělení] 1. čs. brigády kdesi v Anglii [Leamington] 1941, 31 s.; Ústydomova: Básně i próza. Londýn, Mladé Československo květen 1941, 57 s. [+ 1 s.]; Skrytéprameny: Verše z těžkých dob. Londýn, Kulturní zápisník 1942, 10 s.; Zem spieva: Výbor zoslovenskej poézie. Londýn, Mladé Československo 1942, 59 s.; Hnev svätý: Z veršov odbojnéhoSlovenska. Londýn, Čechoslovák 1944, 117 s.