SOU OBÉ DùJINY - Ústav pro soudobé dějiny AV - Akademie věd ČR

18 Soudobé dějiny XIV / 1něpolitickým a ekonomickým směřováním Česko-Slovenska a jeho vztahem k národnostnía židovské otázce, pak schválil 7. prosince 1938 i britský kabinet. 51 DoLondýna měla být znovu pozvána československá delegace a britský vyslanec BasilNewton měl Prahu „varovat“, že úspěšný výsledek jednání bude „do značné míry“záležet na „vztahu české vlády k zavedení antisemitských opatření a k problematiceuprchlíků ze Sudet, a to jak Židů, tak sudetských Němců“. 52Čtrnáctého prosince 1938 bylo v Londýně zahájeno trojstranné britsko-francouzsko-československéjednání. Jádrem britského návrhu bylo rozdělení již poskytnutédesetimilionové zálohy na dar ve výši čtyř milionů liber, který by československávláda převedla na zvláštní účet pro účely podpory další emigrace uprchlíků z odstoupenýchúzemí, a na půjčku ve výši šesti milionů liber, která měla sloužit k ekonomickérekonstrukci země. Veškerá finanční pomoc od Velké Británie pak byla vázánana podmínku, že Česko-Slovensko bude garantovat spravedlivé zacházení sesvými menšinami, tedy že příslušníci menšin nebudou diskriminováni. Československávláda se měla též zavázat, že na podporu emigrace uprchlíků z republikyvyčlení eventuálně i vlastní prostředky a že usnadní jejich vystěhování přijetím dalšíchfinančních a majetkových opatření. 53Britská strana si uvědomovala, že pokud chce dosáhnout svých politických cílůve vztahu k uprchlíkům z území odstoupených po Mnichovu, bude muset zvážitnavýšení navrhované částky. 54 Při prosincovém jednání v Londýně však dala československádelegace jasně najevo, že nemá zájem o navýšení daru pro uprchlíkya namísto toho preferuje více prostředků na hospodářskou rekonstrukci. Od druhépoloviny prosince 1938 se k tomu přidružily další závažné problémy. Ve Foreign Officese prohloubily obavy, že Česko-Slovensko přece jen zavede protižidovská opatření,a proto vyzval úředníky svého vyslanectví v Praze, aby věc projednali s československouvládou. Informace o chystaných antisemitských krocích se dostaly i dobritského tisku, což přimělo československou stranu k reakci. 55 Vedoucí politickéhooddělení ministerstva zahraničí Ivan Krno 2. ledna 1938 ujistil britského vyslance,že československá vláda nechce ohrozit probíhající jednání o půjčce („která přednarekonstrukci československé ekonomiky (viz např. tamtéž, Newtonova zpráva pro ForeignOffice z 5.12.1938).51 Tamtéž. Stalo se tak na základě návrhu ministra financí sira Johna Simona.52 Emigranti měli mít též zaručeno, že si mohou určitou část majetku vzít z Česko-Slovenskas sebou (tamtéž, telegramy Foreign Office Newtonovi z 6. a 8.12.1938).53 Tamtéž, FO 371, 22893, C 544.54 Navýšení částky britské pomoci ostatně na vládě důrazně požadovala i opozice z řad labouristickéstrany a další poslanci parlamentu (viz též CHALUPA, A. (ed.): Pražský rok Roberta J.Stopforda, s. 112).55 Foreign Office zejména znepokojily články „Professors to go“ a „More Jews pensioned off“,uveřejněné v deníku The Times 22. a 23.12.1938.