SOU OBÉ DùJINY - Ústav pro soudobé dějiny AV - Akademie věd ČR

Czech Refugee Trust Fund a československá emigrace 11středně po přijetí Mnichovské dohody snažily nabídkou finanční pomoci „osladithořkou pilulku“, kterou československý stát přinutily spolknout. 8 Neměly však namysli jen řešení tíživé finanční, hospodářské a sociální situace pomnichovskéhoČesko-Slovenska, v první řadě je trápil narůstající problém uprchlíků z odstoupenýchúzemí. 9Československá vláda se snažila využít příznivé situace v britské vládě a první žádosto podporu předal britskému ministerstvu zahraničí (Foreign Office) vyslanecv Londýně Jan Masaryk již 1. října 1938, a to na základě instrukce od prezidentaBeneše. 10 Masaryk upozorňoval právě na problém uprchlíků z odstoupených území,jejichž počet odhadoval na jeden milion, a na „extrémně urgentní“ finanční, sociálnía ekonomické komplikace způsobené Mnichovem. 11 O oficiální žádosti o půjčkujednala na základě návrhu ministerstva financí 3. října 1938 i vláda generála JanaSyrového. 12 Na základě jejího rozhodnutí připravilo ministerstvo zahraničí nótu, vekteré požádalo britskou vládu o půjčku ve výši třiceti milionů liber. 13Britská vláda přijala rámcové rozhodnutí o půjčce pomnichovskému Česko-Slovenskurovněž 3. října 1938. 14 Poté co ministerský předseda Neville Chamberlainsdělil tuto skutečnost parlamentu, rozpředla se zde diskuse o záloze deseti milionů8 O „oslazení hořké pilulky“ finanční pomocí výměnou za splnění britských požadavků ostatněpsal v telegramu pro člena Runcimanovy mise Ashtona Gwatkina již 20.9.1938 jiný člen tétomise Robert J. Stopford. Úředníci ministerstva financí (Treasury) v poznámkách ke Stopfordovězprávě uváděli též předpokládanou sumu 5–7 milionů liber pro bezprostřední stabilizacičeskoslovenské finanční situace. (Viz The National Archives, Londýn (dále TNA), Treasury (dáleT), 160/868.)9 K této souvislosti viz PROCHÁZKA, Theodor: The Second Republic: The Disintegration of Post--Munich Czechoslovakia (October 1938–March 1939). New York, Columbia University Press1981, s. 53 n.10 K tomu viz DEJMEK, Jindřich (ed.): Dokumenty československé zahraniční politiky v roce 1938,sv. 2. Praha, Ústav mezinárodních vztahů 2001, dok. č. 800.11 TNA, T 160/868; viz též PROCHÁZKA, T.: The Second Republic, s. 54.12 MALÁ, Irena (ed.): Z Protokolů schůzí 18. československé vlády (J. Syrového), 23. září – 4. října1938: Edice dokumentů ze Státního ústředního archivu v Praze. Praha, Státní ústřední archiv1989, dok. č. 13.13 Kurz koruny k libře v tomto období značně kolísal, orientačně jej lze odhadnout na 360–380korun za libru. To znamená, že československá vláda žádala o sumu ve výši kolem dvanáctimiliard korun. Vláda odhadovala, že v následujících dvou letech bude na rekonstrukci státupotřebovat asi dvacet miliard korun, během dalších pěti let pak přibližně celkem čtyřicetmiliard (viz tamtéž, dok. č. 13). Požadavek finanční pomoci však obsahovala již telegrafickázpráva ministra zahraničí Kamila Krofty adresovaná vyslanectvím ve Velké Británii a Franciiz 2.10.1938 (viz DEJMEK, J. (ed.): Dokumenty československé zahraniční politiky v roce 1938,sv. 2, dok. č. 806). Ve Francii se mělo žádat o pět miliard korun pomoci a stejnou sumu veformě půjčky (tamtéž, dok. č. 810).14 Viz SMETANA, V.: In the Shadow of Munich, s. 81.