SOU OBÉ DùJINY - Ústav pro soudobé dějiny AV - Akademie věd ČR

28 Soudobé dějiny XIV / 1lo v souladu s dohodnutými podmínkami a podstatná část prostředků byla využitave prospěch uprchlíků. 97 Sir John Simon v následné debatě prohlásil, že instruovalbritské vyslanectví v Praze, aby Stopfordovým prostřednictvím pokračovalove finanční pomoci zejména těm uprchlíkům, jimž byla již vystavena britská víza.Finanční prostředky však musely být využity „bezpečným způsobem“, o němž semělo ještě v budoucnu rozhodnout. 98Britská vláda po vytvoření protektorátu další splátky z příslušných kont u Bank ofEngland zablokovala. Zmrazení bylo provedeno na základě příkazu ministra financíSimona, který to s odvoláním na „události v Česko-Slovensku“ a na „veřejný zájem“uvedl ve zvláštním dopise z 15. března 1939 adresovaném Bank of England. 99 Kroměprostředků poskytnutých Česko-Slovensku podle smlouvy z 27. ledna 1939 všakblokace postihla i další československá finanční a majetková aktiva ve Velké Británii.Stalo se tak nejprve podle dalšího příkazu, který britský ministr financí 17. března1939 zaslal Anglické bance a v němž žádal o „zmrazení veškerých finančních transakcía převodů zlata a dalších cenin“ ve prospěch subjektů z bývalého Česko-Slovenska.100 Informovány byly britské finanční instituce a následujícího dne i britskézastupitelské úřady v Praze a Berlíně. 101 Ve vztahu k protektorátu existovala obavaz německých odvetných opatření a z toho, že by britské vyslanectví v Praze mohlozůstat bez prostředků. Hledala se proto cesta, jak vyslanectví eventuálně zajistitpřísun financí, a to i pro pokračující pomoc uprchlíkům. Jednadvacátého březnainformoval Sir John Simon Dolní sněmovnu, že celá problematika se bude řešit nazákladě zvláštního zákona, jehož návrh byl již připraven. 102 Zákon o omezeních česko-slovenskýchbankovních účtů (Czecho-Slovakia (Restriction on Banking Accounts)and c. 1939 Act) byl projednán ve zkráceném řízení během března 1939. Dokončilse jím proces zmrazení československých majetkových aktiv včetně bankovníchúčtů, obligací a československého měnového zlata ve Velké Británii v odhadované(k 3. březnu bylo z tohoto depozita skutečně vyplaceno jen asi 150 tisíc liber). Toto vyčísleníStopford 27. února československé straně odsouhlasil. (TNA, FO 371, 24098, W 3939.) Dne3.3.1939 bylo poté převedeno ústavu z částky daru dalších 165 tisíc liber, z toho 65 tisíc naobdobí od 22. února do 1. března a sto tisíc jako záloha na další měsíc. Kromě toho Britániehodlala pokrýt i částku 22 tisíc liber vyplacenou pro uprchlíky od Mnichova do 15.10.1938.(Tamtéž, W 4373.)97 Toto prohlášení bylo sděleno britskému vyslanectví v Praze 16.3.1939 (tamtéž, FO 371, 22895,C 3254). Podle souhrnné zprávy Treasury z 25.2.1946 bylo z půjčky využito celkem dva a půlmilionu liber a tři čtvrtě milionu bylo spotřebováno z britského daru.98 Tamtéž.99 Tamtéž, C 3870. Viz též SMETANA, Vít: Británie a československé zlato: „Case study“ britskéhoappeasementu? In: Soudobé dějiny, roč. 8, č. 4 (2001), s. 621–658, zde s. 627.100 TÝŽ: Nevyřízené účty, s. 524; TNA, FO 371, 22895, C 3870.101 Tamtéž, FO 371, 22895, C 3559.102 Tamtéž, C 3582.