SOU OBÉ DùJINY - Ústav pro soudobé dějiny AV - Akademie věd ČR

220 Soudobé dějiny XIV / 1Dokument č. 2Zdeněk Nejedlý odcházína konečný historie soudNikdo nemá tolik a tak často před sebou varovné memento, že littera scripta manet 1a vydá před konečným historie soudem pravé a neklamné svědectví o autorovi jakohistorik. Ale Zdeněk Nejedlý toho po celý život nedbal. Začal a barnumsky ohlásil,že píše veliké dílo mnohosvazkové. Dílo opravdu široce založil, ale po nějakémčase praštil tématem a ohlásil jiné, zase mnohosvazkové dílo. Tohle při své nesporné,vpravdě mamutí pracovitosti provedl mnohokrát. Od Dějin estetiky utekl k Dějinámhusitského zpěvu, od monografie o Wagnerovi přešel k Smetanovi. Aniž muv tom vnější poměry bránily, opustil Smetanu a začal nesmírně široce založený spiso T. G. Masarykovi. Od Masaryka přešel k Leninovi. Toto věčné, po celý život trvajícípřebíhání budilo posměch. Zdeněk Nejedlý toho nedbal a při své chorobné megalomaniinecítil, jak tímto věčným dezertérstvím donaha odhaluje svůj nevědeckýcharakter. Co pomyslí si budoucí historik, až se v hromadě Nejedlého spisů tolikrátdočte, jaký velikán, jaký veliký Čech, jaký geniální umělec byl Smetana, jakou láskoua obdivem Nejedlý planul k Smetanovi. Ale všechen ten nejvřelejší Nejedléhopoměr k člověku a umělci Smetanovi ukazuje se pustou frází, když Nejedlý, anižměl nějakou vážnou příčinu, zanechal spisu o Smetanovi, aniž vylíčil hlavní létaSmetanovy tvůrčí činnosti. Jaký soud budoucí historik pronese o Nejedlého poměruk T. G. Masarykovi, o kterém začal také nesmírně široce a v prvním svazku solidně(sklidil za to od Masaryka písemné poděkování!), ale při každém dalším svazkuzačala se projevovat skutečnost, že Nejedlý, v podstatě vzdělaný ve vědě hudební,nestačí svou erudicí na Masaryka filozofa, sociologa a politika. Tohle není však věcnejhorší. Ale Nejedlý v době své vědecké despocie za poúnorové éry sám prozradilsvou vědeckou bezcharakternost. Nejen že mocně spolupůsobil, aby sekulárnívýročí narozenin Masaryka nebyla národu připomenuta, ale sám napsal k tomutojubileu brožuru, jež měla snížit a hanit Masaryka. 2 Ve skutečnosti tento pamflet odhalildonaha vědeckou bezcharakternost Nejedlého. V této brožuře totiž Nejedlý1 Napsané písmeno zůstává.2 NEJEDLÝ, Zdeněk: T. G. Masaryk ve vývoji české společnosti a čs. státu. Praha, Ministerstvo informacía osvěty 1950. Srv. Slavíkův epigram z roku 1950 „Opravdový vědec (des Herrn NejedlýUmwälzung der Wissenschaft)“, s úvodním mottem „Nejedlého jubilejní brožura o Masarykovi“:O Masarykovi kdysi nadšenou chválu psal, / že jediný Marxe a Ruskou revoluci znal./ Dnes, poznav omyl, pravý vědec, nestydí se říc: / Masaryk o marxismu a Rusku nevěděl nic.(Viz Zpravodaj Historického klubu, roč. 2, č. 3–4 (1991), s. 20.)