SOU OBÉ DùJINY - Ústav pro soudobé dějiny AV - Akademie věd ČR

58 Soudobé dějiny XIV / 1pečlivě tu uvádí jména většiny československých kulturních a politických aktérůpůsobících v té době ve francouzské metropoli.I pozdější Klátilovy poetické snahy o aktuálnost jsou neseny v duchu nepříliškomplikovaného básnění, které sice dodržuje všechny formální dispozice, ale výsledektrochu pokulhává svou nevyrovnanou, byť upřímně myšlenou frázovitostí.Pokud v pozdějších letech rýmuje Klátil s následující vervou: „Kovář kladivo, malířštětec, / básník svou lyru, motor letec, / každý před sebou kus cesty vonné / jenomon ne“ 52 – lze s trochou dobré vůle vidět Klátila i za sborníkem Hlasy domova.Jako další indicii v tomto směru bychom mohli vnímat Klátilovu snahu vyjadřovatse k současnosti veršem: již za první republiky vydal básnické skladby věnovanéVáclavu Jaroslavu Klofáčovi 53 nebo Tomáši Garriguovi Masarykovi. 54 Podle některýchsvědectví napsal ve Francii knihu básní s názvem Čtrnáct milionů, což mělabýt „poetická mapa našeho domova, plného drásavé bolesti, ponížení a utrpení“. 55Na základě řečeného nelze ještě tvrdit, že Klátil je autorem básně ze sborníku KřikKoruny české; pouze se dostávají do souvislostí některá fakta, jež v důsledku Klátilovyemigrace po roce 1948 nebyla známá.Jako druhý potenciální autor inkriminované básně byl jmenován spisovatel a novinářJiří Mucha. Mucha stejně jako Kripner publikoval v Československém boji nejčastějipoezii; a stejně jako Klátil nebyl básníkem nejvýraznějším. Tato domněnka je všakvíce než diskutabilní, neboť vychází z pouhého předpokladu, že se Mucha kolem vznikusborníku i kolem Československého boje pohyboval. Že by zapomněl během války nasvé autorství básně ve sborníku, ke kterému psal v roce 1990 doslov, je krajně nepravděpodobné,avšak nelze to zcela vyloučit a nebyl by to v literární historii první případ.Sborník Hlasy domova, respektive Křik Koruny české, vytvořený v okupované vlasti,nastavil laťku, kterou další sestavovatelé sborníků – tentokrát však již v exilu – následovali:vždy více sázeli na autory domácí, jejichž jednotlivé básně přejímali z protektorátníhotisku, aby zbytek sborníku doplnili básnickou produkcí exilovou. To platíi o prvním sborníku sestaveném na anglické půdě, s příznačným názvem Domů...Domů...Tento básnický sborník (varianta názvu je na obálce bez tří teček) vyšel v Londýněsoukromým nákladem Doly Šperkové, Václava Beneše a Pavla Kavana s vročením1939, ve skutečnosti však v srpnu 1940. 56 Doly Šperková (psána též Dolores) před52 TÝŽ: Českému letci. In: TÝŽ: Příloha obžalovacího spisu: Básně. Londýn, Nákladem autorovýchpřátel-vojáků 1940, s. 39.53 KLÁTIL, Fráňa: Se srdcem vzníceným na tebe myslíme. Praha, Mladé proudy 1928.54 TÝŽ: T. G. M.: Pozdrav nesmrtelnému. Praha, Klátilova edice Nalevo 1936 a 1937 (2. vydání).55 Předmluva Jiřího L. Hronka ke knize Klátilových básní Příloha obžalovacího spisu, s. 5.56 Viz reklamy v Čechoslováku ze srpna 1940.