SOU OBÉ DùJINY - Ústav pro soudobé dějiny AV - Akademie věd ČR

16 Soudobé dějiny XIV / 1řídit přijetí jen malého počtu emigrantů v dominiích a že prostředky na jejich podporuna britských ostrovech budou muset pocházet ze soukromých zdrojů.Nejprve však bylo nutné doladit výše zmíněný britsko-francouzský postup. Potéco francouzská strana odložila odpověď na britské návrhy 37 a zdržela tím dosaženídohody, britská vláda 2. listopadu 1938 musela projednání návrhu zákona o finančnípomoci Česko-Slovensku odsunout na pozdější dobu. 38 V této souvislosti semezi úředníky ministerstva financí vyskytly úvahy, že z desetimilionové zálohy bypoloviční částka mohla být považována za dar na podporu uprchlíkům a zbývajícíchpět milionů za první část půjčky, která by pak byla navýšena na předpokládanousumu deset milionů liber. Česko-Slovensko by tak mohlo získat po uzavřeníbritsko-francouzské dohody finanční pomoc v minimální výši dvaceti milionů liber.Její podstatná část se měla vynaložit buď na přímou podporu uprchlíků nebo na veřejnépráce zorganizované pro rodiny uprchlíků z odstoupených území.V té době začaly z Prahy docházet zprávy Roberta J. Stopforda, 39 který v nich zdůrazňovalnutnost urychleně řešit československou hospodářskou situaci, a zejménaproblémy uprchlíků. 40 Stopford se setkal jak s představiteli československého ministerstvazahraničí (jednal s tajemníkem ministra Hubertem Masaříkem), tak v doprovoduViléma Pospíšila navštívil i ministra financí Josefa Kalfuse. 41 Podle oficiálníchčeskoslovenských údajů předaných Stopfordovi bylo nutné k 31. říjnu 1938 jenv českých zemích financovat pomoc pro více než dvaaosmdesát tisíc registrovanýchuprchlíků z odstoupených území (toto číslo za několik dní Stopford zvýšil na devadesátaž sto tisíc). 42 Britský zmocněnec byl ve dnech 10. a 24. listopadu 1938 podrobněinformován, jak Česko-Slovensko naložilo s první splátkou pěti milionů liber. 43 Obrátilse na něj také předseda německých sociálních demokratů v Česko-Slovensku37 Viz TNA, T 160/868, zpráva britského vyslanectví v Praze pro Leith-Rosse z 27.10.1939.38 Tamtéž, záznam o jednání kabinetu z 2.11.1938. Důvodem odkladu byl i nevyjasněný právnívztah mezi Treasury a Bank of England. Dne 3.11.1938 francouzský ministr zahraničí GeorgesBonnet řekl československému vyslanci Štefanu Osuskému, že Francie je připravena poskytnoutfinanční pomoc „neutrálnímu Československu“, a ne státu, který se tak viditelně úzceváže na Německo (PROCHÁZKA, T.: The Second Republic, s. 55).39 K jejich hodnocení viz VELECKÁ, H.: Britská pomoc uprchlíkům z Československa v roce 1939,s. 662 nn.; viz též CHALUPA, A. (ed.): Pražský rok Roberta J. Stopforda, s. 109.40 Viz TNA, T 160/868, Stopfordova zpráva pro úředníky Treasury Sigismunda D. Waleyho a RogeraMakinse z 8.11.1938.41 CHALUPA, A. (ed.): Pražský rok Roberta J. Stopforda, s. 109. Kalfus seznámil Stopfordai s vážným stavem československých financí a zdůraznil nutnost, aby britská pomoc ČSR přišlaco nejdříve.42 Stopford poté 15.11.1938 zaslal do Londýna podrobnou zprávu, ve které se zabýval i národnostníma politickým složením uprchlíků na československém území za druhé republiky a – zejménave vztahu k britské pomoci – rozebral postavení sudetských Němců a Židů (TNA, T 160/868).43 Viz též CHALUPA, A. (ed.): Pražský rok Roberta J. Stopforda, s. 109.