SOU OBÉ DùJINY - Ústav pro soudobé dějiny AV - Akademie věd ČR

Příliš mnoho nácků? 121Důležitější pro současné vymezení soudobých dějin je druhá světová válka. Hodnoceníjejího významu pro společenský a politický vývoj je úběžníkem mnoha diskusío britských dějinách druhé poloviny 20. století. 70 Jedni historici píší o „dobréválce“, kdy národní solidarita a překonání třídních bariér umožnily společné úsilía poválečný sociálně-politický konsenzus; 71 druzí hovoří naopak o radikalizaci třídníchprotikladů za války a o poválečné politice, která konfliktní potenciál pouzezakryla. Attleeho labouristická vláda podle nich zůstala u nedostatečné demokratizace,místo aby využila příležitosti k radikální proměně společnosti a politiky. 72V rámci těchto debat druhá světová válka jakožto referenční rámec interpretacísoudobých dějin zastínila první světovou válku.Výčet možných počátečních dat epochy soudobých dějin ukazuje na neplodnostpokusů definovat jejich jasný startovní bod. Jelikož chybí nějaký hluboký historickýpředěl, který by mohl pragmaticky definovat počátek britských soudobých dějin,nabízejí se v sepětí se stále otevřeným koncem soudobých dějin vlastně jen problémověorientované přístupy pro možné ohraničení dané epochy. 73 Zvláště kdyžzohledníme, že se struktura a vnímání současných problémů mění a že různý způsobkladení otázek si vyžaduje přiměřeně rozdílný a různě hluboký retrospektivníhistorický pohled, vyjevují se v závislosti na dané perspektivě rozličné momenty,které mohou být oním výchozím bodem soudobých dějin. Jednoznačné ohraničeníepochy je vzhledem k takové variabilitě časových horizontů nemožné. Tak můžebýt například motiv úpadku britských dějin vztahován k událostem vzdáleným celástaletí, zatímco historický průzkum situace etnických menšin ve Velké Británii začínápodle data usidlování jednotlivých skupin. Alespoň zhruba lze však určit časovéjádro zájmu soudobých dějin, které tvoří 20. století a ve stále větší míře doba podruhé světové válce. V této periodě začíná nejen většina výzkumů inspirovanýchaktuálními společenskými problémy, ale také interpretační „narativy“ určující perspektivubadatelů.70 BRIVATI, Brian − JONES, Harriet (ed.): What Difference Did the War Make? Leicester – NewYork, Leicester University Press – St. Martin’s Press 1993.71 Shrnutí problematiky viz FIELDING, Steven: The Good War 1939−1945. In: TIRATSOO, N.(ed.): From Blitz to Blair, s. 25−52.72 McKIBBIN, Ross: Classes and Cultures: England 1918−1951. Oxford, Oxford University Press1998, s. 528−536; k modifikacím interpretačních přístupů autora viz TÝŽ: Classes andCultures: a Postscript. In: Mitteilungsblatt des Instituts für soziale Bewegungen, č. 27 (2002),s. 153−165.73 SANDKÜHLER, Thomas: Zeitgeschichte in Deutschland am Ende des 20. Jahrhunderts. In:CORNELIßEN, Christoph (ed.): Geschichtswissenschaften: Eine Einführung. Frankfurt/M.,Fischer Taschenbuchverlag 2000, s. 114−129, zde s. 119; ERKER, Paul: Zeitgeschichte alsSozialgeschichte: Forschungsstand und Forschungsdefizite. In: Geschichte und Gesellschaft, roč.19, č. 2 (1993), s. 202−238, zde s. 213 a 215.