SOU OBÉ DùJINY - Ústav pro soudobé dějiny AV - Akademie věd ČR

22 Soudobé dějiny XIV / 1forda se rýsovaly tři základní skupiny: uprchlíci z Rakouska a Německa, kteří nezískaličeskoslovenské státní občanství; uprchlíci německé národnosti, kteří získaličeskoslovenské občanství, ale z politických důvodů se nemohli vrátit do Německa;Židé z odstoupených území, kteří by nemohli být považováni za příslušníky československénárodnosti či optovat pro československou státní příslušnost. Podle britskéhoministerstva financí měly do poslední kategorie spadat i případy Židů, kteříuprchli do Čech ze Slovenska. Pro definici uprchlíků se měla využít i pravidlaSpolečnosti národů a vysokého komisaře pro uprchlíky. Ministerstvo zahraničí připrojednávání dohody chtělo mít definice uprchlíků jen v její příloze a upozorňovalo,že mezi podporovanými uprchlíky by se neměli ocitnout ti Židé, kteří neuprchliz odstoupených území nebo ze Slovenska, neboť jinak by to jen posílilo snahu Česko-Slovenskao jejich vystěhování.Podle Pospíšila však byla podpora emigrace uprchlíků pro Česko-Slovenskoz ekonomického hlediska problematická: chudí emigranti chtěli stále další peníze,zatímco bohatí hodlali vyvézt kapitál. Z toho důvodu také odmítl alternativu, že byse československá vláda zavázala hradit emigraci uprchlíků z vlastních zdrojů, potéco by byla částka z britského daru vyčerpána. Pospíšil hájil postoj své vlády k „židovskéotázce“ poukazem na německý nátlak i na nálady české veřejnosti, kterávolala po omezení vlivu Židů v lékařských a právnických profesích, zvláště pokudmluvili německy. Soudil, že pro československou stranu by bylo přijatelnější, kdybyjejí závazky o nediskriminaci z rasových důvodů byly tajné, což však Leith-Rossrozhodně odmítl. 71S ohledem na pozdější působení Českého svěřeneckého fondu pro uprchlíky bylanejdůležitějším momentem těchto složitých jednání diskuse o definici „uprchlíků“,pro něž byl určen čtyřmilionový dar britské vlády. Byla otevřena možnost zahrnoutdo ní i Čechy z odtržených území, kteří z politických, náboženských či jiných důvodůnechtěli v Česko-Slovensku zůstat. Osoby bez státního občanství byly naopakz návrhu dohody vyčleněny s tím, že je Velká Británie může definovat později. Ministerstvozahraničí zároveň vyslovilo obavu, že definice uprchlíků podle sjednávanédohody by se svým rozsahem mohla stát precedentem, a trvalo na vymezení„uprchlíků ve smyslu této dohody“ uplatňované Ústavem pro péči o uprchlíky.Velká Británie spolu s Francií poskytly Česko-Slovensku finanční půjčku na základěsérie dohod uzavřených v Londýně dne 27. ledna 1939. 72 Vedoucí britské delegaceFrederick Leith-Ross nejprve požádal československé vyjednavače, aby se vyjádřilik nejnovějším informacím z britského tisku, podle nichž ministr zahraničí71 Tamtéž.72 K sjednání dohody viz School of Slavonic and East European Studies (dále jen SSEES), UniversityCollege London, pozůstalost Karla Lisického, signatura (sign.) 3-4-1, karton (k.) 12;z britské strany viz TNA, FO 371, 22894. Originál dohody spolu s výměnou dopisů tamtéž, FO973/119/17.