SOU OBÉ DùJINY - Ústav pro soudobé dějiny AV - Akademie věd ČR

Poezie ve sbornících britského válečného exilu 51vyrovnanost a zároveň i sestavovatelovu neznalost celkového autorského zázemív exilovém prostředí. 19Do vydání poválečných sborníků se zařazovaly velmi jednoduché básně vojáků,které i přes svou ryzí upřímnost a prostou snahu „napsat“ poezii vyvolávají v dnešnídobě dosti zkreslující pohled na exilovou poezii. V první řadě se opravdu jednalospíše o verše, které měly hlavně posílit čtenáře-vojáka v jeho tíživé situaci. Tvorbavojáků je však pouze jednou složkou vcelku bohatého básnického obrazu exilovéBritánie, třebaže se právě vojáci stali synonymem československé emigrace na ostrovech.Je přitom důležité připomenout, že ani ve vlastních vojenských řadách sepouhé „básnění“ nesetkávalo s příznivou odezvou – Rudolf Nekola, redaktor vojenskéhodeníku Naše noviny, si v jednom článku o životě motoeskadrony v roce 1941povzdechl: „Ono se tam básní. To my nějak už musíme dělat, i kdyby na sůl nebylo.A protože je sůl, maso i knedlíky, tož se pak obzvláště řinou verše.“ 20I přes tuto výchozí skepsi k textům by nebylo správné posuzovat básnickou tvorbutéto doby jako vyloženě špatnou, jako průměrné či podprůměrné veršování, naivnía sentimentální, jak to činí Václav Černý. 21 Setrvávání ve značně eklektickýchpozicích, motiv „návratu domů“ a epigramy však nevylučují alespoň jednoho nebodva autory, kteří se takovému souhrnnému hodnocení vymykají, anebo je dokoncenegují. Právě básně otištěné časopisecky nebo ve sbornících nás přivádějí k hlubšímupoznání tvorby této velmi omezené komunity autorů a jsou možná pro pochopenípodstatnější než vydané knihy.Československá kniha v britském exilu„Kniha ve vyhnanství se za války rodí velmi těžko. Enervovaní spisovatelé píší enervujícíknihy. Enervován jest i vydavatel, tiskař, sazeč, metér a čtenář. Celý proceszrození knihy trvá mnohem déle než v míru, někdy čtyři, pět měsíců. Česká knihav Anglii se sází, opravuje, láme a tiskne jako čínská kniha u Neuberta na Smíchově.(…) Když anglický metér rozhází pár písmen z kulturní rubriky listu, udělá z tohonevědomky přehled o mezinárodní situaci.Tiskneme s překážkami; onehdy nám vyletěly štočky jedné knihy do povětří. Slovník,kniha, jež jest mnohem více čtena než bible, se zastavil na dvoutisícím výtiskupro nedostatek papíru. Jindy cenzura hledá tak dlouho, až najde prospěch nepřítele19 Jaroslav Tomčík byl sice jmenován v roce 1943 osvětovým náčelníkem československé brigádyve Velké Británii, ovšem jeho výběr se opíral o sborník Z lyriky války (1941) a o básnické sbírkyViktora Fischla, Ivana Jelínka a Viktora Kripnera. Zcela stranou ponechal autory z okruhuKulturního zápisníku i autory komunistické či s komunisty sympatizující.20 RN [NEKOLA, Rudolf]: Ping-pong, fotbal atd. In: Naše noviny, roč. 2, (26.1.1941), s. 122(správně má být 121).21 ČERNÝ, V.: Česká beletrie emigrační, s. 10.