Archeologické rozhledy 2004 - Archeologický ústav AV ČR

110
·MAHEL: Studie o cestû Karla IV. do Francie ...
Obr. 9. Stříbrná, zčásti zlacená
miska (hanap), Paris, Musée
nationale du Moyen Âge
Thermes de Cluny, inv. č. Cl.
1951; první pol. 14. stol., průměr
185 mm. — Abb. 9. Zum
Teil vergoldete Silberschüssel
– hanap, Paris, Musée nationale
du Moyen Âge Thermes
de Cluny, Inv. Nr. Cl. 1951;
erste Hälfte 14. Jh., Durchmesser
185 mm.
Jeruzaléma dolnolotrinským vévodou Godefroyem z Bouillonu dal hostitel předvést záměrně,
aby přítomným panovníkům a velmožům západního křesťanstva připomenul nenaplněný
úkol osvobození Svaté země. Jeden z vůdců I. křížové výpravy se záhy po své smrti v roce
1100 stal idealizovaným hrdinou mnoha kronik, hrdinských zpěvů a chansons de geste,
které si svou oblibu podržely po celý středověk. 73 Zcela jistě nepochybíme, zvláště pokud
máme oporu v předchozí literatuře, jestliže vyslovíme domněnku, že za těmito činy stály
mimo jiné i politické snahy Filipa z Mézières (kolem 1327–1405). Tento bývalý služebník
milánských Viscontiů a kancléř kyperského krále Petra I. po návštěvě Svatého hrobu založil
řád Rytířstva Kristova utrpení (Militia Passionis) a všemožně se snažil oživit ideu křižácké
výpravy. Pro Karla V., jehož rádcem se stal v roce 1373, začal skládat „Sen starého
poutníka“ (Le Songe du vieil Pèlerin), v němž na pozadí imaginárního cestopisu kriticky
reflektoval současnost. Proto také tento spirituálně založený muž, jemuž tanul na mysli
i vlastní vstup do nebeského Jeruzaléma, svému chlebodárci, jehož syny vychovával, předkládal
jeden reformní návrh za druhým. 74 Není pro nás bez zajímavosti, že v uvedeném díle
je i zmínka o hostině na císařovu počest. 75 Tak se obloukem vracíme k vlastní divadelní
produkci, která byla rozložena na dvě dějství, a tím vyplnila obě přestávky – entremets.
Více než pouhá parafráze tu poví přímá citace: „Na konci Palais de la Cité, který byl tak
uzavřen, že zvenčí nebylo nic viděti, byla loď pěkného tvaru, podobná lodi mořské, opatřená
plachtou a stožárem; zámek stál napřed i v pozadí; loď měla všechno ostatní nářadí
i součástky, jež náležejí lodi plující po moři, a byla velice pěkně malovaná a upravená, vel-
73 Pro první orientaci viz Lexikon des Mittelalters IV, München – Zürich 1989, sl. 1598–1600.
74 Postačující údaje včetně odkazů na edice a literaturu přináší Lexikon des Mittelalters VI, München – Zürich
1993, sl. 1598–1600, sl. 592–593. Ve spojitosti s naším tématem srov. L. H. Loomis, Secular Dramatics in the
Royal Palace, 247–249, z novější literatury pak mj. F. Autrand, Charles V Le Sage, 695–698.
75 Srov. G. W. Coopland éd., Philippe de Mézièrs, chancellor of Cyprus. Le Songe du vieil Pèlerin II, Oxford 1969,
318. Na toto místo upozornila již Dora M. Bell, Étude sur Le Songe du vieil Pèlerin de Phillipe de Mézières,
Genève 1955, 158.