226 Aktuality 88. Artifacts of Copper and Copper Alloys in Prehistoric Bohemia from the Viewpoint of Analyses of Element Composition. In: Praehistorica archaeologica Bohemica. Památky archeologické – Suppl. 3, Praha 1995, 127–296 (et J. Frána, L. Jiráň, A. Maštalka). 89. <strong>Archeologické</strong> nálezy ze slánského náměstí, Slánský obzor – Nová řada 1/2, 1995, 5–11. 90. Krypta slánských piaristů, Slánský obzor – Nová řada 3, 1995, 10–17. 91. Antonín Knor, Slánský obzor – Nová řada 4, 1995, 65–68. 92. Zu den Beziehungen zwischen Bayern und Böhmen während der älteren Bronzezeit. In: K. Schmotz – M. Zápotocká Hrsg., Archäologische Arbeitsgemeinschaft Ostbayern/West- und Südböhmen. Resümees der Vorträge. Treffen 5, Espelkamp 1996, 26–32. 93. Gold der Kupferzeit (Böhmen). Gold der frühen Bronzezeit (Böhmen). In: G. Lehrberger – J. Fridrich – R. Gebhard – J. Hrala Hrsg., Das prähistorische Gold in Bayern, Böhmen und Mähren: Herkunft – Technologie – Funde. Bd. 1–2. Památky archeologické – Suppl. 7, Praha 1997, 141–148, 154–164. 94. Artifacts of Copper and Copper Alloys in Prehistoric Bohemia from the Viewpoint of Analyses of Element Composition II. Památky archeologické – Suppl. 8, Praha 1997 (et J. Frána, L. Jiráň, P. Sankot). 95. Katalogy šňůrové keramiky v Čechách XI–XIV. Kladensko, Slánsko, Kralupsko a Praha-západ — Die Kataloge der Schnurkeramik in Böhmen XI–XIV. Die Räume von Kladno, Slaný, Kralupy nad Vltavou, Praha-West. In: Praehistorica 22. Varia archaeologica 7, Praha 1997, 113–256 (et M. Buchvaldek, M. Popelka, I. Vojtěchovská). 96. Nálezy ze Zámků u Bohnic v Národním muzeu v Praze, V. část — Die Funde in der Lage „Zámka“ bei Bohnice im Nationalmuseum in Prag, Archaeologica Pragensia 14, 1998, 51–61 (et L. Hájek). 97. Der aunjetitzer Hortfund von „Kozí hřbety“ bei Horoměřice. Röntgenographische und radiographische Untersuchung. In: J. Bátora – J. Peška Hrsg., Aktuelle Probleme der Erforschung der Frühbronzezeit in Böhmen und Mähren und in der Slowakei, Nitra 1999, 137–148. 98. Václav Schmidt, Slánský obzor – Nová řada 6, 1999, 115–124. 99. Hromadné nálezy ze starší doby bronzové na území Prahy — Hortfunde aus der älteren Bronzezeit auf dem Territorium Prags, Archaeologica Pragensia 15, 2000, 5–71. 100. K otázce eneolitických mohyl v Čechách — Zur Frage äneolithischer Hügelgräber in Böhmen. In: P. Čech – M. Dobeš edd., Sborník Miroslavu Buchvaldkovi, Most 2000, 167–171. 101. Staroúnětický hrob z Čakoviček, okr. Praha-východ — Altaunjetitzer Skelettgrab aus Čakovičky, Kr. Praha-východ, Archeologie ve středních Čechách 5/1, 2001, 205–208 (et I. Vojtěchovská). 102. Zur Frage der Beziehungen zwischen Böhmen und dem oberen Donautal während der älteren Bronzezeit. In: Mensch und Umwelt während des Neolithikums und der Frühbronzezeit in Mitteleuropa, Rahden/Westf. 2001, 215–220. 103. Beitrag zum Erkenntnisstand der altbronzezeitlichen Dolche, Budapest Régiségei 36, 2002, 275–279. 104. Spona ze Želenic u Slaného, Slánský obzor – Nová řada 9, 2002, 4–12. 105. Pozoruhodný pravěký nález z Klobuk u Slaného, Slánský obzor – Nová řada 10, 2003, 4–12. 106. Zdobená tkalcovská závaží z mladší doby bronzové — Die verzierten jungbronzezeitlichen Webstuhlgewichte. In: Sborník Západočeského muzea v Plzni – Historie 16, Plzeň 2002, 132–136. 107. Pokus o interpretaci nálezu z období kultury se zvoncovitými poháry ve Svobodných Dvorech (okr. Hradec Králové) — Versuch der Interpretation eines Fundes aus der Zeit der Glockenbecherkultur in Svobodné Dvory (Kr. Hradec Králové, Ostböhmen), <strong>Archeologické</strong> <strong>rozhledy</strong> 55, 2003, 772–783. Zpracovala Milada Drašnarová ŽIVOTNÍ JUBILEUM PROFESORA EVŽENA NEUSTUPNÉHO „Rychle uplývá čas a my stárnem, jak tiše jdou roky“ píše Ovidius ve svém Kalendáři. Klasik tu má pravdu jen do jisté míry – našeho jubilanta se snad týkají jen první tři slova známých veršů, zbývající však v jeho případě neodpovídají skutečnosti. Zdá se naopak, že jubilant své roky ve stále se zvyšujícím pracovním tempu odečítá. Spolehlivě o tom svědčí práce, kterou v posledním desetiletí vykonal a pokračoval tak v dosavadní úspěšné činnosti, jejíž výsledky byly shrnuty již dříve na jiném místě (AR 45 1993, 698–703). V uplynulém období připojil ke stále pozoruhodné aktivitě publikační i rozsáhlou práci organizační, směřující k tomu, aby česká archeologie ještě posílila svůj význam ve světové
<strong>Archeologické</strong> <strong>rozhledy</strong> LVI–<strong>2004</strong> 227 FOTO H. TOUŠKOVÁ archeologické komunitě. Některé jubilantovy publikace naznačují, že se koncepčními otázkami zabýval dlouhou dobu, takže změny, ke kterým došlo vdevětaosmdesátém roce, jej zastihly připraveného řešit zásadní otázky transformace oboru. Bylo proto zcela přirozené, že v oněch kritických letech jej vědecká rada <strong>Archeologické</strong>ho <strong>ústav</strong>u zvolila ředitelem (1990–1993). Současně vykonával funkci místopředsedy komory volených zástupců pracovišť ČS<strong>AV</strong> a stal se členem výboru pro řízení pracovišť ČS<strong>AV</strong>. Oceněním jubilantova vědeckého přínosu je sborník uspořádaný k jeho poctě, s příznačným názvem „Whither archaeology“ (Praha 1995). Obsahuje pětadvacet studií, z nichž dvě třetiny pocházejí od významných zahraničních autorů. Změna poměrů umožnila Evženu Neustupnému uskutečnit jeho dávnou touhu věnovat se i práci pedagogické, která ho nejenom zaujala, ale jak jsem měl možnost poznat, i těšila, třebaže byla spojena s dojížděním do Brna. Tam se také v roce 1998 habilitoval. V té době však zároveň došlo k významné změně v jubilantově životě, když na Západočeské univerzitě v Plzni založil Katedru archeologie, která je od počátku roku 1999 součástí nově zřízené Fakulty humanitních studií. Během krátké doby zde vytvořil stabilizované vysokoškolské pracoviště, jež se záhy dostalo do povědomí jak naší, tak zahraniční vědecké archeologické obce. Není zapotřebí velké představivosti, abychom si uvědomili, jak velké pracovní úsilí a vypětí si založení katedry