Archeologické rozhledy 2004 - Archeologický ústav AV ČR
Archeologické rozhledy 2004 - Archeologický ústav AV ČR
Archeologické rozhledy 2004 - Archeologický ústav AV ČR
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
<strong>Archeologické</strong> <strong>rozhledy</strong> LVI–<strong>2004</strong> 237<br />
Oliva, M. 2002: Těžní jámy, rondely, hradiska … jak se to rýmuje. In: E. Neustupný ed., Archeologie nenalézaného,<br />
Plzeň – Praha, 153–205.<br />
Ostoja-Zagórski, J. 1978: Gród halsztacki w Jankowie nad jeziorem Pakoskim. Wrocław – Warszawa – Kraków<br />
– Gdańsk.<br />
Ralston, I. 1986: The Yorkschire Television vitrified wall experiment at East Tullos, City of Aberdeen District,<br />
Proceedings of the Society of Antiquaries Scotland 116, 17–40.<br />
Sicherl, B. 1999: Tendenzen im ältereisenzeitlichen Befestigungswesen Böhmens. In: A. Jockenhövel Hrsg.,<br />
Ältereisenzeitlichen Befestigungswesen zwischen Maas/Mosel und Elbe, Münster, 181–193.<br />
Smrž, Z. 1991: Výšinné lokality mladší doby kamenné až raného středověku v severozápadních Čechách.<br />
Pokus o sídelně historické hodnocení, <strong>Archeologické</strong> <strong>rozhledy</strong> 43, 63–89.<br />
— 1992: Späthallstattzeitliche Burgwälle und Höhensiedlungen in Nordwestböhmen, Památky archeologické<br />
83, 88–104.<br />
— 1995: Höhenlokalitäten der Knovízer Kultur in NW-Böhmen, Památky archeologické 86, 38–80.<br />
— 2002: Archeologie znovu nalézaného. In: E. Neustupný ed., Archeologie nenalézaného, Plzeň – Praha,<br />
206–216.<br />
Vencl, S. 1984: Otázky poznání vojenství v archeologii. <strong>Archeologické</strong> studijní materiály 14. Praha.<br />
Zápotocký, M. 2000: Eneolitická výšinná sídliště a komunikace. In: In memoriam Jan Rulf. Památky archeologické<br />
– Suppl. 13, Praha, 480–488.<br />
Hara Procopiou – René Trueil eds.: Moudre et broyer. I. Méthodes : petrographie, chimie,<br />
tracéologie, expérimentation, ethnoarchéologie. II. Archéologie et Histoire : Du paléolithique<br />
au Moyen Âge. Édition du CTHS Paris 2002. 237 a 238 str. ISBN 2-7355-0502-2.<br />
Sophie A. de Beaune: Pour une Archéologie du geste. Broyer, moudre, piler, des premiers chasseurs<br />
aux premiers agriculteurs. CNRS Paris 2000. 235 str., ISBN 2-271-05810-4.<br />
AGAPAIN collab.: Les meuliers : Meules et pierres meuliéres dans le Basin Parisien. Édition<br />
presses du village Étrépilly 2002. 278 str.<br />
Mouette Barboff – François Sigaut – Cozette Griffin-Kremer – Robert Kremer eds.: Meules<br />
à grains. Actes du colloque international La Ferté-sous-Jouarre 16–19 mai 2002. Édition Ibis Press,<br />
MSH, Paris 2003. ISBN 2-7351-0996-8.<br />
Kamenné nástroje na drcení a mletí různých materiálů, zejména potravy, byly zřídka předmětem<br />
archeologických studií zaměřených na chronologii. Jejich tvarová variabilita je velmi malá, a proto<br />
jim byla ve srovnání s keramikou věnována jen okrajová pozornost. Teprve v poslední době se zájem<br />
soustřeďuje i na tuto skupinu artefaktů, a to nejen po stránce technologické, ale i funkční a společenské.<br />
Téma samotné lze řadit ke globálním tématům, která poskytují hojné informace pro mezikulturní<br />
srovnávání. První mezinárodní specializované setkání se konalo ve Francii již v roce 1995. Dvoudílná,<br />
dobře vypravená publikace „Moudre et broyer“ poskytuje v současnosti kompletní přehled<br />
problematiky, aktuálního stavu řešení i bohatou bibliografii. Její obsah lze doplnit informací o dalších<br />
třech francouzských monografiích z poslední doby, které toto téma vhodně rozšiřují jednak<br />
z pohledu etnografie a paleolitu, jednak z okruhu postmedievální a industriální archeologie.<br />
Dvoudílný sborník Moudre et broyer uspořádali H. Procopiou a R. Trueil z referátů přednesených<br />
u mezinárodního kulatého stolu (1995), jehož námětem byla funkční identifikace nástrojů na<br />
mletí. Široce pojaté téma setkání zahrnulo celý okruh otázek, které jsou spojovány s jedním charakteristickým<br />
druhem artefaktů, jež byly používány od paleolitu až dodnes. Týkají se petrografie použitých<br />
materiálů (1 příspěvek), tvarosloví nástrojů (1), analýzy používání a chemických i botanických<br />
zbytků (7), stejně jako etnologie (4) a historie od paleolitu (4), přes dobu bronzovou (3), železnou<br />
a římskou (6) až po středověk (3). Téma spojilo k diskusi odborníky z různých odvětví: archeology,<br />
antropology, historiky, přírodovědce a etnografy. Ukázalo se, že obsáhlá problematika přesahuje informace<br />
okrajově se objevující ve většině shrnutí o neolitu nebo izolované ve specifických studiích<br />
z jiných období.<br />
Některé příspěvky v metodologické části jsou věnovány terminologii a typologii mlýnů a především<br />
trasologii a metodám studia přímých zbytků materiálů zpracovávaných na plochách mlýnů.