Archeologické rozhledy 2004 - Archeologický ústav AV ČR

Archeologické rozhledy LVI–2004 243
ly přijmout drahocenné zboží, patrně i celé naložené vozy. Široce založená zemědělská základna
mohla mít rozhodující význam pro vzestup sídliště, které leželo ve výhodné poloze na obchodní cestě.
V Geiselhöringu, ve vzdálenosti 30 km od dnešního Straubingu, kde Malé Labe ústilo do Dunaje,
snad končil první úsek cesty, po níž přicházelo zboží vypravené pro pozemní transport.
Sídlo v době svého největšího rozkvětu v Ha D1 náhle zaniká. Zjistit příčinu je obtížné. Snad
byla trasa obchodní cesty změněna a Geiselhöring přišel o své příjmové zdroje, nebo došlo k přerušení
přísunu potravin kvůli neúrodě či vyčerpání obdělávaných ploch.
Dobu trvání halštatského sídliště určuje C. Nagler-Zanier lety 750–625 př. Kr. Jednotlivé stavební
fáze dvorce dokonce také vymezuje v absolutní chronologii, při absenci dat získaných moderními
radiometrickými datovacími metodami ale působí časové fáze málo přesvědčivě. Význam práce by
např. zvýšilo i více informací o zvířecích kostech nalezených v halštatských objektech, chybějí také
údaje o rostlinných makrozbytcích. Důležitá publikace klíčové lokality je poněkud ochuzena o charakteristiku
přírodních poměrů v okolní krajině a v knize nalezneme rovněž málo poznatků o dosud
známých početných lokalitách doby halštatské v okolní úrodné oblasti povodí Malého a Velkého Labe.
Publikace je zaměřena především na zpracování nálezů, vyhodnocení a interpretace nálezových
situací jedné významné lokality. Ocenění zaslouží rovněž poměrně krátká doba, která uplynula mezi
ukončením záchranného výzkumu a zveřejněním jeho výsledků.
Miloslav Chytráček
LITERATURA
Böhm, K. – Schaich, M. – Meixner, G. 1995: Die Ausgrabungen im Baugebiet B 17 in Geiselhöring, Landkreis
Straubing-Bogen, Niederbayern, Das archäologische Jahr in Bayern 1994, 41–48.
Irlinger, W. – Raßhofer, G. 1998: Archäologische Fundlandschaften im Wandel. Siedlungskundliche Untersuchungen
im Tal der Großen Laaber zwischen Sünching und Schönach, Beiträge zur Archäologie
in der Oberpfalz 2, 11–46.
Schmalzbauer, L. v tisku: Die Besiedlung des Kleinen Laabertales während der Hallstattzeit, in: M. Chytráček
– J. Michálek – K. Schmotz Hrsg., Archäologische Arbeitsgemeinschaft Ostbayern/West- und
Südböhmen. 13. Treffen. 25. bis 28. Juni 2003 in Pfreimd.
Tivadar Vida: Die awarenzeitliche Keramik I. (6.–7. Jh.). Varia Archaeologica Hungarica VIII.
Berlin – Budapest 1999. 325 str. textu, 183 tab.
Ve svém díle se T. Vida zaměřil na souhrnné vyhodnocení hrobové keramiky z pohřebišť avarského
kaganátu. Jako první vyšel svazek věnovaný nálezům z časně- a středoavarského období. Hlavním
deklarovaným cílem práce je typologicko-chronologická systematika hrobové keramiky, na jejímž základě
by bylo možné přistoupit k diskusi o regionálních, příp. etnických skupinách existujících v avarském
kaganátu. Autor se pokusil shromáždit k tématu veškeré dostupné informace. Významná část
nálezového fondu je však dodnes bohužel nepublikována a další nálezy jsou prezentovány způsobem,
který neodpovídá současným standardům. Autor byl proto nucen jít v mnoha případech znovu ad fontes.
Přesto se mu podařilo shromáždit podrobné informace o 1414 nádobách, což obnáší 75–90 %
veškeré časně- a středoavarské keramiky. Celkové množství keramiky ze všech pohřebišť avarského
kaganátu je však podstatně větší. Odhaduje se, že keramiku obsahuje 10–12 % z ca 50 000 odkrytých
hrobů.
Vúvodu (13–32) své práce se autor kromě otázek souvisejících s chronologickým členěním zkoumaného
období zabývá z různých aspektů dějinami bádání o keramice z období avarského kaganátu.
Z našeho hlediska jsou pozoruhodné především kritické výhrady vůči teoriím vycházejícím z „československého
bádání“ či dalších tzv. okrajových oblastí („Randgebiete“ – Rakousko, Slovensko, Ukrajina,
Rumunsko, Srbsko, Chorvatsko). Podle T. Vidy byly závěry badatelů z těchto zemí nejednou
ovlivněny nevědeckými a nacionalistickými aspekty. Upozorňuje na tendenci zevšeobecňovat jevy
známé pouze z okrajových oblastí. Kritika se snáší především na pojem potiský, a zvláště podunajský
typ, který do literatury zavedl J. Eisner na podkladě zpracování výzkumu z Devínské Nové Vsi. Eis-