Archeologické rozhledy 2004 - Archeologický ústav AV ČR

124
·MAHEL: Studie o cestû Karla IV. do Francie ...
pouze ty nejvzácnější, z křišťálu 18 . Zlacení mohlo být po celé ploše, anebo částečné. Velkorysost
francouzského hostitele dokládá celkem 14 darovaných konvic:
1601: un gobelet et une ayguiere d’or, pesans vii mars vi onces, pohár se zlatou konvicí o váze 7 hřiven
a6 uncí, od Jehana du Rivier pro Václava IV za 700 fr. 19
1592: pour un hennap et une ayguiere d’argent dorez, váha 10 hřiven a 4 unce, 1 hřivna za 10 fr, koupeno
pro jednoho rytíře od Henryeta Orlanta za 105 fr.
1592: un gobelet et une ayguiere d’argent dorez, váha 7 hřiven, 2 unce a 10 šterlinků, 1 hřivna za 10 fr,
koupeno pro jednoho rytíře od Henryeta Orlanta za 73 fr 2 sous 6 den tournois.
1592: une ayguiere d’argent dorez avec um gobelet, váha 2 hřivny, 2 unce a 5 šterlinků, 1 hřivna za 10 fr,
koupeno pro jednoho panoše od Henryeta Orlanta za 22 fr 16 sous 3 den tournois.
1605: trois gobeles et une arguiere d’argent dorez, váha 16 hřiven 5 uncí a 10 šterlinků, 10 fr za hřivnu,
koupeno od Perrina Fatinanta pro tři officiers za 166 fr a 14 sous paříž.
1608: onze gobellés, neuf ayguieres et deux quartes d’argent dorez, váha 64 hřiven 3 unce a 1 šterlink,
1 hřivna za 10 fr, koupeno pro mnoho clers et officiers za 643 fr 13 sous tournois od Symonneta z Dampmartin.
Nejčastějším darem byla mělká miska na pití, tzv. hanap, která ovšem mohla být použita
i jako nádoba pro polévky, omáčky či pro porce masa. Význam tohoto pojmenování
ale není zcela jednoznačný. Slovo hennap/hanap pochází z latinského slova hanappus, jehož
význam byl „zlatá nádoba“, „pohár“. 20 Otázkou je, do jaké míry se tento drahocenný
objekt podobal tzv. Royal Gold Cup z doby kolem r. 1380 (London BM 92, 5–1–1), který
byl pořízen pro vévodu z Berry. 21 V tom případě šlo o misku na kulaté nožce, nikoli
o gobelet čili pohár. Naproti tomu naprostá většina nádob na pití, označených ve francouzských
sbírkách názvem hanap má podobu nízké kulaté misky. Např. hanap z pokladu
nalezeného v Gaillon v Musée Cluny (Cl. 1951) má výšku 5 cm a průměr 185 mm
(obr. 9). Tato stříbrná miska má částečné zlacení a ve středu emailovaný medailon obklopený
šesti vypouklými listy. 22 Vnově uspořádané kolekci uměleckých předmětů (Objets
d’art) v Louvru v pavilonu Richelieu nalezneme hned dvě skupiny takto označených misek
z doby kolem roku 1350. Jednak jde o soubor čtyř prostých stříbrných misek označených
jako hanap toulouské provenience z pokladu nalezeného v Ariège (OA 11783–11786).
Toulouský punc má i samostatně vystavená stříbrná miska (OA 11777) zdobená bublinkami
(à décor boulonné). Druhý soubor, pocházející z pařížských dílen, obsahuje rovněž
18 Krásný exemplář, jejž daroval pražské katedrále Karel IV. před 1354, tvoří dodnes součást jeho pokladu (Die
Parler und die schöne Still 1350–1400. Europäische Kunst unter den Luxemburgern III, Köln 1978, 179; též Kaiser
Karl IV., obr. 106).
19 Nepochybně jde o dary pro Václava IV., které uvádí Relace, R. Delachenal éd., Les Grandes Chroniques de
France. Chronique des règnes, 269: un grant gobelet d’or et aiguiere de mesmes.
20 Alespoň podle Latinitatis medii aevi Lexikon II, Praha 1993, 950. Více k tomuto stolnímu náčiní L. de Laborde,
Glossaire français, 337–339, a R. W. Lightbown, Secular Goldsmith’s Work in Medieval France, 20–22. Je pravděpodobné,
že takto se označovaly i mělké misky na nožce, které mohly mít i poklop, rovněž sloužící k pití. Analogií
k tomu je německý termín Schalle, k němuž více M. Hasse, Neues Hausgerät, 15 a 79–80.
21 Katalog Europäische Kunst um 1400, Wien 1968, 421, č. 498 (obr. 27), je označuje jako ciborium.
22 Musée national du Moyen Âge Thermes de Cluny. Guide des collections, Paris 1993, 96–97, č. 109 (zde též
repr.); tento a další hanap popsala E. Taburet-Delahaye, L’orfèvrie gothique, 242–245, č. 127–128. Krásné exempláře
hanapu na nožce i v podobě mělkých misek nejnověji viz v katalogu Paris 1400. Les arts sous Charles VI,
184–186, č. 100–101 a 104.