Archeologické rozhledy 2004 - Archeologický ústav AV ČR

58
POPELKA: Poznámky ke ‰típané industrii z Chrudimi
Inv. č. 306: Drobný pazourkový úštěp bez sekundární úpravy, BGP, rozm. 14 x 15 x 5 mm, váha 1 g. Obr. 1:9.
Inv. č. 307: Pazourkový úštěp bez sekundární úpravy, BGP, rozm. 17 x 12 x 5 mm, váha 2 g. Obr. 1: 16.
Inv. č. 308: Zlomek přepálené kosti, rozm. 12 x 12 x 4 mm, váha 1 g. Obr. 1: 10.
Inv. č. 309: Pazourkový úštěp bez sekundární úpravy, vpředu lehká patina, BGP, rozm. 19 x 16 x 4 mm,
váha 1 g. Obr. 1: 11.
Inv. č. 310: Pazourkový úštěp bez sekundární úpravy, BGP, rozm. 23 x 12 x 3 mm, váha 2 g. Obr. 1: 19.
Inv. č. 311: Čepelka bez sekundární úpravy, křemenec, rozm. 34 x 15 x 4 mm, váha 2 g. Obr. 1: 25.
Inv. č. 312: Pazourková čepelka nahoře vlevo s křemičitým leskem vpředu i vzadu, vzadu v lesku lehká mechanická
retuš, vpravo vpředu 20 % kůry, bavorský pruhovaný rohovec, rozm. 31 x 10 x 5 mm, váha 2 g.
Obr. 1: 24.
Inv. č. 313: Pazourkový úštěp s lehkou pravostrannou retuší, mírně přepálený BGP, rozm. 23 x 18x4mm,
váha 2 g. Obr. 1: 17.
Inv. č. 314: Pazourkové úštěpové škrabadlo s obloukovitou hlavicí, BGP, rozm. 21 x 13 x 6 mm, váha 3 g.
Obr. 1: 18.
Inv. č. 315: Pazourkový úštěp bez sekundární úpravy s částečně odlomeným terminálním (horním) koncem,
BGP, rozm. 29 x 19 x 5 mm, váha 2 g. Obr. 1: 21.
Inv. č. 316: Pazourkový úštěp bez sekundární úpravy, BGP, rozm. 20 x 11 x 1 mm, váha 1 g. Obr. 1: 20.
Inv. č. 317: Pazourkový úštěp bez sekundární úpravy, vpravo vpředu 230 % kůry, blíže neurčený pazourek,
rozm. 19 x 14 x 4 mm, váha 1 g. Obr. 1: 14.
Inv. č. 318: Drobný pazourkový úštěp bez sekundární úpravy, BGP, rozm. 17 x 11 x 2 mm, váha 1 g. Obr. 1:15.
Inv. č. 319: Pazourkový úštěp bez sekundární úpravy, lehce přepálený BGP, rozm. 16 x 21 x 3 mm, váha 1 g.
Obr. 1: 13.
Inv. č. 353: Pazourkové úštěpové škrabadlo s užší obloukovitou hlavicí, bazální (spodní) část odlomena,
BGP, rozm. 30 x 22 x 6 mm, váha 6 g. Obr. 1: 23.
Inv. č. 354: Dvojité pazourkové úštěpové škrabadlo s lichoběžníkovitě sešikmenými hlavicemi, BGP, rozm.
18 x 15 x 4 mm, váha 1 g. Obr. 1: 12.
LITERATURA
Popelka, M. 1990: Štípaná industrie z Lochenic. In: Lochenice. Z archeologických výzkumů na katastru obce.
Praehistorica XVI, Praha, 135–144.
— 1991a: Chipped Stone Industry. In: I. Pavlů – J. Rulf, Stone Industry from the Neolithic Site of Bylany.
Památky archeologické 82, 277–304.
— 1991b: Archeologický výzkum neolitického sídliště v Roztokách. Štípaná industrie. Muzeum a současnost
10, 183–221.
Vencl, S. 1971: Současný stav poznání postmezolitických štípaných industrií v Československu. In: Z badań
nad krzemieniarstwem neolitycznym a eneolitycznym, Kraków, 74–99.
Bemerkungen zur Spaltindustrie von Chrudim
Die neolithischen Objekte Nr. 2/79 und 3/79 in Chrudim enthielten auch eine größere Menge an
Spaltindustrie (24 Stück) mit Übergewicht bei baltischem glazialen Feuerstein. Bis auf Ausnahmen
handelt es sich um kleinere Industrie ohne makroskopisch erkennbare sekundäre Bearbeitung. Aus
der Sicht des Vorkommens einzelner Industrieformen, der vertretenen Rohstofftypen und sekundär
bearbeiteter Artefakte stellt der Komplex von Chrudim keine Ausnahme dar. Zur Datierung kann
Artefakt Inv.-Nr. 312 aus Objekt 3/79 aus gestreiftem bayerischen Hornstein herangezogen werden,
welcher sonst in größeren Mengen in der jüngeren Phase (IV A) der Stichbandkeramik auftritt.
MIROSLAV POPELKA, Ústav pro pravěk a ranou dobu dějinnou, FF UK, Celetná 20, 110 00 Praha 1;
MiroslavPopelka@seznam.cz