Archeologické rozhledy 2004 - Archeologický ústav AV ČR
Archeologické rozhledy 2004 - Archeologický ústav AV ČR
Archeologické rozhledy 2004 - Archeologický ústav AV ČR
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
274<br />
Nové publikace<br />
dřevěných komínů např. v roce 1812 na východočeských<br />
panstvích Stárkov a Častolovice více než<br />
95 %. L. Augustinková: Vytápěcí systém v budově<br />
Staré radnice v Moravské Ostravě, 259–264. V objektu<br />
s nepříliš jasným starším vývojem byl v průběhu<br />
19. století nahrazen systém nepřímého vytápění<br />
kamen a klasické černé kuchyně systémem<br />
přímého vytápění za použití starých komínových<br />
průduchů. J. Volrábová: Úpravy otopných systémů<br />
vesnické zástavby Šluknovského výběžku v 1. polovině<br />
19. století na příkladu dochovaných historických<br />
stavebních plánů lipovského panství, 265–278.<br />
Plány novostaveb a přestaveb z let 1819–1836 od tří<br />
zednických mistrů dokazují různý vztah svých autorů<br />
k novinkám ve vytápění, daný věkem a školením<br />
mistrů. K. Podroužek: Sušárny v pískovcovém podloží,<br />
279–288. Sušárny všech tří základních typů<br />
budovány i v pískovci, jejich typické umístění je na<br />
okraji zástavby a typickým znakem je i absence dalšího<br />
využití po zániku provozu. H. Hanzlíková: Příklady<br />
způsobu vytápění zámeckých objektů v 19.<br />
století, 289–299. Na příkladu zámků v Lukách nad<br />
Jihlavou a v Mostově u Chebu doloženo teplovzdušné<br />
vytápění v prvním případě a otápění solitérními<br />
kachlovými kamny různého vzhledu v případě druhém.<br />
Jiří Slavík<br />
Josef Unger: Pohřební ritus a zacházení s těly<br />
zemřelých v českých zemích (s analogiemi<br />
jinde v Evropě) v 1.–16. století. Panoráma biologické<br />
a sociokulturní antropologie 9. Brno 2002.<br />
151 str. textu, 75 kresebných a fotografických příloh.<br />
ISBN 80–210–2849–1.<br />
Podnět k vydávání učebních textů nazvaných<br />
„Panoráma biologické a sociokulturní antropologie“<br />
vyšel z katedry antropologie Přírodovědecké<br />
fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Do poloviny<br />
roku 2003 bylo publikováno 14 svazků věnovaných<br />
nejrůznějším tématům dotýkajících se antropologie<br />
v nejširším slova smyslu. Jak uvádí jejich<br />
editor Jaroslav Malina, kolektiv autorů a spolupracovníků<br />
se inspiroval v anglosaském prostředí, kde<br />
se antropologie chápe jako celostní věda spojující<br />
poznatky nejen přírodních, ale i společenských věd.<br />
Kromě vlastního studia vývoje lidského rodu zkoumá<br />
také lidské chování a prostředí, ve kterém se člověk<br />
vyvíjel. Toto široké pojetí umožňuje přesahy do<br />
různých oborů, mj. i do archeologie. <strong>Archeologický</strong>m<br />
tématem se zabýval už svazek první a šestý<br />
(J. Svoboda: Paleolit a mezolit: Lovecko-sběračská<br />
společnost a její proměny. Brno 2000; J. Svoboda:<br />
Paleolit a mezolit: Myšlení, symbolismus a umění.<br />
Brno 2002), nyní se k nim řadí studie Josefa Ungera<br />
o pohřbívání.<br />
Text zahrnuje dlouhé období od 1. do 16. století<br />
a je rozdělen do tří velkých celků. V prvním se<br />
postupně, po jednotlivých staletích seznamujeme<br />
s obecnými poznatky o pohřbívání obyvatel našeho<br />
území i jeho blízkého okolí (pohřbívání u Římanů,<br />
Germánů, Slovanů, ale také Hunů a Avarů). Další<br />
oddíl přináší přehledné informace o zvláštním pohřebním<br />
ritu vyhrazeném různým skupinám podle<br />
sociálního zařazení (panovníci, velmoži, kupci a řemeslníci,<br />
duchovní), věku, etnicity i náboženské<br />
příslušnosti. Je velmi záslužné, že nebylo opomenuto<br />
ani zvláštní zacházení s mrtvými, kterému se<br />
věnuje poslední část. Autor se zde zabývá méně<br />
běžnými tématy, jako je např. pohřbívání mimo<br />
pohřebiště a hřbitovy, hromadné hroby v době epidemií,<br />
pohřbívání odsouzenců, protivampyrická<br />
opatření atd. V každé ze tří částí J. Unger hojně využívá<br />
poznatků z vlastních výzkumů archeologických<br />
lokalit na Moravě.<br />
Zřejmě proto, že se jedná o učebnicový text,<br />
scházejí poznámky přímo v textu. Každá z podkapitol<br />
má však v závěru bohaté odkazy na další literaturu<br />
a prameny. Rozsáhlý seznam literatury pak<br />
může být výborným vodítkem pro badatele, kteří<br />
se chtějí věnovat konkrétnímu vybranému tématu<br />
hlouběji. Zahrnuje naši i zahraniční literaturu, obecnou<br />
i zaměřenou k nastíněným problémům. Takto<br />
bohatý seznam literatury přivítají čtenáři jistě také<br />
proto, že záměr textu i rozsah tématu nedovolují<br />
probrat některé otázky příliš podrobně. Jednotlivé<br />
oddíly především shrnují základní fakta známá<br />
z dosavadního poznání a dokládají je na vybraných<br />
příkladech (k tomu jsou pak často připojeny ještě<br />
informace o různých výjimkách či zvláštnostech).<br />
Kniha obsahuje také výkladový rejstřík důležitých<br />
pojmů, který ocení především čtenáři „nearcheologové“.<br />
Text knihy doprovází množství obrázků,<br />
plánků, mapek a fotografií. Stejně jako ostatní<br />
svazky, končí i tento tzv. „Zaostřením problému“<br />
a „Rozvolněním problému“. V této části je publikován<br />
úryvek z Kroniky rožmberské Václava Břežana<br />
o úmrtí a pohřbu Petra Voka a ukázka z románu<br />
J. Maliny Mrtvý z Tollundu.<br />
Učebnicový text Josefa Ungera je velmi přínosný<br />
především šíří záběru jak chronologického,<br />
tak geografického. Dává tím „začátečníkům“ možnost<br />
získat rychlou orientaci v tématu (prostorovou,<br />
časovou i tematickou), dalším čtenářům pak přináší<br />
(kromě bohaté literatury) možnost srovnávání.<br />
Umožňuje uvědomit si některé vazby, překvapivé<br />
společné rysy, nebo naopak rozdíly, které při roztříštěném<br />
nebo velmi specializovaném bádání mo-
Change language