Archeologické rozhledy 2004 - Archeologický ústav AV ČR

Archeologické rozhledy LVI–2004 201
Obr. 21. Lichnice, hrad. Půdorys
podle T. Durdíka (1999, 333).
Černě vyznačeno zdivo, které
T. Durdík datuje do 13. století.
Na jižním hrotu dispozice zakreslen
„břit“, nalezený při archeologickém
výzkumu (srov.
obr. 22). — Abb. 21. Lichnice,
Burg. Grundriß nach T. Durdík
(1999, 333). Schwarz gekennzeichnet
das Mauerwerk, welches
T. Durdík in das 13. Jahrhundert
datiert. An der südlichen Spitze
des Disposition ist ein „Schnabel“
eingezeichnet, die bei der
archäologischen Forschung entdeckt
wurde (vgl. Abb. 22).
část severní (obr. 24; 25). 21 Na základě těchto zobrazení přichází v úvahu i možnost, že východní
část byla pozůstatkem věže, jejíž půdorys se poněkud lišil od dnešního stavu. Složitějšímu vývoji
a četným změnám nasvědčují také další detaily věže, jako směr trhlin patrný ze starých snímků, nepravidelnosti
půdorysu a pláště interiéru, nestejný způsob navázání hradeb na jihu a západě, rozdíly
ve vnitřní struktuře zdiva atd. Upozornit je třeba také na přímo probíhající východní trnož věže, který
plynule navazuje na hradební zeď, a na existenci takovéhoto trnože rovněž na straně jižní a západní
(na západě je zřetelně provázán s hradební zdí). Zdá se, že celá věž ve výsledné podobě vyrůstala
z tohoto kvadratického soklu, který na severovýchodní straně tvořil jakýsi tupoúhlý klín. 22 Při snaze
o podrobnější vyhodnocení vývoje věže by bylo třeba pořídit její přesné zaměření a provést stavebně-historický
průzkum, vycházející ze studia archivní dokumentace. Zatím lze pouze konstatovat,
že absolutní i relativní chronologie věže ve vztahu k dispozici hradu je nejasná, stejně jako její
vnitřní uspořádání a funkce. Věž prošla složitějším stavebním vývojem, který se týkal – zřejmě v důsledku
destrukce severní části – i jejího půdorysu.
Na základě uvedených poznatků o severovýchodní věži se krátce vraťme k diskutované jižní výspě
hradu. Jistě stojí za úvahu, zda v půdorysu zjištěný ostroúhlý útvar, charakterizovaný archeology
jako břit, měl stejný tvar také ve vyšších partiích a zda je skutečně průkazný jeho vznik ve 13. stole-
21 Odkazujeme na snímky v albu fotografií z 20. a 30. let 20. století vztahujících se k vyklizovacím a rekonstrukčním
pracím na Lichnici, uloženém v Městském muzeu v Čáslavi (MLP 2756, ing. Frič, album hradu Lichnice).
Za možnost prohlídky dalších snímků děkuji J. Burešovi (srov. pozn. 24).
22 Dosud prezentované půdorysy hradu tento a další detaily zcela pomíjejí (srov. obr. 21).