Archeologické rozhledy 2004 - Archeologický ústav AV ČR

64
CHVOJKA: Souãasn˘ stav poznání popelnicov˘ch polí v jiÏních âechách
doby bronzové: v Radčicích (obr. 7: 1; Michálek – Chvojka 2000), Českých Budějovicích
(Militký 1997), Borku a Hosíně (obr. 7: 5–6; Zavřel 1996). Z výrobních objektů lze uvést
dvě jámy z Písku, které jsou interpretovány jako zaniklá hrnčířská pec (Chvojka 2001a,
105). Na mnoha sídlištích byly zachyceny běžné sídlištní jámy – jejich největší počet (22)
byl prozkoumán v Bechyni (Beneš – Zavřel – Militký 1989, 12–13), 14 objektů, většinou
jam, pak bylo zjištěno v Milenovicích (Fröhlich – Chvojka 2001). Více zahloubených objektů
bylo doloženo také např. v Novosedlech (obr. 7: 2), Borku, Hosíně (Zavřel 1996;
1998), Strakonicích (obr. 7: 3; Chvojka 2001a, 107). Zvláštní pozornost zasluhuje nížinné
sídliště z pozdní doby bronzové prozkoumané na katastru Strakonic, na němž byla vedle
15 jam a 5 kůlových jamek zachycena část snad kruhového areálu vymezeného příkopem
a interpretovaného jako kultovní místo (Michálek 2002). Kultovní funkci mohl mít i dosud
nepublikovaný objekt z Bernartic – protáhlá úzká jáma se stojícími nádobami a bíle
malovanou mazanicí (Beneš – Břicháček 1978, 11). Zatím blíže nepublikované zůstává
také sídliště z pozdní doby bronzové v Topělci, kde byl prozkoumán 19 m dlouhý, několikrát
přerušovaný žlab, vyplněný množstvím nálezů – jeho interpretace je ovšem zatím
nejistá (Braun – Fröhlich 1982).
Druhou kategorií sídlišť mladší a zejména pak pozdní doby bronzové jsou výšinné lokality,
jimž byla věnována detailní pozornost v nedávné době (Hrubý – Chvojka 2002). Jedinou
skutečností, kterou lze doplnit, je zjištění nového výšinného sídliště z mladší doby
bronzové nedaleko Sepekova, čímž se celkový počet výšinných lokalit doby popelnicových
polí v jižních Čechách zvýšil na 18 (Fröhlich – Chvojka 2003).
2.2. Pohřebiště
Druhou nejčastější kategorií památek mladší doby bronzové v jižních Čechách jsou pohřebiště,
jichž je dnes známo 60 (včetně sporných lokalit; Chvojka 2001a, 113). Všechny
hroby na těchto pohřebištích obsahují žárové pohřby. Z hlediska hrobové konstrukce v jižních
Čechách výrazně převažují hroby ploché (115) nad mohylovými (ca 40–50). V případě
plochých pohřebišť zůstává největším problémem jejich nedostatečná publikace (což
platí zejména o největším jihočeském plochém pohřebišti v Topělci), u mohylníků zase
jejich malá míra prozkoumání, resp. výzkum většiny mohyl bez kvalitní dokumentace již
v 19. století.
Ploché žárové hroby jsou v jižních Čechách koncentrovány ve středním a dolním Pootaví,
méně při dolní Blanici (obr. 5). V ostatních jihočeských mikroregionech jsou evidovány
pouze ojedinělé sporné lokality. Mohylová pohřebiště jsou naproti tomu rozšířena
v celkem pravidelné síti v téměř všech jihočeských sídelních oblastech, zejména v severní
části Českobudějovické pánve, na Vltavotýnsku a při dolní Lužnici. Mohyly z mladší doby
bronzové jsou však doloženy i při dolní Blanici a v Pootaví. Dnešní evidence těchto dvou
typů pohřebišť ovšem nemusí odpovídat pravěké situaci – velké množství mohyl zejména
vúrodných, zemědělsky intenzivně obdělávaných oblastech mohlo totiž být již v pravěku
rozoráno. Zvláště mohyly se zahloubeným pohřbem v nádobě a s jednoduchým hlinitým
náspem se tak dnes mohou jevit jako ploché hroby (srov. níže).
Všechna pohřebiště jsou vázána na okolní osídlení, žádné neleží zcela mimo sídelní
areály. Ve dvou případech jsou dokonce uváděny pohřby přímo na sídlišti, oba případy jsou
však bez podrobné dokumentace: v Rohozné měl být nalezen hrob hned vedle obydlí (Dub-