Archeologické rozhledy 2004 - Archeologický ústav AV ČR

194
RAZÍM: Nad poãátky hradÛ ãeské ‰lechty
Obr. 16. Rýzmburk, hrad. Klenební konzola
s výběhem žeber na severní stěně
kaple. Foto V. Razím 2003. — Abb. 16.
Rýzmburk, Burg. Gewölbekonsole mit
dem Rippenauslauf an der Nordwand
der Kapelle. Foto V. Razím 2003.
Úkolem tohoto diskusního příspěvku není zabývat se podrobně stavebním vývojem hradu Rýzmburka,
a proto se v následujících řádcích věnujme pouze těm poznatkům, které jsou vzhledem k hlavnímu
tématu důležité. I když se v poslední době ze strany „kastellologické“ koncepce učinil ústupek
pokud jde o dřívější tvrzení o jednotné době vzniku rozlehlé dispozice opevnění Rýzmburka, byl to
ústupek pouze do té míry, že vývoj dispozice, jak ji dnes známe (s výjimkou západní vysunuté budovy),
byl ukončen již na počátku 14. století (Durdík 1999, 407; Durdík – Bolina 2001, 81). Ani to
však není zdaleka pravda, neboť hrad měl podstatně složitější stavební vývoj.
Pokud jde o zhruba trojúhelné jádro hradu v nejvyšším místě ostrožny, všeobecně se právem pokládá
za část dispozice, kde se stavělo nejdřív. Z dosavadních hodnocení stavebního vývoje jádra lze
eliminovat v podstatě tři názory. D. Menclová pouze konstatovala, že hranolová věž v severním rohu
pochází podle ostění okenních otvorů ze 70. let 13. století a že klenba v jihozápadní hranolové věži
a přístavba kaple na jižní straně byly dokončeny teprve na počátku 14. století (Menclová 1972, 202).
Složitější stavební vývoj jádra představil J. Kuthan. Uvedl, že všechna nároží severní věže jsou armována
kvádry až k povrchu skály a úseky hradby k nim přiléhají na spáru. U jihozápadní věže shledal
rozdílné řešení; zdi navazující na její severozápadní a jihovýchodní nároží jsou s věží provázány a armovací
kvády počínají až výše nad terénem; proto byla tato věž postavena později než věž severní.
Stavení přiléhající k severní straně této věže je podle J. Kuthana připojeno dodatečně. Za nejstarší část
jádra pokládá severní věž a datuje ji nejspíše do let 1260–1270, jihozápadní věž měla vzniknout o nedlouho
později. Vztah zdiva kaple k sousedním stavbám nehodnotí, ale podle protáhlých klenebních
konzol předpokládá její vznik nejspíše v pozdním 13. století (Kuthan 1994, 272–279). Poslední zveřejněný
názor T. Durdíka vyznívá v tom smyslu, že když se Boreš nejpozději k roku 1250 zmocnil
rozestavěného královského hradu, byla již dispozice jádra se třemi nárožními věžemi hotová, přičemž
stratigraficky nejstarší stavbou je severní věž. Za Boršovo dílo je nejspíše možno považovat
nevelký palác (při severní straně jihozápadní věže). Kaple byla podle autora „dokončena okolo roku