Archeologické rozhledy 2004 - Archeologický ústav AV ČR

More documents

Recommendations

Info

272 Nové publikace tury a podrobnější začlenění získaných poznatků o vývoji zástavby do českého i evropského kontextu. Rudolf Procházka LITERATURA Mendl, B. ed. 1935: Knihy počtů města Brna z let 1343–1365. Brno. Polesný, K. ed. 1928: Rejstřík města Znojma z r. 1397. In: IX. výroční zpráva Českého státního reformního reálného gymnasia ve Znojmě za školní rok 1927–28, Znojmo, 1–104. Věra Souchopová – Jiří Merta – Jiří Truhlář – Ivan Balák – Leoš Štefka: Cesta železa Moravským krasem. Blansko 2002. 123 str. ISBN 80–239–0459–0. Kniha vydaná v rámci stejnojmenného projektu je poutavě zpracovaným průvodcem stezkou po významných lokalitách a místech spjatých s dávnou výrobou železa v rudonosné části Moravského krasu. Čtenáři knihy i vlastní návštěvníci Cesty železa jsou provázeni malebným Josefovským a Křtinským údolím s přilehlým okolím a postupně seznamováni jak s minulostí hutnických aktivit jednotlivých milníků stezky, tak s kulturním dědictvím a přírodními klenoty krajiny. Zdůrazněme, že Cesta železa Moravským krasem svým významem daleko přesahuje rámec naší země, neboť byla zařazena do mezinárodního projektu Evropské cesty železa, a to jako sedmá zastávka Východní trasy vedoucí z Norska přes Švédsko, Německo, Polsko, Českou Republiku do Maďarska. Úvod publikace je rozčleněn na oddíly pojednávající o geografickém vymezení oblasti, o významu střední části Moravského krasu pro dějiny hutnictví železa a jejím začlenění do mezinárodního projektu Evropské cesty železa, o mezinárodním významu území a o památkové zóně Olomučansko – Křtinsko. Dalších šest stran je věnováno geologickému vývoji a železným rudám na sledovaném území. Následující historický přehled osídlení regionu je, a to především v archeologicky zpracované části, provázán s uvedením dokladů o dávném hutnictví. Do této části jsou zařazeny i krátké oddíly vysvětlující principy přímé a nepřímé výroby železa a nalezneme zde i kapitolku o experimentálních tavbách, s nimiž mají dva z autorů bohaté zkušenosti. Následuje krátká stať, která seznamuje s historií archeologických výzkumů hutnických dílen ve střední části Moravského krasu a s kovárnou železa i bronzu odkrytou společně s tzv. knížecím pohřbem z 5. stol. př. n. l. v Býčí skále. Další strany popisují nejstarší hutnictví železa ve střední části Moravského krasu, přičemž samostatně jsou zpracovány oddíly o hutnických dílnách z konce 8. a počátku 9. století, dále o dílnách z 9. stol., o hutnictví železa po zániku Velké Moravy. Dočteme se i tom, co prozrazují archeologické výzkumy o zázemí hutí a životě dávných hutníků, ale i o zakládání hutnických dílen akonečně o produktech hutnických pecí. Na stránkách uvozených názvem „Mladší železářské lokality“ je věnována pozornost především technologii železářství 13. až 16. stol., tj. éry, kdy se začínají v hutní výrobě prosazovat mechanismy poháněné vodní silou a jež v samém závěru vrcholí výstavbou prvních vysokých pecí. Téma vlivu železářství na stav lesů ve střední části Moravského krasu a problematika dnešní krajiny a její ochrany, především pak Chráněné krajinné oblasti Moravský kras, završují první část knihy. Druhá část je již samotným průvodcem po pěti okruzích, které sledují nejvýznamnější železářské lokality regionu. První okruh je situován do Blanska, druhý do Olomučan, třetí vede do Rudice a Jedovnice, čtvrtý do Křtin a Habrůvky a poslední, pátý přes Adamov, Josefov a Babice nad Svitavou. Jednotlivé stezky se svými zastávkami jsou v publikaci na celkem 54 stranách detailně zpracovány a popsány jako jednotlivé kapitoly. Dílo je zakončeno krátkým závěrem s anglickým resumé. Přehledně a srozumitelně psaná kniha doplněná řadou barevných fotografií, kreseb a mapek je přímo předurčena široké veřejnosti. Věřím, že dobře odvedená práce autorského týmu, ale i všech ostatních, kteří se na vydání publikace a vybudování stezky podíleli, dojde u čtenářů i návštěvníků Cesty železa zaslouženého ocenění. Jiří Hošek Svorník 1/2003. Sborník příspěvků z 1. konference stavebně historického průzkumu 4.–6. 6. 2002 v Zahrádkách u České Lípy. Vývoj a funkce topenišť. Vydal Státní památkový ústav v Ústí nad Labem a Sdružení pro stavebně historický průzkum za přispění Společnosti přátel starožitností a Českého vysokého učení technického v Praze, Fakulty architektury, Praha 2003. 304 str. První konference věnovaná stavebně historickému průzkumu vyrostla z potřeby setkávání pracovníků nově se formujícího oboru, stojícího na pomezí dějin umění, stavebnictví a archeologie středověku a novověku. Za téma prvního setkání bylo možná symbolicky zvoleno topeniště, jež dělá dům domem – vždyť kolem ohně, kachlových či jiných kamen nebo otopných těles se točí celý (nejen) rodinný život.
Archeologické rozhledy LVI–2004 273 L. Skružný: Funkce a vývoj otopných zařízení vobdobí od paleolitu po novověk (Z historie otopných zařízení), 7–42. Přehled vývoje otopných zařízení, zejména pecí a kachlových kamen do konce 19. století na základě literatury. J. Musil: Římské hypokaustum, funkce a užití, 43–48. Stručný přehled názvosloví a funkce jednotlivých částí topeniště a příklady z Mušova. M. Hauserová: Teplovzdušné vytápění ve středověku, 49–74. Po stručném úvodu čerpajícím z příkladů z německých klášterů a císařských falcí se autorka podrobně věnuje hypokaustu na hradě Přemysla Otakara II. v Myšenci u Písku. P. Holub – D. Merta – M. Peška – D. Zapletalová – A. Zůbek: K otázce topenišť v dřevohliněných domech ze 13. století v Brně, ... aneb proč nevěříme na zemnice, 75–84. Výzkum suterénů dřevohliněných domů v Brně podle autorů dosud neprokázal existenci otopných zařízení v nich, a lze tedy vyloučit obytnou funkci těchto prostor – jednalo se o skladiště, pracovní a obytné prostory se nacházely ve vyšších podlažích těchto domů. M. Cejpová: Topeniště dochovaná v hradních kuchyních, 85–94. Přehled existujících a archeologickým výzkumem odkrytých konstrukcí na území českého státu. J. Škabrada – P. Bolina: Otvory nad vstupy do místností v přízemí hradu Kamýka, 95–100. Ve stručném příspěvku je prezentována teorie o dymných jizbách v přízemí hradů Kamýka a Myšence. M. Rykl: Příklady vytápění na stavbách 14. století, 101–127. Rozbor způsobu vytápění tvrzí v Litovicích a Čachrově, pražských domů U Zvonu čp. 605/I a čp. 151/I, sexkurzy do hornoněmeckého prostředí a do způsobu přihřívání místnosti teplým vzduchem z dolního podlaží. M. Panáček: Otopné zařízení obytného sálu ve Velké věži na hradě Kost, 129–140. Sál v5.patře věže byl vytápěn krbem, jehož topeniště bylo vynášeno soustavou čtyř masivních pilířů na konzolách. F. Gabriel: Otopná zařízení na hradě Helfenburku u Úštěku, 141–152. V areálu hradu bylo identifikováno pět otopných zařízení. Ve třech případech se jedná o úzký kanál, který mohl sloužit jak otopnému zařízení, tak sušárně, čtvrtý případ je soklem kamen či pece a pátým byla pravděpodobně teplovzdušná pec, vyhřívající místnost ve vyšším podlaží. Z. Hazlbauer: Vývoj stavební podoby a funkce kachlových kamen ve středověku a raném novověku, 153–168. Cenný souhrn dosavadních znalostí o kachlových kamnech a jejich funkci s řadou vyobrazení. Z. Hazlbauer: Dobová znázornění rozličných kachlových kamen s přihlédnutím k jejich zřízení v různých místnostech stavebních objektů, 169–186. Přes padesát ikonografických dokladů podoby a funkce kachlových kamen od poloviny 14. století do konce 16. století dokumentuje kamna v domácnosti, řemeslnických dílnách, hospodách, ve zdravotnictví a v lázeňství. T. Durdík: Kachlová kamna z manského domu na Křivoklátě, 187–194. Kamna s komorovými kachly s reliéfně zdobenou čelní vyhřívací stěnou měla pravděpodobně podobu jednou odstupněného kvádru na zděném soklu. P. Chotěbor: Atypická kachlová kamna ve Starém královském paláci na Pražském hradě, 195–200. Barokní úprava staršího systému vyhřívání dvou sousedních místností prostupem ve stěně, k níž byla připojena koutní kachlová kamna, obsluhovaná ze schodiště. D. Novotná: Oohni ve středověkém právu, 201–212. Doklady ze stavebního a trestního práva ze 16. a 19. století s citacemi z pramenů. J. Škabrada: Osvětlovací krby v hospodářských prostorách. Stručné seznámení s několika příklady zvenkovského prostředí, bohužel až na jediný příklad z 1. třetiny 19. století bez datací. M. Radová- Štiková: Trinkstube, 219–224. Na jihočeských zámcích Ježovy a Hrádek u Sušice byla identifikována v sousedství velkého sálu klenutá místnost s krbem, sloužící pravděpodobně k popíjení v menší skupině odděleně od společnosti shromážděné v sále. Oba případy pocházejí z 2. pol. 17. století, vzdálený vzor z hradu Strehla v Sasku z konce 1. třetiny 16. století. L. Zeman: Zlomek kachlů z barokních kachlových kamen koleje piaristů v Ostrově, 225–228. V podkroví koleje byly v klenebních zásypech nalezeny zlomky čelní stěny komorových kachlů s reliéfní erbovní výzdobou a kryptogramem, datovatelné do období 1632–1665. L. Zeman: Krbečky zvalečského špitálu, 229–232. V pokojích špitálu z let 1738–1741 byly použity zděné osvětlovací krbečky v sousedství kachlových kamen. P. Macek: Několik poznámek k významu komínů a odvádění zplodin, 233–240. Doklady umísťování komínů kvůli symetrii v období baroka a technické řešení tohoto problému, v exkurzu je přiblížena problematika odvětrání a odvodu vlhkosti ve stájích na příkladu koníren v Kladrubech nad Labem. M. Ebel: Furnologie aneb Hledání cesty k úspornému topení do poloviny 19. století v soudobých vzornících, 241–254. Problematika maximální účinnosti kamen byla řešena již od poloviny 16. století (!) a vyústila vkonstrukce tahových kamen a sporáků. M. Ebel: Dřevěné komíny v písemných pramenech druhé poloviny 18. a první poloviny 19. století, 255–258. Ačkoliv náhrada dřevěných komínů zděnými byla předpisy vyžadována již od 17. století, velké množství jich (zejména v severní a východní části Čech) přetrvalo až do počátku 19. století. V letech 1788–1814 byly zemskému guberniu každoročně vykazovány dřevěné komíny a sílil tlak na jejich skutečné odstraňování. Přes tento tlak činil podíl
Page 1 and 2:
Archeologické rozhledy LVI-2004, s
Page 3 and 4:
Archeologické rozhledy LVI-2004 1
Page 5 and 6:
3-55 Archeologické rozhledy LVI-20
Page 7 and 8:
Page 9 and 10:
Page 11 and 12:
Page 13 and 14:
Page 15 and 16:
Page 17 and 18:
Page 19 and 20:
Page 21 and 22:
Page 23 and 24:
Page 25 and 26:
Page 27 and 28:
Page 29 and 30:
Page 31 and 32:
Page 33 and 34:
Page 35 and 36:
Page 37 and 38:
Page 39 and 40:
Page 41 and 42:
Page 43 and 44:
Page 45 and 46:
Page 47 and 48:
Page 49 and 50:
Page 51 and 52:
Page 53 and 54:
Page 55 and 56:
Page 57 and 58:
Page 59 and 60:
POPELKA: Poznámky ke ‰típané i
Page 61 and 62:
59-87 Archeologické rozhledy LVI-2
Page 63 and 64:
Page 65 and 66:
Page 67 and 68:
Page 69 and 70:
Page 71 and 72:
Page 73 and 74:
Page 75 and 76:
Page 77 and 78:
Page 79 and 80:
Page 81 and 82:
Page 83 and 84:
Page 85 and 86:
Page 87 and 88:
Page 89 and 90:
Page 91 and 92:
BOUZEK: Osídlení a kultura jiÏn
Page 93 and 94:
Page 95 and 96:
·MAHEL: Studie o cestû Karla IV.
Page 97 and 98:
Page 99 and 100:
Page 101 and 102:
Page 103 and 104:
Page 105 and 106:
Page 107 and 108:
Page 109 and 110:
Page 111 and 112:
Page 113 and 114:
Page 115 and 116:
Page 117 and 118:
Page 119 and 120:
Page 121 and 122:
Page 123 and 124:
Page 125 and 126:
Page 127 and 128:
Page 129 and 130:
Page 131 and 132:
Obr. I. Banket ve Velkém sále Pal
Page 133 and 134:
Page 135 and 136:
Page 137 and 138:
Page 139 and 140:
Page 141 and 142:
139-159 Archeologické rozhledy LVI
Page 143 and 144:
Page 145 and 146:
Page 147 and 148:
Obr. 2. Čichtice u Bavorova, trať
Page 149 and 150:
Page 151 and 152:
Page 153 and 154:
Page 155 and 156:
Page 157 and 158:
Page 159 and 160:
Page 161 and 162:
Page 163 and 164:
VALOCH: K problematice nûkter˘ch
Page 165 and 166:
VENCLOVÁ: O hledání a nalézán
Page 167 and 168:
UNGER: In solio sub arcu ... 165 Ob
Page 169 and 170:
Page 171 and 172:
169-175 Archeologické rozhledy LVI
Page 173 and 174:
Page 175 and 176:
Page 177 and 178:
Page 179 and 180:
RAZÍM: Nad poãátky hradÛ ãesk
Page 181 and 182:
Page 183 and 184:
Page 185 and 186:
Page 187 and 188:
Page 189 and 190:
Page 191 and 192:
Page 193 and 194:
Page 195 and 196:
Page 197 and 198:
Page 199 and 200:
Page 201 and 202:
Page 203 and 204:
Page 205 and 206:
Page 207 and 208:
Page 209 and 210:
Page 211 and 212:
Page 213 and 214:
Page 215 and 216:
Page 217 and 218:
KYNCL: Datování dfieva z hradu R
Page 219 and 220:
Page 221 and 222:
Aktuality 219 pracoviště - varša
Page 223 and 224: Archeologické rozhledy LVI-2004 22
Page 237 and 238: Nové publikace 235 zobrazují situ
Page 273: Archeologické rozhledy LVI-2004 27
show all

Archeologické rozhledy 2004 - Archeologický ústav AV ČR

Create successful ePaper yourself

Delete template?

Save as template?