Archeologické rozhledy 2004 - Archeologický ústav AV ČR

68
CHVOJKA: Souãasn˘ stav poznání popelnicov˘ch polí v jiÏních âechách
2.3. Hromadné a ojedinělé nálezy
Mozaiku jihočeských lokalit mladší a pozdní doby bronzové doplňují depoty bronzové
industrie a ojedinělé nálezy. Na rozdíl od předchozích typů památek jsou tyto lokality známé
i z tehdy jinak neosídlených míst, tj. z oblasti horního toku Otavy, z horského pásma
Šumavy a z Třeboňské pánve (obr. 5–6).
Hromadných nálezů je dnes v jižních Čechách evidováno celkem 30 (včetně sporných;
Chvojka 2001a, 122). Ve všech případech se jedná o depoty bronzové industrie, hromadný
nález keramických nádob zde zatím nebyl pro období popelnicových polí jednoznačně prokázán.
Plná polovina z těchto depotů patří na samý počátek mladší doby bronzové, tj. do
horizontu Plzeň-Jíkalka (Kytlicová 1964; 1975). Markantní je jejich koncentrace v blízkosti
výšinného sídliště na Zvíkově (obr. 3), navozující tak domněnku o místních produkčním
a distribučním centru na počátku epochy popelnicových polí (Michálek 1977; Beneš – Kytlicová
1991, Abb. 22–23). Pro následující období však ve sledovaném regionu hromadné
nálezy nápadně ubývají. V jižních Čechách můžeme dnes napočítat pouze 5 lokalit náležejících
do horizontu depotů zlomků (Br D2 – Ha A1; Zahájí: Rychlý 1894, 150, tab. XLIII;
Chvojka v tisku; Holášovice: Böhm 1937, 165, obr. 84; Staré Sedlo: Kytlicová 1955; a pak
dvě sporné lokality – Hradiště u Písku: Chvojka 2001a, Taf. 13: 1–4, a Paseky: Rychlý
1894, 19, 116–121, tab. XXV–XXVII; Beneš – Kytlicová 1991, 56, Abb. 9, 87; Fröhlich
1997, 113–114). Do jenišovického horizontu Ha A2/B1 patří s jistotou pouze jediný depot
dvou nákrčníků z Hradiště u Písku (Fröhlich 1998). Stejně tak z následující pozdní doby
bronzové nalezneme v jižních Čechách jediný jistý hromadný nález z Malého Boru (Bouzek
1963, 95).
Poslední kategorií nalezišť z doby popelnicových polí jsou v jižních Čechách ojedinělé
nálezy, kterých je dnes známo 48 (Chvojka 2001a, 124). V naprosté většině se jedná o bronzové
předměty. Vymyká se pouze ojedinělý nález keramického dvouuchého hrnce ze Sezimova
Ústí (Michálek 1979, Taf. 14: 1) a zlomek zlatého tordovaného nákrčníku z Netolic
(Michálek 1979, Taf. 13: 4), jehož datace však není jistá (shrnutí Chvojka 2001a, 186). Ojedinělé
nálezy se v jižních Čechách vyskytují jak v centrálních sídelních mikroregionech, tak
v oblastech tehdy neosídlených. Příkladem může být několik nálezů z Třeboňska, které podle
některých názorů mohly být obětinami v bažinách (Beneš 1978, 37). Zajímavý je rovněž
nápadný výskyt ojedinělých nálezů bronzových hrotů kopí a jednoho depotu tohoto typu
předmětu na Šumavě, které otevírají otázku dálkových obchodních komunikací (Fröhlich
1999). Za zmínku stojí také dva říční nálezy, konkrétně bronzové jehlice z řeky Otavy ze
Strakonic (Michálek 1981, tab. 2: 10) a od Zátaví (Fröhlich 1991).
3. Chronologické vztahy: kontinuita, nebo diskontinuita vývoje
V jižních Čechách lze od počátku střední doby bronzové počítat s kontinuálním vývojem
jedné populace, náležející do rámce českofalcké mohylové kultury. V průběhu střední doby
bronzové, zejména v jejím mladším stupni Br C, můžeme však pozorovat sílící vlivy
z okruhu středodunajské mohylové kultury, které se odrážejí zejména v materiální kultuře
(Beneš – Kytlicová 1991, 78; Chvojka 2003, 47–49). Dosud nebylo prokázáno, zda byly
tyto vnější vlivy spojeny s příchodem nových obyvatel, jak se předpokládá v západních