Archeologické rozhledy 2004 - Archeologický ústav AV ČR
Archeologické rozhledy 2004 - Archeologický ústav AV ČR
Archeologické rozhledy 2004 - Archeologický ústav AV ČR
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
152<br />
BAYER – BENE·: Stfiedovûká terasová pole na ·umavû ...<br />
půdy, což znamená, že oproti ostatním stanovištím je voda v půdě delší dobu kapilárně zavěšena.<br />
Zatímco v případě koruny terasy mezi vrstevnicově orientovanými pásy lánové plužiny<br />
je voda v půdě zadržena po většinu vegetační sezóny, v případě souběhu tratí plužiny<br />
radiální je voda v půdě zadržena delší dobu, avšak perkolační fáze nastává ve vegetační<br />
sezóně častěji.<br />
Dolní část půdního profilu sondy 1 v lokalitě Řepešín (VOLP) na místě neovlivněném<br />
pozemkovými úpravami vykazuje rovněž znaky hydromorfismu. Naopak pedon PDMZ<br />
(R2, u paty meze) znaky hydromorfismu postrádá, celkovou zrnitostí a porozitou připomíná<br />
spíše infiltrační či drenážní zónu. Jedná se o polohu rozhraní transportní a drenážní zóny.<br />
Absence znaků akumulační zóny u paty meze je dána v první řadě odlišnou technikou<br />
jejich budování. Reziduální půdní profily pod touto mezí vytvářejí spíše infiltrační zónu na<br />
místě zóny transportní, díky odhrnutí většiny orničního horizontu je modus paty meze radiální<br />
plužiny tvořen silně porézní a skeletovitou zeminou, což je původně spodní, zvětralinová<br />
část půdního profilu. V podstatně menší míře je zemními pracemi ovlivněn půdní profil<br />
nad mezí, patrný je pouze mírný vzrůst mocnosti humózního horizontu při horní hraně.<br />
Vzhledem k radiálnímu tvaru plužiny se však meze sbíhají a často spojují ještě dříve než na<br />
okraji intravilánu osady. Proto se vliv zemních prací sčítá a v místech souběhu se projevuje<br />
opět navršením humóznější ornice. To se nakonec projevuje zvýšenou mocností horizontu<br />
A, často přesahující mocnost horizontu B. Tato úprava rovněž prodlužuje akumulační fázi<br />
vodního režimu, neboť horizont B má vyrovnaný průběh tenzometrického tlaku. Jak je<br />
patrné ze zabezpečení tlaků v profilu, vidíme v období s průměrným srážkovým úhrnem<br />
vyšší rozestup čar zabezpečení, což znamená stabilnější gradient sacího tlaku. Sestupný<br />
pohyb půdní vody je tudíž rovnoměrněji rozložen, čímž je umožněno její lepší využití pro<br />
transpiraci, jak ukazují i simulované bilance vodního režimu.<br />
Diskuse<br />
Předložené výsledky hydropedologického výzkumu otevírají v problematice plužiny především<br />
otázku vodní bilance terasových polí. Přestože jsou výstupy ze simulace zatíženy<br />
neodhadnutelnou chybou, jedná se v daném případě o nejproduktivnější metodiku výzkumu<br />
vodního režimu půd. Hlavním důvodem použití simulačních modelů je nesnadnost získání<br />
empirických dat, případně nemožnost je vůbec získat. Určení aktuální evapotranspirace<br />
je obecný problém (Tesař – Buchtele – Šír – Di Nunzio 2000; Bayer – Syrovátka – Šír<br />
– Tesař 2000). Prakticky ve všech případech se používá hrubé zjednodušení, protože přímé<br />
měření odpařeného objemu z listové plochy je realizovatelné pouze v laboratorním měřítku<br />
a přepočet z výparoměrných měření je rovněž zatížen značnou chybou. Zde jsme vycházeli<br />
z publikace Pražáka, Šíra a Tesaře (1994), kterou pro předložený projekt pokládáme za<br />
nejpřesnější.<br />
Druhým problémem je využitelnost časových řad tenzometrických tlaků. Série sacích<br />
tlaků měřených v dvoudenním kroku nemusí nutně kopírovat všechny transportní procesy<br />
mezi dvěma měřeními. Přesto je hydropedologická bilance vyhodnotitelná, neboť vodní<br />
režim půd se skládá ze tří typických situací. Zjednodušeně si můžeme půdu představit jako<br />
zásobník, který se plní deštěm a prázdní transpirací, případně výtokem do podloží. Ten
Change language