Archeologické rozhledy 2004 - Archeologický ústav AV ČR

More documents

Recommendations

Info

202 RAZÍM: Nad poãátky hradÛ ãeské ‰lechty Obr. 22. Lichnice, hrad. Půdorys jižního nároží dispozice podle T. Durdíka (např. 2002, 60), se zakreslením „břitu“ nalezeného archeologickým výzkumem a s rekonstrukcí půdorysu domnělé věže. Křížkovaně vyznačeno zdivo připisované T. Durdíkem bez důkazu první stavební fázi. — Abb. 22. Lichnice, Burg. Grundriss der Südecke der Disposition nach T. Durdík (zB. 2002, 60), mit der Einzeichnung der bei der archäologischen Erforschung aufgefundenen „Schnabels“ und der Grundrissrekonstruktion des vermeintlichen Turmes. Mit Kreuzen gekennzeichnet das der ersten Bauphase zugeschriebene Mauerwerk. tí. Negativní otisky a fragmenty zdiva na straně dovnitř hradu nelze přes všechny pokusy o výpočty aorekonstrukce průběhu stavebních úprav v těchto místech jednoznačně vyhodnotit jako doklady existence věže, což ukazuje především dnešní stav po částěčné destrukci, který svědčí o bezvýchodnosti zmíněné letité diskuse mezi archeology. O segmentovém fragmentu zdiva ve vyvýšené úrovni nemůžeme bezvýhradně tvrdit, že je negativem zaobleného interiéru údajné věže. 23 Jak již bylo uvedeno výše, nebyla především prokázána vzájemná konstrukční a chronologická jednota nalezeného břitu, údajné zadní (severní) zdi věže a obvodových hradeb. Právě nejblíže dochovaný úsek hradební zdi na západní straně, který T. Durdík bez vysvětlení datuje do 1. stavební fáze 13. století (srov. obr. 22 nahoře), obsahuje podíl příměsi cihelného materiálu, který obecně bývá indicií původu zdiva v pozdějších obdobích existence hradu, kdy byl k dispozici materiál pro druhotné využití. 24 Je třeba zdůraznit, že žádný z dochovaných úseků obvodové zdi hradu za dnešního stavu poznání nemůžeme bez pochyb spojovat se 13. stoletím, naproti tomu některé partie nasvědčují vzniku v pozdějších fázích výstavby. Stejně lze charakterizovat také dnešní vědomosti o ostatních prvcích hradní dispozice. Tvrzení, že „vrámci české hradní produkce 13. století se Lichnice jednoznačně vymyká z kontextu šlechtických hradů“, založil T. Durdík právě na velké rozloze její dispozice a vyšším počtu věží, určených k obývání (Durdík 1991, 57). Tyto údajné typické znaky Lichnice jsou však neprokázané. Závěrem je třeba zastavit se ještě u hradů, které podle „kastellologické“ koncepce mají být lichnické dispozici podobné a jejichž původ má být natolik jistý, že opravňují k tomuto srovnání. Zjiš- 23 Na ošidnost interpretace mnoha částí zdiva a jejich líců na hradě názorně poukazuje úzký fragment dnes zaniklého nádvorního líce údajné jižní věže, o němž J. Frolík a J. Sigl soudí, že byl v půdorysu přímý, zatímco T. Durdík se snaží matematickým výpočtem prokázat možnost, že byl segmentový (Durdík 1994, 69). Fotografická dokumentace z doby oprav ve 30. letech 20. století (srov. obr. 27) ukazuje, že tento velmi nepravidelný a krátký fragment líce byl tehdy doplňován, nově vyspárován, a opravy se evidentně týkaly i okolního jádra zdiva. 24 J. Frolík a J. Sigl (1993, 119–120) na základě svého archeologického výzkumu a dalších souvislostí uvažují vznik štítové zdi na jižní výspě hradu nejspíše v průběhu třicetileté války. Dendrochronologický průzkum, provedený v souvislosti s posledními opravami hradu v roce 2002 (J. Kyncl, znalecký posudek č. 238–25/02), však datoval zbytky dřev (datum skácení) samonosného lešení v této zdi do rozmezí let 1520–1522. Analyzovány přitom byly 3 samostatné kusy jedlových dřev z různých míst zdiva. Vzhledem k účelu dřevěných kulatin můžeme vznik štítové zdi klást asi do 1. poloviny 20. let 16. století (za upozornění na existenci průzkumu děkuji T. Kynclovi z Botanického ústavu AV ČR a J. Burešovi z Ekocentra Paleta Pardubice).
Archeologické rozhledy LVI–2004 203 Obr. 23. Lichnice, hrad. Věž v severovýchodním nároží, pohled od západu. Foto V. Razím 2003. — Abb. 23. Lichnice, Burg. Turm an der Nordostecke, Blick von Westen. Foto V. Razím 2003. ťujeme, že těmito „vzory“ jsou právě Jindřichův Hradec a Rýzmburk (zde jde tedy o důkaz kruhem) a Křivoklát se Zvíkovem, jejichž současné poznání neumožňuje ve většině případů o relativní chronologii nárožních věží a hradeb vyslovit jednoznačné soudy. Skutečnost, že dispozice uvedených hradů díky terénu vycházejí z trojúhelníku, má pro srovnávání rovněž malou váhu. K typologickým a sociálním souvislostem počátků českých šlechtických hradů V předešlých odstavcích jsme v reakci na příspěvek J. Klápštěho připojili další prameny a pohledy promlouvající k otázce doby vzniku a stavebníka pojednávaných hradů, které mají reprezentovat zásadní vývojové trendy vztahu mezi panovníkem a šlechtou ve 13. století. Při snaze analyzovat komplexně stav a východiska prezentace „kastellologické“ koncepce této problematiky v souborných pracích z poslední doby (zejm. Durdík 1999; 2000; Durdík – Bolina 2001) bychom se museli věnovat dlouhé řadě lokalit, což na tomto místě není možné. Nelze zde však nepřipomenout ještě další skupinu hradů uvedené koncepce, kterou J. Klápště ponechal stranou. Zatímco Říčany a Vizmburk mají představovat šlechtou vybudované ojedinělé „miniatury“ královských hradů s obvodovou zástavbou, pak hrady Stará Dubá a Příběnice údajně reprezentují ještě další úroveň vztahu hradních dispozic královských a šlechtických stavebníků. V době, kdy „mohutné a výstavné hrady s obvodovou zástavbou se staly přímo symbolem královské moci a na dlouhou dobu nedostižným vzorem pro šlechtické hradní stavby“, mohly se pokusit zbudovat takovou stavbu, která by byla se stavbou královskou alespoň částečně souměřitelná, pouze ty nejvýznamnější šlechtické rody, a to ještě zcela výjimečně. Doposud prý v Čechách známe pouze dva takové případy, a to právě Starou Dubou a Příběnice (Durdík – Bolina 2001, 87).
Page 1 and 2:
Archeologické rozhledy LVI-2004, s
Page 3 and 4:
Archeologické rozhledy LVI-2004 1
Page 5 and 6:
3-55 Archeologické rozhledy LVI-20
Page 7 and 8:
Page 9 and 10:
Page 11 and 12:
Page 13 and 14:
Page 15 and 16:
Page 17 and 18:
Page 19 and 20:
Page 21 and 22:
Page 23 and 24:
Page 25 and 26:
Page 27 and 28:
Page 29 and 30:
Page 31 and 32:
Page 33 and 34:
Page 35 and 36:
Page 37 and 38:
Page 39 and 40:
Page 41 and 42:
Page 43 and 44:
Page 45 and 46:
Page 47 and 48:
Page 49 and 50:
Page 51 and 52:
Page 53 and 54:
Page 55 and 56:
Page 57 and 58:
Page 59 and 60:
POPELKA: Poznámky ke ‰típané i
Page 61 and 62:
59-87 Archeologické rozhledy LVI-2
Page 63 and 64:
Page 65 and 66:
Page 67 and 68:
Page 69 and 70:
Page 71 and 72:
Page 73 and 74:
Page 75 and 76:
Page 77 and 78:
Page 79 and 80:
Page 81 and 82:
Page 83 and 84:
Page 85 and 86:
Page 87 and 88:
Page 89 and 90:
Page 91 and 92:
BOUZEK: Osídlení a kultura jiÏn
Page 93 and 94:
Page 95 and 96:
·MAHEL: Studie o cestû Karla IV.
Page 97 and 98:
Page 99 and 100:
Page 101 and 102:
Page 103 and 104:
Page 105 and 106:
Page 107 and 108:
Page 109 and 110:
Page 111 and 112:
Page 113 and 114:
Page 115 and 116:
Page 117 and 118:
Page 119 and 120:
Page 121 and 122:
Page 123 and 124:
Page 125 and 126:
Page 127 and 128:
Page 129 and 130:
Page 131 and 132:
Obr. I. Banket ve Velkém sále Pal
Page 133 and 134:
Page 135 and 136:
Page 137 and 138:
Page 139 and 140:
Page 141 and 142:
139-159 Archeologické rozhledy LVI
Page 143 and 144:
Page 145 and 146:
Page 147 and 148:
Obr. 2. Čichtice u Bavorova, trať
Page 149 and 150:
Page 151 and 152:
Page 153 and 154: Archeologické rozhledy LVI-2004 15
Page 163 and 164: VALOCH: K problematice nûkter˘ch
Page 165 and 166: VENCLOVÁ: O hledání a nalézán
Page 167 and 168: UNGER: In solio sub arcu ... 165 Ob
Page 171 and 172: 169-175 Archeologické rozhledy LVI
Page 179 and 180: RAZÍM: Nad poãátky hradÛ ãesk
Page 203: Archeologické rozhledy LVI-2004 20
Page 217 and 218: KYNCL: Datování dfieva z hradu R
Page 221 and 222: Aktuality 219 pracoviště - varša
Page 237 and 238: Nové publikace 235 zobrazují situ
Page 255 and 256:
Page 257 and 258:
Page 259 and 260:
Page 261 and 262:
Page 263 and 264:
Page 265 and 266:
Page 267 and 268:
Page 269 and 270:
Page 271 and 272:
Page 273 and 274:
Page 275 and 276:
Page 277 and 278:
show all

Archeologické rozhledy 2004 - Archeologický ústav AV ČR

Create successful ePaper yourself

Delete template?

Save as template?