Archeologické rozhledy 2004 - Archeologický ústav AV ČR
Archeologické rozhledy 2004 - Archeologický ústav AV ČR
Archeologické rozhledy 2004 - Archeologický ústav AV ČR
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
192<br />
RAZÍM: Nad poãátky hradÛ ãeské ‰lechty<br />
Obr. 14. Rýzmburk, hrad. Detail jižního<br />
průčelí jihozápadní nárožní věže<br />
jádra hradu, druhotně připojeného<br />
k jižní zdi pozdější kaple (dole). Foto<br />
V. Razím 2003. — Abb. 14. Rýzmburk,<br />
Burg. Detail der Südfront des südwestlichen<br />
Eckturmes der Kernburg,<br />
die sekundär an die Südmauer der<br />
späteren Kapelle angefügt wurde<br />
(unten). Foto V. Razím 2003.<br />
je však nepravděpodobný pouze pozorovací účel, neboť tuto funkci plnily dvě sedlové vížky v těsném<br />
sousedství a nika otvoru je pro pobyt případného pozorovatele příliš (a zbytečně) těsná. Pokud by šlo<br />
ookénko, právem bychom také očekávali, že jeho závorou zajišťovaná dřevěná okenice zanechá po<br />
sobě stopy upevnění. Ty zde však nejsou. Konečně samotná poměrně mohutná závora u malého otvoru<br />
ve zcela nepřístupné poloze nedává za předpokladu pouhé okenice smysl (obr. 11: A). Soudíme<br />
proto, že otvor byl střílnou a že zasouvací závora sloužila ve shodě s analogiemi pro zaklesnutí háku<br />
(či jiný způsob upevnění) palné zbraně, která mohla mít i větší ráži než běžné hákovnice. Tento<br />
otvor pokládáme za důkaz toho, že vnější hradební okruh byl vybudován až v době používání palných<br />
zbraní, tedy nejdřívě těsně před husitskými válkami, spíše však až v jejich průběhu. Pozdější<br />
vznik, tedy počínaje 2. polovinou 15. století, považujeme naopak za nepravděpodobný s ohledem<br />
na absenci vyspělejších fortifikačních prvků této doby, zejména krytých ochozů a flankovacích bašt<br />
uzpůsobených pro nasazení většího množství střelby. Koncentrace střílen v jihovýchodní partii vnější<br />
hradby nepochybně souvisí s kontrolou právě toho místa přístupové cesty k hradu, v němž se nepřítel<br />
poprvé objevil na dohled a dostřel obránců (obr. 9: 2–4).<br />
Předpoklad vybudování vnějšího hradebního okruhu v uvedeném období konvenuje s tehdejším<br />
mimořádným strategickým posláním Rýzmburka, potřebou pojmout do jeho opevnění velkou posádku<br />
a nově opevnit rozlehlou hradní dispozici, aby žádná její část nemohla být samostatně opanována<br />
nepřítelem. V této souvislosti je velice zajímavá otázka stáří a smyslu prostorné obdélné budovy