Archeologické rozhledy 2004 - Archeologický ústav AV ČR

120
·MAHEL: Studie o cestû Karla IV. do Francie ...
PŘÍLOHA II
Stolní náčiní a nádobí při pařížských banketech v lednu 1378
S cestou Karla IV. do Francie na přelomu let 1377 a 1378 je spjata řada dílčích otázek,
které sice s návštěvou samotnou souvisejí jen okrajově, částečně však pomáhají osvětlit
některé stránky každodennosti královského dvora. A protože nejen tři slavnostní hostiny
na počest císaře Karla IV., ale i většina početných darů, jež se jemu samému i jeho doprovodu
dostala, mají více méně spojitost se stolním náčiním a nádobím, nebude snad bez
užitku zabývat se těmito artefakty podrobněji. Vzhledem k nejednoznačnému názvosloví
atvarové pestrosti předmětů může jít však jen o drobný exkurs k dosavadním, převážně
archeologicky zaměřeným přehledům a studiím. 1
Urození hosté přicházeli k slavnostně prostřené tabuli, na níž na ně čekaly jejich domácí
či cestovní příbory, které se ještě převážně skládaly jen ze lžíce a nože. 2 Lžíce byly většinou
dřevěné, inventáře pozůstalostí ale neméně často evidují i lžíce a lžičky stříbrné. Nože
byly různé kvality, ty nejcennější mohly být i vítaným darem, jak tomu bylo v případě
dvou párů nožů pro Karla IV. a jednoho páru nožů pro Václava IV., každý po 16 francích,
které u královského nožíře Petra Willequina pro své lucemburské hosty objednal Karel V. 3
Soudobé ilustrace hostin na prostřených stolech zachycují nože, nikoliv však vidličky. Ty
na francouzském dvoře ve druhé polovině 14. století nebyly žádnou vzácností, zatím se
však zřejmě nepoužívaly na banketech pro větší počet hostů. 4 Někteří hosté si s sebou přinášeli
vlastní číše a pohárky. O těch víme, že patřily k cestovním proprietám. Vzácným
dokladem je tu kožené cizelizované a malované pouzdro na pohárek z 15. století v Musée
Cluny (Cl. 21362). Zdá se, že všechny drahocenné poháry a pohárky, které Karel V. ve
1 Francouzští badatelé mají k dispozici dvě starší příručky: Léon-Emmanuel Laborde, Glossaire français du Moyen
Âge à l’usage de l’archéologie et de l’amateur des arts, Paris 1872, přetisk Genève 1975, a Victor Gay, Glossaire
archéologique du Moyen Âge et de la Renaissance. Tom premier A–G. Paris 1929 (přetisk práce z roku 1883, jejíž
další díly již nevyšly). Častěji budu odkazovat na užitečný přehled, který publikoval Max Hasse, Neues Hausgerät,
neue Häuser, neue Kleider – eine Betrachtung der städtischen Kultur im 13. und 14. Jahrhundert sowie ein Katalog
der metallenen Hausgeräte, Zeitschrift für Archäologie des Mittelalters 7, 1979, 7–83. Z domácího bádání vyzdvihuji
rozpravu Miloše Drdy a Rudolfa Krajíce, Tzv. Husův hrneček – originál nebo dokonalý padělek, Husitský
Tábor – Supplementum 1, Tábor 2001, 505–601. K rozsáhlé speciální literatuře uměnovědného zaměření jsem
mohl přihlížet jen v omezené míře. Velké množství srovnávacího materiálu spolu se zasvěceným komentářem
publikoval R. W. Lightbown, Secular Goldsmith’s Work in Medieval France: A History, Paris – La Haye 1970.
Na potíže s rozkolísanou nomenklaturou upozorňuje Johann Michael Fritz, Goldschmiedekunst der Gotik in
Mitteleuropa, München 1982, 62, těžiště tohoto přehledného díla s mnoha reprodukcemi však spočívá až v 15. století.
Pokud jde o katalogy, které přinášejí užitečné sumáře poznatků i odkazů, mohu je uvést jen ve výběru, přičemž
jedním z kriterií byla jejich dostupnost. Neobyčejně cennou pomůcku pro speciální otázky nejnověji publikovala
Dana Stehlíková, Encyklopedie českého zlatnictví, stříbrnictví a klenotnictví, Praha 2003. Paní kolegyni
PhDr. D. Stehlíkové, CSc., také děkuji za cenné informace.
2 Otázka, zda si účastníci hostin i v pozdním středověku přinášeli vlastní nože, zůstává otevřenou i pro autorku tak
znalou věci, jakou je Carole Lambert, L’assiete de table. In: Fêtes gourmandes au Moyen Âge, 2. vyd. Paris 1998, 46.
3 Víme o nich z králova příkazu k výplatě, který publikoval Léopold Delisle, Mandements et actes divers de Charles
V (1364–1380) recueillis dans les collections de la Bibliothèque nationale, Paris 1874, 797–798, č. 1606.
4 Pro první poučení viz Stéphane Vandenberghe, Les premières fourchettes. In: Fêtes gourmandes, 45. Stříbrné
vidličky se od druhé poloviny 14. století začínají objevovat i v německých inventářích. Srov. k tomu M. Hasse,
Neues Hausgerät, 66 (Gabel).