Archeologické rozhledy 2004 - Archeologický ústav AV ČR

Archeologické rozhledy LVI–2004 41
kách a konečně (c) bohatě zastoupené složky hrubší a zásobní keramiky zdobené plastickými
a vhloubenými motivy (tzv. malické zboží). Vypíchané tvary jsou nyní oproti předchozímu
období ostřeji profilované a zdobené převážně dvěma i vícenásobnými vpichy,
což je technika výzdoby shodná s mladší VK na Moravě i v Čechách (obr. 18), úbytek
výzdoby odpovídá fázi IVb2. Červený nátěr a bílá pastózní barva jsou typické až pro začátek
fáze LgK II na Moravě i na Slovensku (Kazdová – Koštuřík – Rakovský 1994, 139;
Lichardus – Lichardus-Itten 1997, 193), stejně jako častý výskyt plastické a vhloubené
výzdoby. V hrubé keramice této doby lze pozorovat výraznější vazbu na oblast potiskopolgárskou.
Pro pozdní fázi malické skupiny je typická, podobně jako pro ostatní pozdně
neolitické skupiny na celém území střední Evropy, téměř naprostá absence výzdoby jemné
keramiky, ať vpichy, nebo malováním (Kadrow 1996).
Soudím tedy, že skupina Malice je jako celek svébytným pokračováním skupiny Samborzec-Opatów,
a proto i ona je geneticky dále svázána s vývojem skupin zdobených vpichy.
M. Michalak-Scibior (1996, 47) považuje skupinu Samborzec-Opatów za předklasickou
fázi kultury Malice: i tak je možno jejich vzájemný vztah chápat. Vzhledem ke své
geografické poloze na východním okraji okruhu VK je tato skupina samozřejmě pod daleko
silnějším vlivem oblasti potisko-herpálysko-polgárské, což se projevuje právě formami
a výzdobou hrubé keramiky i výskytem černého malování. Ojedinělý výskyt malických
nádob za hranicemi jejího území je patrně důsledkem směnného obchodu s kvalitní kamennou
surovinou, jejíž ložiska se na jejím území nacházejí. Nelze je tudíž hodnotit jako doklad
osídlení, ale pouze jako doklad vzájemných styků a oboustranně přejímaných prvků
(Czerniak 1996; Grygiel 1996). Přímé kontakty skupiny Malice s centrální k. vypíchanou
neznáme, ale na základě výzdoby i ostřeji lomených tvarů platí synchronizace provedená
J. Kamieńskou (1973): VK IVb–V – Malice.
Košická nížina a styky s Povislím a Maďarskem
Ve starším neolitu, v době LnK, byly malopolské suroviny exportovány jak na jih a západ,
tak na východ a jihovýchod. Cesty spojující jednotlivá území zůstaly známé a užívané
i v době transformace na počátku mladšího neolitu. Protože těžba a distribuce kvalitních
malopolských surovin dále pokračovala, nepřekvapuje, že se s VK setkáváme i na východním
Slovensku.
Problematika mladoneolitického osídlení východního Slovenska a speciálně východoslovenské
nížiny se v 70. letech zkomplikovala neočekávanými nálezy. J. Vizdal zde prozkoumal
dvě lokality s vypíchanou keramikou (Vizdal J. 1973; 1986a; 1986b), která byla
do té doby známá jen ze západního Slovenska, a to pouze ve formě ojediněle nalézaných
zdobených zlomků na sídlištích LgK (Zápotocká 1967, 81, pozn. 60). Objekty z Veľkých
Raškovců a Ižkovců se bohužel dodnes nedočkaly řádné publikace. Nicméně k jejich zařazení
do místního vývoje i vztahu k okolním oblastem se kromě autora výzkumu vyjádřila
už řada slovenských a polských badatelů (Šiška 1986, 88; Pavúk 1996, 123; Lichardus
– Lichardus-Itten 1997, 172; Kaczanowska – Kamieńska – Kozłowski 1986, 112; Kaczanowska
– Kozłowski 1994, 94). Nejnověji a zároveň s ukázkami keramiky z nové třetí lokality
Malých Raškovců M. Vizdal (1998, 93). Všichni se shodují v názoru, že VK se sem
dostává z Malopolska z prostředí tamních skupin užívajících vypíchanou výzdobu. Otevřenou
otázkou zůstává, kdy se tak stalo a zda šlo o zásah jednorázový, či dlouhodobý.