Archeologické rozhledy 2004 - Archeologický ústav AV ČR

128
·MAHEL: Studie o cestû Karla IV. do Francie ...
a 1382, bylo dodáno do mincovny 140 liber zlatých a 800 liber stříbrných stolních náčiní.
Kromě toho v červnu 1381 Karel VI. „půjčil“ vévodovi z Anjou 50 000 franků v podobě
klenotů z pokladu svého otce. Žádný z těchto 143 vzácných předmětů se již více neobjevil
v pozdějších inventářích. Naprostá většina dalších drahocenností ze sbírky Karla V. vzala
za své po smrti jeho syna 21. října 1422, kdy poslední kusy byly rozprodány na úhradu
pohřebních výdajů. 35
Celkem tři názvy označují shodný tvar nízkých kulatých nádob, které mohou být zhruba
stejné velikosti, průměru i výšky. Hanap, který měl často zdobené dno i okraje, již naši
pozornost upoutal. Měděné gemelióny románského období, které se používaly i později,
byly někdy zdobeny zlatem a limožskými emaily. Často také nesly znaky svých vlastníků,
jak jsem si povšiml u exemplářů vystavených v Musée Louvre. Gemelióny sloužily k omývání
rukou, a tím se velice blížily nádobě zvané bassin, jež se podobala našemu menšímu
a nižšímu kovovému umyvadlu. 36 Tato nádoba na mytí rukou běžně patřila na slavnostní
tabule, právě tak jako aquamanile. Druhá z těchto nádob byla nejrůznějších tvarů a je dobře
známa i z našeho prostředí, proto se jí nebudeme zvlášť věnovat. 37 Ze stolního náčiní
zbývá zmínit stříbrná, měděná či dřevěná plata na krájení chleba a masa (tzv. tranchoirs),
která vídáme běžně na soudobých vyobrazeních. Ve shodě s prameny osvětlujícími cestu
císaře Karla IV. do Francie šlo většinou o nádobí kovové. 38 K tomu je třeba závěrem dodat,
že i na stolech velmožů bylo možno se setkat s prostými i nákladně zdobenými výtvory
zkeramiky, nemluvě o skleněných číších a soustružených dřevěných miskách ze vzácného
dřeva. To je však již otázka pro jiné badatele.
nádoby ze zlaceného stříbra. Písemné svědectví v tomto výjimečném případě doplňuje miniatura v rkp. BN 2813,
fol. 472r, která zachytila loď, fontánu a dvě nádoby s uchem a víkem (obr. VIII).
35 Tyto údaje uvádí Philippe Henwood, Vincennes, écrin de pierre de l’orfèvrerie royale : les joyaux et la vaisselle
du roi sous le règne de Charles VI (1389–1422). In: Vincennes aux origins de l’Etat moderne, Paris 1996, 323 a 327.
36 V německé jazykové oblasti jde o nádobu označovanou jako Handbecken či pouze Becken. Více k tomu M. Hasse,
Neues Hausgerät, 63–64.
37 Pro první poučení viz mimo jiné: Lexikon des Mittelalters I, München und Zürich 1980, 825–826, dále viz Peter
Bloch, Aquamaniles, objets sacrée et profanes du Moyen Âge, Milano 1982.
38 K různým typům tzv. tranchoirs srov. R. W. Lightbown, Secular Goldsmith’s Work in Medieval France, 22. V této
práci též o dalším soudobém stolním náčiní, které se v pramenech o cestě Karla IV. do Francie nevyskytuje. Stolní
náčiní ze zlatnických dílen patřilo již v době Karla V. k velmi častým novoročním darům, tzv. étrennes. Objevně
k tomu Jan Hirschbiegel, Étrennes. Untersuchungen zum höfischen Geschenkverkehr im spätmittelalterlichen
Frankreich der Zeit König Karls VI. (1380–1422), München 2003, zde zvl. 149–153.