Archeologické rozhledy 2004 - Archeologický ústav AV ČR

Archeologické rozhledy LVI–2004 95
slulého filozofa Jana z Jandunu († 1328). 9 Okna za čestným stolem zakrývaly bohatě zdobené
látky. Před nimi po celé délce stolu stála konstrukce z baldachýnu. Z této zástěny nad
křesly římského císaře a obou králů vystupovaly ještě tři menší baldachýny ze zlaceného,
velurem lemovaného sukna. Názornou představu poskytuje reportážní iluminace v rukopise
Bibliothèque nationale Ms. fr. 2813 (fol. 473v), jež rovněž zobrazuje drahocenný ubrus
na mramorovém stole (obr. I). 10 Kromě císaře a králů se zvláštní pocty dostalo už jen
dauphinovi a jeho urozeným společníkům, nad nimiž se také klenula nebesa z veluru a zlatem
protkávaného sukna. Druhý stůl stál mezi mramorovým stolem a vchodem do sálu
Parlamentu, z čehož plyne, že byl umístěn podélně. V linii s ním, u severní stěny, se asi
nalézaly další tři stoly pod nebesy, o nichž je v Relaci rovněž zmínka. 11 Jestliže tomu tak
bylo, pak by i pravá polovina z hlediska čestného stolu byla volná pro dramatickou produkci
po první přestávce. Z téhož důvodu francouzský král neseděl uprostřed mramorové
tabule, nýbrž „jakoby uprostřed čela sálu“, tj. v jeho ose dané sloupy uprostřed dvojlodního
prostoru. 12
Navržené řešení je dosti pravděpodobné vzhledem k umístění prvního, největšího a bohatě
zdobeného příborníku s policemi na víno (dressoirs à vin), který měl podle Relace
stát v rohu. 13 Druhý příborník, se zlatým nádobím v podobě lodě a s velkými stříbrnými
i emailovými lahvicemi, stál blízko vchodu do komory odvolacího soudu (Chambre des
Requêtes). 14 Konečně třetí příborník byl umístěn až uprostřed sálu pod jedním z oblouků,
neboť jeho nádobí z bílého stříbra sloužilo všem méně vznešeným účastníkům hostiny,
jichž mohlo být několik set. 15 Aby nedocházelo k nežádoucímu obtěžování krále a jeho
vzácných hostů, byly jak tabule pod nebesy, tak příborníky s drahocenným nádobím odděleny
zábranami z naostřených sloupků, přičemž průchody mezi nimi střežili určení rytíři.
Stolovníci u tabulí pod nebesy byli obsluhováni přednostně, ani ostatní vznešení účastníci
hostiny však zřejmě nemuseli dlouho čekat. Slovy uznání v tomto ohledu nešetřil autor
Relace, podle něhož se podávání jídel a nápojů „dělo velmi spořádaně a beze zmatku, takže
bylo brzy a dobře odklizeno i podáno všem, kdož jedli v řečeném Palais de la Cité, stejně
rychle u dolních a vzdálených stolů, jako u hořejších a bližších“. 16
9 Výrok tohoto známého averroisty s antikuriálními názory použil ve svém výkladu Roland Delachenal, Histoire
de Charles V. Tome V (1377–1380), Paris 1931, 95, pozn. 3.
10 Naopak goblény s historizujícími náměty můžeme spatřit na iluminaci v Přebohatých hodinkách vévody Jana
z Berry (obr. VI). Za povšimnutí zde stojí též konstrukce baldachýnu a krb v pozadí, neboť hostina se odehrává
v lednu, stejně jako tříkrálový banket na počest císaře Karla IV.
11 Relace se výslovně zmiňuje celkem o pěti baldachýnech včetně onoho u čelního mramorového stolu (R. Delachenal,
Chroniques des règnes II, 237; Cesta, 61). Tato formulace umožňuje výklad, že zpravodaj počítal pouze
velké baldachýny podél celých stolů. V tom případě by takto ozdobených stolů pro velmože bylo celkem pět, jak
usoudil i R. Delachenal, Histoire de Charles V. Tome V, 96. Nelze však zcela vyloučit možnost, že všech baldachýnů
bylo pouze pět, tj. dva velkoplošné a tři individuální. Rozmístění tabulí do podoby L ilustruje obr. VII.
12 Přijímám tak řešení vydavatele, viz R. Delachenal, Histoire de Charles V. Tome V, 95, jež uniklo překladateli,
který půdorysné řešení neznal, či nedomyslel.
13 K příborníku a stolnímu nádobí i náčiní více v příloze II.
14 Jakub Pavel (Cesta, 61) tu nevhodně mluví o „síni Dávek“.
15 Při večeři 5. ledna 1378 Relace vedle velikého množství jiných urozených lidí zmiňuje osm set až tisíc rytířů,
při obědě následujícího dne 6. ledna je řeč o osmi stech rytířů, ostatní lid nepočítaje (R. Delachenal, Chroniques
des règnes II, 231, 238; Cesta, 53, 62).
16 R. Delachenal, Chroniques des règnes II, 231; Cesta, 54.