Archeologické rozhledy 2004 - Archeologický ústav AV ČR

56
Archeologické rozhledy LVI–2004
Poznámky ke štípané industrii z Chrudimi
Miroslav Popelka
Neolitické objekty 2/79 a 3/79 z Chrudimi obsahují také nepočetný soubor štípané kamenné industrie.
Jedná se o poměrně nevýrazný soubor, u něhož zaujme snad pouze dominantní převaha baltského
glaciálního pazourku. Až na výjimky se jedná o drobnější industrii bez makroskopicky viditelné
sekundární úpravy. Celkem bylo zhodnoceno 24 artefaktů, podrobnější následující rozbor
respektuje příslušnost artefaktu k jednotlivým objektům.
Objekt 2/79: Z objektu pochází 7 artefaktů, které představuje jeden zlomek jádra, část blíže neurčené
kamenné suroviny a 5 menších úštěpů. Z použitých surovin převažuje baltský glaciální pazourek
(4 artefakty = 57 %), dále jeden artefakt připravený z hrubozrnného křemence patrně typu
Bečov (14 %). Dva artefakty jsou přepálené v ohni, takže surovinu nebylo možno určit (28 %).
Pouze jeden artefakt je sekundárně upraven. Jde o dvojité úštěpové škrabadlo s retušovanou hlavicí
na bazálním i terminálním konci (14 % v rámci objektu 2/79).
Objekt 3/79: Poněkud bohatší objekt 3/79 obsahoval 17 artefaktů, mezi nimiž zcela dominují
úštěpy menších rozměrů (15 artefaktů = 88 %). Soubor doplňují pouze dvě čepelky (12 %). Mezi
použitými surovinami opět jasně převažuje baltský glaciální pazourek (12 artefaktů = 70 %), dále se
po jednom artefaktu (vždy 6 %) vyskytuje blíže neurčený jemnozrnný křemenec, blíže neurčený pazourek
a bavorský pruhovaný rohovec, jehož přítomnost je ovšem pro pokus o chronologické zařazení
souboru poměrně důležitá. Ve zbývajících dvou případech jde o přepálenou, blíže neurčitelnou
surovinu (12 %).
V rámci skupiny úštěpů je 11 artefaktů zcela bez sekundární úpravy (73 %), dva artefakty představují
úštěpové škrabadlo (13 %), v jednom případě jde o dvojité úštěpové škrabadlo (7 %) a jeden
úštěp má nevýraznou sekundární retuš (7 %). Ze dvou čepelek pouze jedna nese typický křemičitý
lesk, makroskopicky svědčící o funkci artefaktu jakožto vkladu do sklizňového nástroje, druhá čepelka
je bez sekundární úpravy.
Závěrem lze konstatovat, že soubor štípané industrie ze dvou objektů z Chrudimi odpovídá dřívějším
charakteristikám neolitické štípané industrie (např. Popelka 1990; 1991a; 1991b; Vencl 1971).
Zhlediska výskytu jednotlivých forem industrie, zastoupených typů surovin i sekundárně upravených
artefaktů nepředstavuje soubor z Chrudimi žádnou výjimku. Pro vyslovení určitého předpokladu
chronologického zařazení souboru by bylo ještě možno použít artefaktu inv. č. 312 z objektu 3/79,
který byl připraven z bavorského pruhovaného rohovce. Podle dřívějších zjištění se tato surovina objevuje
ve středních Čechách ve výraznějším množství v kultuře s vypíchanou keramikou, a to v její
mladší (IVA) fázi (srov. Popelka 1991a, 189).
Soupis artefaktů
Objekt 2/79
Inv. č. 246: Část pazourkového jádra, ca 20 % zachovaného přírodního povrchu, baltský glaciální pazourek
(BGP), rozm. 32 x 31 x 11 mm, váha 12 g. Obr. 1: 1.
Inv. č. 247: Část kamenné suroviny, rozm. 25 x 23 x 10 mm, váha 5 g. Obr. 1: 4.
Inv. č. 248: Pazourkový úštěp bez stop sekundární úpravy, vpravo vpředu i vzadu lehká mechanická ()
retuš, BGP, rozm. 20 x 16 x 5 mm, váha 2 g. Obr. 1: 2.
Inv. č. 249: Dvojité úštěpové škrabadlo, hrubozrnný křemenec typ Bečov (), rozm. 17 x 14 x 4 mm, váha
1 g. Obr. 1: 6.
Inv. č. 250: Drobný pazourkový úštěp bez sekundární úpravy, BGP, rozm. 11 x 12 x 3 mm, váha 1 g. Obr. 1:7.
Inv. č. 251: Drobný přepálený úštěp, surovina neurčitelná, rozm. 16 x 11 x 2 mm, váha 1 g. Obr. 1: 5.
Inv. č. 252: Pazourkový úštěp bez sekundární úpravy, BGP, rozm. 20 x 20 x 4 mm, váha 2 g. Obr. 1: 5.
Objekt 3/79
Inv. č. 304: Drobný pazourkový úštěp bez sekundární úpravy, BGP, rozm. 12 x 16 x 2 mm, váha 1 g. Obr. 1:8.
Inv. č. 305: Pazourkový úštěp bez sekundární úpravy (zlomek jádra), BGP, rozm. 40 x 28 x 11 mm, váha
12 g. Obr. 1: 22.