Archeologické rozhledy 2004 - Archeologický ústav AV ČR
Archeologické rozhledy 2004 - Archeologický ústav AV ČR
Archeologické rozhledy 2004 - Archeologický ústav AV ČR
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
<strong>Archeologické</strong> <strong>rozhledy</strong> LVI–<strong>2004</strong> 149<br />
pro odečty tlaků. Na spodním konci je utěsněná trubice zakončena vrchlíkovitou keramickou fritou, propustnou<br />
pouze pro vodu, nikoli však pro plyny. Touto fritou je voda v tenzometru hydraulicky spojena<br />
svodou v půdě. Čím je daná půda sušší, tím je vyšší absolutní hodnota sacího tlaku. Vztah mezi objemovou<br />
vlhkostí a sacím tlakem je základní materiálovou charakteristikou každého půdního horizontu a jednou<br />
z veličin, která udává vodní bilanci půdního horizontu. Transport vody v půdě je dále ovlivněn okamžitou<br />
(nenasycenou) hydraulickou vodivostí každého diagnostického horizontu, která je funkcí retenční<br />
křivky a nasycené hydraulické vodivosti (Mualem 1976; srov. Šír et al. 1985; Vogel et al. 1985).<br />
Standardním laboratorním postupem byly ze všech stanovišť zjištěny retenční křivky, měřené na neporušených<br />
vzorcích půdy odebrané v každém místě ze všech diagnostických horizontů.<br />
V lokalitě Hnojnice byly neporušené vzorky odebírány ze čtyř poloh: kontrolní stanoviště neovlivněné<br />
terénními úpravami (H1: 33 U 0433733, 5438430 1 , v grafech značeno dle použitého modelu HCTR),<br />
koruna terasy (H2: 33 U 0433512, 5438478, HKOR), pata terasy (H3: 33 U 0422483, 5472514, HPAT)<br />
a drenážní zóna při úpatí (33 U 0422403, 5472538, HPLC).<br />
V lokalitě Řepešín byla experimentální stanoviště vybrána obdobně. Kontrolní stanoviště na volné<br />
pastvině (R1: 33 U 0419274, 5427592, VOLP) bylo analogické lokalitě předchozí. Další dvě stanoviště<br />
sledovala patu a korunu meze (R2: 33 U 0419174, 5427843, PDMZ; R3: 33 U 0419174, 5427852, NDMZ)<br />
vedené v tangenciálním směru (pro radiální plužinu typické). Čtvrtým stanovištěm byl vějířovitý souběh<br />
mezí (R4: 0419220, 5428000, SOUB), kde jsou krajinné úpravy nejmarkantnější. (Obrazně řečeno, tratě<br />
radiální plužiny připomínají vějíř, který dosahuje největší tloušťky u kořene. Na tomto místě se souběh<br />
„listů vějíře“ projevuje zvýšením mocnosti humózního horizontu).<br />
Naměřené vlhkosti při známých tlacích v přetlakovém aparátu, jimž byly neporušené vzorky postupně<br />
vystavovány, byly proloženy modifikací van Genuchtenovy funkce (Šír et al. 1985; Vogel et al. 1985).<br />
Použitý počítačový program HP13, který zmíněnou rovnici řeší, vyjadřuje standardně parametry funkce<br />
ve třech základních výstupech. Jelikož jsou vzorky odebírány ve větším počtu z každého horizontu, je tak<br />
získán pás funkčně závislých bodů. Následně byl horní a dolní okraj tohoto svazku aproximován zmíněným<br />
matematickým vztahem a vyjádřen jako tzv. horní a dolní obalová křivka. Nakonec byla provedena<br />
aproximace středem svazku a výstup byl zapsán jako tzv. střední retenční křivka. Ta byla použita spolu<br />
s hodnotou nasycené hydraulické vodivosti jako vstupní hodnota pro simulaci vodního režimu pomocí<br />
modelu SWAP. Hydraulická vodivost byla měřena pomocí Guelphského permeametru. Měření probíhalo<br />
na všech stanovištích, kde jsou osazeny vodní tenzometry, na každém stanovišti ve všech půdních horizontech.<br />
Zmíněná stanoviště byla osazena tenzometry v rozmezí 15–90 cm pod povrchem. Obdenní<br />
odečty tlaků probíhaly ve vegetační sezóně od srpna 2001 do konce vegetační sezóny roku 2002.<br />
Výsledky měření a jejich rozbor<br />
Na terasových polích v Čichticích na vrchu Hnojnice bylo na hraně terasy zjištěno výrazné<br />
prodloužení akumulační fáze vodního režimu půdy oproti fázi perkolační, která dle<br />
modelu nastala až na konci vegetační sezóny při snížení transpirace rostlinného krytu.<br />
Podle původního předpokladu měla být se zvýšenou mocností půdního profilu spojena<br />
i změna fyzikálních vlastností půdy v důsledku dobově specifického obhospodařování.<br />
Srovnáme-li však průběh zásoby vody v profilu, z půdně fyzikálního hlediska se předpoklad<br />
nepotvrdil. Zásoba se po celý rok pohybuje ve výrazně vyšší hodnotě než u ostatních<br />
stanovišť, ale při srovnání s mocností aktivní půdní zóny je vlhkost řádově stejná (zásoba<br />
v lokalitě HKOR je dvojnásobná oproti kontrolnímu stanovišti, avšak ve shodném poměru<br />
jsou i hloubky půdních profilů).<br />
U terasového pole se krajinné úpravy projevily sekundárním oglejením, takže v místech<br />
odpovídajících svou polohou transportní zóně povodí má půda vodní režim typický pro zó-<br />
1 Stanoviště byla zaměřována přístrojem Garmin eTrex Legend. Souřadnice jsou udávány v systému UTM.
Change language