Archeologické rozhledy 2004 - Archeologický ústav AV ČR

30
ZÁPOTOCKÁ: Chrudim. Pfiíspûvek ke vztahu ãeské skupiny ...
7. Olbrachtova ul.
Mírný severovýchodní svah až rovinná poloha svažující se směrem k Chrudimce, jz. okraj města.
Olbrachtova ul., parc. 1195 a 1208/1. Záchranný výzkum 1985 při rozšiřování ulice, objekt 4 a 5
(V. Vokolek). Dat.: VK. Lit.: Sigl – Vokolek 1986, 13; Frolík – Sigl 1995, lok. 25; Květina 2001, lok. 18.
8. U kostela Sv. Kříže
Sprašová návěj na jižním okraji města obrácená k SV, oddělená od předchozí polohy patrně vodotečí.
Cihelna ppč. 1442/1. Výzkum 1957 (V. Vokolek – S. Vencl). Kulturní jámy – 4 objekty. Dat.: VK V.
Lit.: Vávra – Vokolek 1981, 241–257.
Ukostela Sv. Kříže. Sběr 30. IX. 1971 (V. Vokolek). Jde o pokračování sídliště zjištěného v dnes zrušené
cihelně. Dat.: VK, LgK. Lit.: Vokolek 1975, 53; Frolík – Sigl 1995, lok. 40; Květina 2001, lok. 22.
Na katastru Chrudimi lze tak dnes odlišit 7 až 8 samostatných poloh s doklady osídlení
z doby keramiky vypíchané. Nejvíce nálezů poskytl výzkum na staveništi „Pod požární
zbrojnicí“. Nálezy lze datovat v rozmezí od konce II. až do V. fáze VK. Přechodná I. fáze
z k. lineární do vypíchané i starší fáze VK II dosud chybí. Keramika fáze III získána z jam
22, 23, 29, 32, 36 a 48. Další objekty lze řadit do fáze IVa (8, 15, 20), do fáze IVb až V pak
objekty 16, 24, 21 a keramiku z bohatého smíchaného objektu 37. Zdá se tedy, že tato poloha,
osídlená již od staršího do mladšího stupně LnK (šárecká keramika nezjištěna), mohla
být na určitou dobu opuštěna. Následující osídlení je doloženo až v konci starší fáze VK (či
spíše ve fázi střední) a zdá se, že kontinuálně pokračuje až do fáze pozdní. Pozdně lengyelské
osídlení na této ploše není doloženo.
Co se týče ostatních chrudimských sídelních areálů, jedná se jen o sběry nebo menší záchranné
výzkumy, z nichž byl většinou získán jen testovací materiál. Tři zdobené zlomky
zWiesnerovy továrny z r. 1927 (M Chrudim) mohou náležet jak do III., tak IV. fáze VK, stejně
jako starý Lüssnerův nález z polohy 2. Keramika z výzkumu T. Čurdy patří do mladšího stupně,
materiál z výzkumu V. Vokolka a S. Vencla z cihelny v poloze 8 i nálezy z Olbrachtovy ulice
(poloha 7) do pozdní fáze VK. Z výšinných poloh na Pumberkách získána jen nevýrazná pozdně
lengyelská keramika. Prozatím z celého katastru nebyly získány žádné nálezy starší VK.
Ke stejnému závěru dojdeme i při datování osídlení s VK v celé oblasti Chrudimsko –
Pardubicko. Neznáme odtud ani jeden výrazný nález z fáze I a II; i nejlépe prozkoumané
Úhřetice se svými dvěma polohami sledovanými již od počátku 20. století neposkytly žádný
objekt, který by se dal zařadit do obou nejstarších fází. Materiál z výzkumu W. Lunga
(M Hradec Králové inv. č. 1909–29) řadíme do fáze III, ze tří pomíchaných jam zkoumaných
1936 ing. Bernardem (M Hradec Králové) lze část keramiky také zařadit ještě do fáze
III, ale většinu až do mladšího stupně, stejně tak keramiku z výzkumu A. Knora (1953,
589). Nové výzkumy v Úhřeticích (Vokolek 1978, 12; 1980, 4) čekají ještě na zpracování,
výběr vyobrazené keramiky ale není starší než z konce fáze II, a spíše z fáze III (Vokolek
1993, obr. 6). Z dalších lokalit na Chrudimsku a Pardubicku známe jen nálezy mladšího
stupně fází IV–V (Chrast, Libišany, Pardubice-V Úzkém, Rosice).
4. Vznik vypíchané keramiky a vývoj mladšího neolitu
ve východních Čechách: kontinuita, nebo diskontinuita
Každá z výše sledovaných lokalit leží v jiné části země: Miskovice ve východní a Loděnice
i Chrášťany v západní části středních Čech, Žalany v severních a Chrudim ve východ-