25.12.2014 Views

Archeologické rozhledy 2004 - Archeologický ústav AV ČR

Archeologické rozhledy 2004 - Archeologický ústav AV ČR

Archeologické rozhledy 2004 - Archeologický ústav AV ČR

SHOW MORE
SHOW LESS

Create successful ePaper yourself

Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.

272<br />

Nové publikace<br />

tury a podrobnější začlenění získaných poznatků<br />

o vývoji zástavby do českého i evropského kontextu.<br />

Rudolf Procházka<br />

LITERATURA<br />

Mendl, B. ed. 1935: Knihy počtů města Brna z let<br />

1343–1365. Brno.<br />

Polesný, K. ed. 1928: Rejstřík města Znojma z r. 1397.<br />

In: IX. výroční zpráva Českého státního reformního<br />

reálného gymnasia ve Znojmě za školní<br />

rok 1927–28, Znojmo, 1–104.<br />

Věra Souchopová – Jiří Merta – Jiří Truhlář<br />

– Ivan Balák – Leoš Štefka: Cesta železa Moravským<br />

krasem. Blansko 2002. 123 str. ISBN<br />

80–239–0459–0.<br />

Kniha vydaná v rámci stejnojmenného projektu<br />

je poutavě zpracovaným průvodcem stezkou po významných<br />

lokalitách a místech spjatých s dávnou<br />

výrobou železa v rudonosné části Moravského krasu.<br />

Čtenáři knihy i vlastní návštěvníci Cesty železa<br />

jsou provázeni malebným Josefovským a Křtinským<br />

údolím s přilehlým okolím a postupně seznamováni<br />

jak s minulostí hutnických aktivit jednotlivých milníků<br />

stezky, tak s kulturním dědictvím a přírodními<br />

klenoty krajiny. Zdůrazněme, že Cesta železa Moravským<br />

krasem svým významem daleko přesahuje<br />

rámec naší země, neboť byla zařazena do mezinárodního<br />

projektu Evropské cesty železa, a to jako<br />

sedmá zastávka Východní trasy vedoucí z Norska<br />

přes Švédsko, Německo, Polsko, Českou Republiku<br />

do Maďarska.<br />

Úvod publikace je rozčleněn na oddíly pojednávající<br />

o geografickém vymezení oblasti, o významu<br />

střední části Moravského krasu pro dějiny hutnictví<br />

železa a jejím začlenění do mezinárodního projektu<br />

Evropské cesty železa, o mezinárodním významu<br />

území a o památkové zóně Olomučansko – Křtinsko.<br />

Dalších šest stran je věnováno geologickému<br />

vývoji a železným rudám na sledovaném území.<br />

Následující historický přehled osídlení regionu je,<br />

a to především v archeologicky zpracované části,<br />

provázán s uvedením dokladů o dávném hutnictví.<br />

Do této části jsou zařazeny i krátké oddíly vysvětlující<br />

principy přímé a nepřímé výroby železa a nalezneme<br />

zde i kapitolku o experimentálních tavbách,<br />

s nimiž mají dva z autorů bohaté zkušenosti. Následuje<br />

krátká stať, která seznamuje s historií archeologických<br />

výzkumů hutnických dílen ve střední části<br />

Moravského krasu a s kovárnou železa i bronzu odkrytou<br />

společně s tzv. knížecím pohřbem z 5. stol.<br />

př. n. l. v Býčí skále. Další strany popisují nejstarší<br />

hutnictví železa ve střední části Moravského krasu,<br />

přičemž samostatně jsou zpracovány oddíly o hutnických<br />

dílnách z konce 8. a počátku 9. století, dále<br />

o dílnách z 9. stol., o hutnictví železa po zániku<br />

Velké Moravy. Dočteme se i tom, co prozrazují archeologické<br />

výzkumy o zázemí hutí a životě dávných<br />

hutníků, ale i o zakládání hutnických dílen<br />

akonečně o produktech hutnických pecí. Na stránkách<br />

uvozených názvem „Mladší železářské lokality“<br />

je věnována pozornost především technologii<br />

železářství 13. až 16. stol., tj. éry, kdy se začínají<br />

v hutní výrobě prosazovat mechanismy poháněné<br />

vodní silou a jež v samém závěru vrcholí výstavbou<br />

prvních vysokých pecí. Téma vlivu železářství na<br />

stav lesů ve střední části Moravského krasu a problematika<br />

dnešní krajiny a její ochrany, především<br />

pak Chráněné krajinné oblasti Moravský kras, završují<br />

první část knihy.<br />

Druhá část je již samotným průvodcem po pěti<br />

okruzích, které sledují nejvýznamnější železářské<br />

lokality regionu. První okruh je situován do Blanska,<br />

druhý do Olomučan, třetí vede do Rudice a Jedovnice,<br />

čtvrtý do Křtin a Habrůvky a poslední,<br />

pátý přes Adamov, Josefov a Babice nad Svitavou.<br />

Jednotlivé stezky se svými zastávkami jsou v publikaci<br />

na celkem 54 stranách detailně zpracovány<br />

a popsány jako jednotlivé kapitoly. Dílo je zakončeno<br />

krátkým závěrem s anglickým resumé.<br />

Přehledně a srozumitelně psaná kniha doplněná<br />

řadou barevných fotografií, kreseb a mapek je přímo<br />

předurčena široké veřejnosti. Věřím, že dobře<br />

odvedená práce autorského týmu, ale i všech ostatních,<br />

kteří se na vydání publikace a vybudování<br />

stezky podíleli, dojde u čtenářů i návštěvníků Cesty<br />

železa zaslouženého ocenění.<br />

Jiří Hošek<br />

Svorník 1/2003. Sborník příspěvků z 1. konference<br />

stavebně historického průzkumu<br />

4.–6. 6. 2002 v Zahrádkách u České Lípy. Vývoj<br />

a funkce topenišť. Vydal Státní památkový<br />

<strong>ústav</strong> v Ústí nad Labem a Sdružení pro stavebně<br />

historický průzkum za přispění Společnosti přátel<br />

starožitností a Českého vysokého učení technického<br />

v Praze, Fakulty architektury, Praha 2003. 304 str.<br />

První konference věnovaná stavebně historickému<br />

průzkumu vyrostla z potřeby setkávání pracovníků<br />

nově se formujícího oboru, stojícího na<br />

pomezí dějin umění, stavebnictví a archeologie<br />

středověku a novověku. Za téma prvního setkání<br />

bylo možná symbolicky zvoleno topeniště, jež dělá<br />

dům domem – vždyť kolem ohně, kachlových či<br />

jiných kamen nebo otopných těles se točí celý (nejen)<br />

rodinný život.

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!