Archeologické rozhledy 2004 - Archeologický ústav AV ČR
Archeologické rozhledy 2004 - Archeologický ústav AV ČR
Archeologické rozhledy 2004 - Archeologický ústav AV ČR
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
272<br />
Nové publikace<br />
tury a podrobnější začlenění získaných poznatků<br />
o vývoji zástavby do českého i evropského kontextu.<br />
Rudolf Procházka<br />
LITERATURA<br />
Mendl, B. ed. 1935: Knihy počtů města Brna z let<br />
1343–1365. Brno.<br />
Polesný, K. ed. 1928: Rejstřík města Znojma z r. 1397.<br />
In: IX. výroční zpráva Českého státního reformního<br />
reálného gymnasia ve Znojmě za školní<br />
rok 1927–28, Znojmo, 1–104.<br />
Věra Souchopová – Jiří Merta – Jiří Truhlář<br />
– Ivan Balák – Leoš Štefka: Cesta železa Moravským<br />
krasem. Blansko 2002. 123 str. ISBN<br />
80–239–0459–0.<br />
Kniha vydaná v rámci stejnojmenného projektu<br />
je poutavě zpracovaným průvodcem stezkou po významných<br />
lokalitách a místech spjatých s dávnou<br />
výrobou železa v rudonosné části Moravského krasu.<br />
Čtenáři knihy i vlastní návštěvníci Cesty železa<br />
jsou provázeni malebným Josefovským a Křtinským<br />
údolím s přilehlým okolím a postupně seznamováni<br />
jak s minulostí hutnických aktivit jednotlivých milníků<br />
stezky, tak s kulturním dědictvím a přírodními<br />
klenoty krajiny. Zdůrazněme, že Cesta železa Moravským<br />
krasem svým významem daleko přesahuje<br />
rámec naší země, neboť byla zařazena do mezinárodního<br />
projektu Evropské cesty železa, a to jako<br />
sedmá zastávka Východní trasy vedoucí z Norska<br />
přes Švédsko, Německo, Polsko, Českou Republiku<br />
do Maďarska.<br />
Úvod publikace je rozčleněn na oddíly pojednávající<br />
o geografickém vymezení oblasti, o významu<br />
střední části Moravského krasu pro dějiny hutnictví<br />
železa a jejím začlenění do mezinárodního projektu<br />
Evropské cesty železa, o mezinárodním významu<br />
území a o památkové zóně Olomučansko – Křtinsko.<br />
Dalších šest stran je věnováno geologickému<br />
vývoji a železným rudám na sledovaném území.<br />
Následující historický přehled osídlení regionu je,<br />
a to především v archeologicky zpracované části,<br />
provázán s uvedením dokladů o dávném hutnictví.<br />
Do této části jsou zařazeny i krátké oddíly vysvětlující<br />
principy přímé a nepřímé výroby železa a nalezneme<br />
zde i kapitolku o experimentálních tavbách,<br />
s nimiž mají dva z autorů bohaté zkušenosti. Následuje<br />
krátká stať, která seznamuje s historií archeologických<br />
výzkumů hutnických dílen ve střední části<br />
Moravského krasu a s kovárnou železa i bronzu odkrytou<br />
společně s tzv. knížecím pohřbem z 5. stol.<br />
př. n. l. v Býčí skále. Další strany popisují nejstarší<br />
hutnictví železa ve střední části Moravského krasu,<br />
přičemž samostatně jsou zpracovány oddíly o hutnických<br />
dílnách z konce 8. a počátku 9. století, dále<br />
o dílnách z 9. stol., o hutnictví železa po zániku<br />
Velké Moravy. Dočteme se i tom, co prozrazují archeologické<br />
výzkumy o zázemí hutí a životě dávných<br />
hutníků, ale i o zakládání hutnických dílen<br />
akonečně o produktech hutnických pecí. Na stránkách<br />
uvozených názvem „Mladší železářské lokality“<br />
je věnována pozornost především technologii<br />
železářství 13. až 16. stol., tj. éry, kdy se začínají<br />
v hutní výrobě prosazovat mechanismy poháněné<br />
vodní silou a jež v samém závěru vrcholí výstavbou<br />
prvních vysokých pecí. Téma vlivu železářství na<br />
stav lesů ve střední části Moravského krasu a problematika<br />
dnešní krajiny a její ochrany, především<br />
pak Chráněné krajinné oblasti Moravský kras, završují<br />
první část knihy.<br />
Druhá část je již samotným průvodcem po pěti<br />
okruzích, které sledují nejvýznamnější železářské<br />
lokality regionu. První okruh je situován do Blanska,<br />
druhý do Olomučan, třetí vede do Rudice a Jedovnice,<br />
čtvrtý do Křtin a Habrůvky a poslední,<br />
pátý přes Adamov, Josefov a Babice nad Svitavou.<br />
Jednotlivé stezky se svými zastávkami jsou v publikaci<br />
na celkem 54 stranách detailně zpracovány<br />
a popsány jako jednotlivé kapitoly. Dílo je zakončeno<br />
krátkým závěrem s anglickým resumé.<br />
Přehledně a srozumitelně psaná kniha doplněná<br />
řadou barevných fotografií, kreseb a mapek je přímo<br />
předurčena široké veřejnosti. Věřím, že dobře<br />
odvedená práce autorského týmu, ale i všech ostatních,<br />
kteří se na vydání publikace a vybudování<br />
stezky podíleli, dojde u čtenářů i návštěvníků Cesty<br />
železa zaslouženého ocenění.<br />
Jiří Hošek<br />
Svorník 1/2003. Sborník příspěvků z 1. konference<br />
stavebně historického průzkumu<br />
4.–6. 6. 2002 v Zahrádkách u České Lípy. Vývoj<br />
a funkce topenišť. Vydal Státní památkový<br />
<strong>ústav</strong> v Ústí nad Labem a Sdružení pro stavebně<br />
historický průzkum za přispění Společnosti přátel<br />
starožitností a Českého vysokého učení technického<br />
v Praze, Fakulty architektury, Praha 2003. 304 str.<br />
První konference věnovaná stavebně historickému<br />
průzkumu vyrostla z potřeby setkávání pracovníků<br />
nově se formujícího oboru, stojícího na<br />
pomezí dějin umění, stavebnictví a archeologie<br />
středověku a novověku. Za téma prvního setkání<br />
bylo možná symbolicky zvoleno topeniště, jež dělá<br />
dům domem – vždyť kolem ohně, kachlových či<br />
jiných kamen nebo otopných těles se točí celý (nejen)<br />
rodinný život.