Archeologické rozhledy 2004 - Archeologický ústav AV ČR

Archeologické rozhledy LVI–2004 135
Obr. VI. Hostina vévody Jana z Berry (Chantilly, Musée Condé, Ms. 65, fol. 1r). Hostina se odehrává podle přiřazení
výjevu v kalendáři rovněž v lednu, avšak o zhruba o čtvrt století později. Tomu mimo jiné nasvědčuje
tapisérie v pozadí, připomínající bitvu v roce 1388. Nás však více zajímá vlastní hostina a její zabezpečení. Na
bohatě zásobeném příborníku zcela vlevo vidíme vedle dvou běžných konvic, misek a šálků také pro tuto dobu
příznačné lahvice na víno, tzv. fontains. Menší záhadou zůstávají dvě vysoké zlaté nebo zlacené nádoby
v pozadí (flacons), které jsou protáhlého kuželovitého tvaru a mají čepičku. Na dřevěné tabuli, z níž jsou vidět
pouze nohy, nemůže chybět ubrus. Velká zlatá loď je, jak předpisují některé dvorní protokoly, umístěna po pravici
hostitele. Před každým hostem jsou malé misky, tvarem podobné tzv. hanaps i écuelles. Podnosy s jídly jsou
zřetelně větší, právě se na nich podávají pečená kuřata nebo jiní ptáci. Pochutnávají si na nich i malí psíčci, jimž
bylo dovoleno pohybovat se volně na stole. O chutné sousto nepřijde ani vévodův oblíbený lovecký pes, jemuž
servíruje přikázaný služebník. Vítaným obohacením je služebník s konvicí, který přelévá vodu do géméllionu
jednoho z hostů. Služebník má co dělat, aby ve druhé ruce udržel pohár. Urození kráječi se snaží: jeden řeže
maso na podnosu (tranchoir), druhý se chystá rozporcovat upečené ptáky či zajíce. Jejich výpravné kostýmy
a mečíky u pasu naznačují, že jde o urozené služebníky. Pokud by tomu tak bylo, bylo by možné interpretovat
látkové přehozy na jejich ramenou jako velké ručníky či ubrousky, do nichž si hosté mohli otírat ruce. Uniknout
by nám neměla ani postava hofmistra v pozadí, který slovy „aproche, aproche“ zve čekající hosty k jídlu. —
Abb. VI. Festmahl des Herzogs von Berry (Chantilly, Musée Condé, Ms. 65, fol. 1r). Das Festmahl spielt sich
nach der Einordnung der Szene in den Kalender ebenso im Januar ab, jedoch etwa um ein Vierteljahrhundert
später. Uns interessiert aber mehr das eigentliche Festmahl und seine Sicherstellung. Auf der reich bestückten
Anrichte ganz links sehen wir neben zwei geläufigen Kannen, Schüsseln und Schalen auch eine für diese Zeit
typischen Plattenflasche für Wein, ein sog fontaine. Ein kleineres Rätseln bleiben zwei hohe goldene Gefäße im
Hintergrund (flacons), die von einer langgezogenen, kegelförmigen Gestalt mit Hütchen sind. Auf der Holztafel,
von der bloß die Füße zu sehen sind, kann das Tischtuch nicht fehlen. Das große goldene Schiff ist zur
Rechten des Gastgebers, wie es einige Hofprotokolle vorschreiben. Vor jedem Gast befinden sich kleine Schalen,
in ihrer Form ähnlich den sog. hanaps und auch den écuelles. Die Untersetzteller mit den Speisen sind
merklich größer, es werden gerade Brathühner oder andere Vögel gereicht, an denen sich auch kleine Hündchen
verköstigen, denen es gestattet ist, sich frei auf der Tafel zu bewegen. Um den schmackigen Happen
kommt nicht einmal der beliebte Jagdhund des Herzogs, dem ein beigestellter Diener serviert. Eine willkommene
Bereicherung ist ein Diener mit einer Kanne, der einem der Gäste Wasser in das géméllion gießt. Der hat
einiges zu tun, um in der rechten Hand den Becher zu halten. Die Tranchierer bemühen sich, Einer schneidet
Fleisch auf einem Untersatzteller (tranchoir) auf, der Zweite schickt sich an, gebratene Vögel oder Hasen zu
portionieren. Ihre aufwendigen Kostüme und kleinen Schwerter am Gurt deuten an, dass es sich um adelige
Diener handelt. Insofern dem so wäre, so wäre es möglich die Stoffumhänge auf ihren Schultern als große
Handtücher oder Servietten zu interpretieren, in die sich die Gäste die Hände anstreifen konnten. Entgehen
sollte uns nicht einmal die Figur des Hofmeisters im Hintergrund, der mit den Worten „aproche, aproche“ die
wartenden Gäste zum Essen lädt.