Archeologické rozhledy 2004 - Archeologický ústav AV ČR

More documents

Recommendations

Info

214 Archeologické rozhledy LVI–2004 Nachforschungen nicht erfahren, obwohl gerade diese Lokalitäten als Tragpfeiler der Entwicklungstendenzionen ausgegeben werden. Durch eine Vermengung einer Vielzahl von Bauten, von eingehend erkannten bis zu jenen, deren Bewertung man kaum wenigstens als Hypothese bezeichnen kann, entstehen Konstruktionen, deren Statik man aus Prinzip nicht mehr allzu viel vertrauen kann. An Stelle einer vagen „Kastellologie“ sollten wir die Burgen in Teamarbeit mittels allgemein anerkannter Methoden und Arbeitsschritte der zugehörigen Wissenschaftsdisziplinen erforschen und stets gründlich erwägen, zu welchen Schlussfolgerungen uns das gegenwärtige Maß an Erkenntnis jeder der Lokalitäten berechtigt. Deutsch von Stefan Scholz VLADISLAV RAZÍM, Národní památkový ústav – územní odborné pracoviště středních Čech v Praze, Sabinova 5, 130 11 Praha 3; razim@stc.npu.cz Exkurz Datování dřeva z hradu Rýzmburka Tomáš Kyncl Úvod Předmětem dendrochronologického datování byly dřevěné konstrukční prvky nalezené ve zdivu hradu Rýzmburka u Oseka (srov. Razím 2004). V konstrukcích se zachovaly tyto zkoumané prvky: (i) dubová pochva závory ve vstupu na ochoz severní věže jádra hradu; (ii) dubové překlady nad vstupem do válcové věže nad branou jádra hradu, (iii) jedlové, bukové a javorové lešeňové kuláče vseverozápadní části hradební zdi jádra hradu. Dendrochronologicky byla vyhodnocena pouze dřeva z dubových překladů a pochvy závory. Pro datování bukového a javorového dřeva nalezeného v hradební zdi zatím neexistují datovací standardní chronologie, jedlové prvky ze stejné konstrukce neměly pro pokus o datování dostatečný počet letokruhů. 1 Materiál a metody Vzorky z překladů byly odebrány pomocí Presslerova nebozezu. Silně poškozená okrajová bělová část překladu nad vstupem, kterou nebylo možné odebrat vrtákem, byla odříznuta pilkou. 2 Z těžko přístupné pochvy závory se také nepodařilo odebrat jádrový vrt, ale díky velmi dobře čitelné struktuře letokruhů patrné na čele trámu bylo možné využít pro změření šířek letokruhů barevné fotografie. Šířky letokruhů na digitalizovaném snímku byly změřeny pomocí programu WINDENDRO TM (Guay 1995). Měření vzorků odebraných vrtákem bylo provedeno pomocí zařízení Kutschenreiter s přesností na 0,01 mm. Zpracování dat a vlastní absolutní datování bylo provedeno pomocí standardních metod (Cook – Kairiukstis 1990; Dvorská – Poláček 2000). Pro vlastní datování byl použit program PAST, 3 výrazný růstový trend patrný na vzorcích byl odstraněn pomocí 32leté spline funkce v pro- 1 Dva nalezené jedlové prvky měly pouze 31 a 33 letokruhů. Takto krátké letokruhové série jsou zpravidla samostatně nedatovatelné. 2 Odběrem nebyla narušena stabilita konstrukce. Vzorek o velikosti 2 x 1 cm byl odebrán pouze z části zcela zničené dřevokazným hmyzem. 3 SCIEM – Bernard Knibbe Software Development.
KYNCL: Datování dfieva z hradu R˘zmburka 215 Obr. 1. Letokruhové křivky dubových překladů nad vstupem do válcové věže. Míra podobnosti mezi letokruhovými křivkami je vysoká, patrné jsou výrazné růstové signatury (např. 1167–1170, 1205–1209). Také podobnost mezi letokruhovými křivkami fragmentu bělové části vnitřního překladu (P5141a) a vnějšího překladu (P5139) je i přes malé překrytí přesvědčivá (zvýrazněna jsou shodná lokální minima). Obr. 2. Porovnání průměrné letokruhové křivky dubových překladů nad vstupem do válcové věže P51ryzmburkQU (2a) a fragmentu bělové části vnějšího překladu P5141b (2b) se standardními chronologiemi dubu pro ČR (1) a jižní Německo (3). Shoda ve výrazných lokálních minimech je zvýrazněna svislou čarou. Patrné jsou také shodné střednědobé růstové trendy (např. 1158–1168). gramu DPL (Grissino-Mayer et al. 1996). Pro absolutní datování byly použity standardní chronologie dubu pro ČR 4 a jižní Německo. 5 Výsledky Letokruhové křivky všech tří překladů nad vstupem do válcové věže (Razím 2004, 197, obr. 19) se podařilo synchronizovat (obr. 1) do 164 let dlouhé průměrné letokruhové řady (P51ryzmburkQU). Do této řady se nepodařilo spolehlivě zařadit pouze letokruhovou křivku odděleně odebrané bělové části vnitřního překladu (P5141b) a křivku z pochvy závory (P5150). Pokus o absolutní datování průměrné letokruhové křivky pomocí výše uvedených standardních chronologií vedl k nalezení v obou případech stejné statisticky průkazné synchronní polohy, datující poslední letokruh do roku 1239 (tab. 1; obr. 2). I přes jednoznačnou průkaznost není míra podobnosti mezi srovnávanými křivkami s ohledem na značnou délku vzájemného překrytí příliš vysoká. Důvodem je patrně velmi malé proložení této části standardní chronologie pro ČR a velká geografická vzdálenost v případě jihoněmeckého standardu. I proto není příliš překvapivé, že pokus o samostatné datování pouze 35 let dlouhé letokruhové křivky bělové části (P5141b) nevedl ani v jednom případě k nalezení statisticky průkazné synchronní pozice. Nicméně nejlépe vyhodnocená pozice, datující poslední letokruh řady do roku 1248, dokonale odpovídá předpokládanému umístění tohoto fragmentu vůči jádrové části prvku. Mezi posledním letokruhem získaným z jádrové části kmene (1210) a prvním letokruhem zjištěným na zvlášť odebrané části (1213) scházejí pouze dva letokruhy (viz obr. 1). Při odebírání vzorku vrtáním mohla být získána pouze kompaktní jádrová část prvku, naopak odběr ře- 4 Standard dub-CR, sestavený v Botanickém ústavu AV ČR, má v současné době chronologický rozsah 974–1998. 5 Standard Sued2ges sestavil B. Becker z Univerzity v Hohenheimu. Pro datování byla použita publikovaná část standardu v rozsahu let 9–1950.
Page 1 and 2:
Archeologické rozhledy LVI-2004, s
Page 3 and 4:
Archeologické rozhledy LVI-2004 1
Page 5 and 6:
3-55 Archeologické rozhledy LVI-20
Page 7 and 8:
Page 9 and 10:
Page 11 and 12:
Page 13 and 14:
Page 15 and 16:
Page 17 and 18:
Page 19 and 20:
Page 21 and 22:
Page 23 and 24:
Page 25 and 26:
Page 27 and 28:
Page 29 and 30:
Page 31 and 32:
Page 33 and 34:
Page 35 and 36:
Page 37 and 38:
Page 39 and 40:
Page 41 and 42:
Page 43 and 44:
Page 45 and 46:
Page 47 and 48:
Page 49 and 50:
Page 51 and 52:
Page 53 and 54:
Page 55 and 56:
Page 57 and 58:
Page 59 and 60:
POPELKA: Poznámky ke ‰típané i
Page 61 and 62:
59-87 Archeologické rozhledy LVI-2
Page 63 and 64:
Page 65 and 66:
Page 67 and 68:
Page 69 and 70:
Page 71 and 72:
Page 73 and 74:
Page 75 and 76:
Page 77 and 78:
Page 79 and 80:
Page 81 and 82:
Page 83 and 84:
Page 85 and 86:
Page 87 and 88:
Page 89 and 90:
Page 91 and 92:
BOUZEK: Osídlení a kultura jiÏn
Page 93 and 94:
Page 95 and 96:
·MAHEL: Studie o cestû Karla IV.
Page 97 and 98:
Page 99 and 100:
Page 101 and 102:
Page 103 and 104:
Page 105 and 106:
Page 107 and 108:
Page 109 and 110:
Page 111 and 112:
Page 113 and 114:
Page 115 and 116:
Page 117 and 118:
Page 119 and 120:
Page 121 and 122:
Page 123 and 124:
Page 125 and 126:
Page 127 and 128:
Page 129 and 130:
Page 131 and 132:
Obr. I. Banket ve Velkém sále Pal
Page 133 and 134:
Page 135 and 136:
Page 137 and 138:
Page 139 and 140:
Page 141 and 142:
139-159 Archeologické rozhledy LVI
Page 143 and 144:
Page 145 and 146:
Page 147 and 148:
Obr. 2. Čichtice u Bavorova, trať
Page 149 and 150:
Page 151 and 152:
Page 153 and 154:
Page 155 and 156:
Page 157 and 158:
Page 159 and 160:
Page 161 and 162:
Page 163 and 164:
VALOCH: K problematice nûkter˘ch
Page 165 and 166: VENCLOVÁ: O hledání a nalézán
Page 167 and 168: UNGER: In solio sub arcu ... 165 Ob
Page 169 and 170: Archeologické rozhledy LVI-2004 16
Page 171 and 172: 169-175 Archeologické rozhledy LVI
Page 179 and 180: RAZÍM: Nad poãátky hradÛ ãesk
Page 215: Archeologické rozhledy LVI-2004 21
Page 221 and 222: Aktuality 219 pracoviště - varša
Page 237 and 238: Nové publikace 235 zobrazují situ
Page 267 and 268:
Page 269 and 270:
Page 271 and 272:
Page 273 and 274:
Page 275 and 276:
Page 277 and 278:
show all

Archeologické rozhledy 2004 - Archeologický ústav AV ČR

Create successful ePaper yourself

Delete template?

Save as template?