Archeologické rozhledy 2004 - Archeologický ústav AV ČR
Archeologické rozhledy 2004 - Archeologický ústav AV ČR
Archeologické rozhledy 2004 - Archeologický ústav AV ČR
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
<strong>Archeologické</strong> <strong>rozhledy</strong> LVI–<strong>2004</strong> 191<br />
Obr. 13. Rýzmburk, hrad. Obytná<br />
věž v severní výspě jádra hradu,<br />
pohled na západní průčelí<br />
sraně gotickými okny. Vpravo je<br />
vidět nárožní kvádrová armatura<br />
začínající při úrovní terénu,<br />
nad sdruženým oknem 1. patra<br />
řada otvorů zaniklého vyloženého<br />
ochozu, uprostřed pod korunou<br />
zdi jeden z vyčnívajících kamenů,<br />
které zřejmě podpíraly<br />
horní trám stříšky ochozu. Foto<br />
V. Razím 1994. — Abb. 13. Rýzmburk,<br />
Burg. Wohnturm im Nordausläufer<br />
der Kernburg, Blick auf<br />
die Westfront mit frühgotischen<br />
Fenstern. Rechts ist eine auf Geländeniveau<br />
beginnende Eckquaderung<br />
zu sehen, über dem<br />
Kuppelfenster des 1. Stockes<br />
eine Reihe von Balkenlöchern<br />
des untergegangenen hervorkragenden<br />
Wehrganges, inmitten<br />
unter der Mauerkrone einer<br />
der Kragsteine, die offenbar den<br />
oberen Dachbalken des Umganges<br />
unterstützten. Foto V. Razím<br />
1994.<br />
goval posílením hradu, kde měla být vydržována posádka 90 lidí, doplňována zásoba munice a zbraní,<br />
písemné prameny snad nasvědčují také stavební činnosti. Strategický význam pro Sasy udržel<br />
Rýzmburk i po Lipanech. Po bitvě u Želenic roku 1438 Míšňané rozváželi na své hrady české zajatce,<br />
přičemž jen na Rýzmburku jich mělo být internováno 130 (Sedláček 1923, 172–176).<br />
Oproti dosavadním odhadům lze dobu vzniku upřesnit na základě důležitých detailů této vnější<br />
fortifikace. Rozsáhlý hradební okruh je vybudován stavební technologií, která s výjimkou jihozápadní<br />
části prozrazuje jednotnou dobu vzniku. Vedle již zmíněných sedlových vížek a kurtin bez ochozu<br />
(Lehký 1993) je třeba upozornit ještě na vylehčovací pasy v základové partii, které se uplatňují na východní,<br />
západní a severozápadní straně. I. Lehký zaregistroval také čtyři otvory nízko nad terénem<br />
v jihovýchodním úseku hradby, které interpretoval jako prevet, dvě střílny s ven rozevřenými špaletami<br />
a blíže neurčený otvor, uzavíraný dřevěnou deskou za pomoci zasouvací závory (obr. 9 až 12).<br />
Uvedené ven špaletované střílny přisoudil J. Varhaník užití ručních palných zbraní, avšak s výhradou,<br />
že nelze vyloučit pozdější přezdění částí hradby (Varhaník 2002, 132). Na základě podrobného ohledání<br />
obou líců zdi však podle našeho názoru druhotnému zřízení střílen nic nenasvědčuje. Nedoceněný<br />
zůstal otvor se zasouvací závorou, který je rovněž nepochybně původní součástí hradby. Jeho segmentem<br />
sklenutá nika je pouze kolem 100 cm široká i vysoká a vlastní otvor ve vnějším líci, jehož<br />
původní tvar se nedochoval, byl podle fragmentů okolního zdiva ještě podstatně menší. Malé rozměry<br />
a umístění vysoko nad strmou skálou hradního kopce vylučují, že by šlo o vstupní otvor, stejně tak
Change language