Archeologické rozhledy 2004 - Archeologický ústav AV ČR

Archeologické rozhledy LVI–2004 97
Obr. 2. Schematický plán Palais
de la Cité v Paříži podle
J. Gerouta. 1 monumentální
schodiště, 2 postranní vstup
do Velkého sálu, 3 velká brána;
Cour du Mai – také Velký
dvůr, La Salle sur l’eau – Sál
nad vodou, jinak též Sál
sv. Ludvíka. — Abb. 2. Schematischer
Plan des Palais de
la Cité in Paris nach J. Gerout.
1 monumentale Treppe,
2 Seiteneingang in den
Großen Saal, 3 großes Tor;
Cour du Mai – auch Großer
Hof, La Salle sur l’eau – Saal
über dem Wasser, ansonsten
auch St. Ludwigssaal.
se dalo zjistit. Zbývá stručně se zmínit o jejich čase. Ten se mohl u jednotlivých králů a velmožů
dosti výrazně odlišovat. O Karlu V. je známo, že zpravidla obědval již v deset hodin,
zatímco večeře mu byla servírována kolem šesté hodiny. 25 Zda šlo o železný zvyk, který
vnutil i svým lucemburským hostům, se můžeme jen dohadovat.
Pro přísně hierarchizovanou dvorskou společnost měl závažný dosah zasedací pořádek,
neboť právě prostřednictvím hostin se upevňoval řád tohoto uzavřeného světa, v němž nejen
panovníkova velkorysost, ale i každé jeho slovo či gesto mohly být a často také byly
součástí ceremoniálního kodexu. Jestliže měla mramorová tabule v čele Velkého sálu své
ustálené místo, rozmístění stolovníků se podle okolností měnilo. Čestné místo patřilo
ovšem hostiteli, jímž ve svém Palais de la Cité mohl být jen francouzský král. Při první
večeři ve Velkém sále v pondělí 4. ledna unavený a horečkou oslabený císař chyběl, neboť
jedl ve svém pokoji. Po pravici Karla V. seděl pařížský biskup Aimeri de Maignac
(1368–1384), po jeho levici pak zaujali místa římský král Václav, vévoda Jan z Berry, lucemburský
a brabantský vévoda Václav, vévoda Filip Burgundský, vévoda Ludvík II. Bourbonský
a Robert, vévoda z Baru. Další dva nejmenovaní vévodové, oba nejspíše z Karlova
aVáclavova doprovodu, nebyli ještě rytíři, 26 a proto jedli u jiného stolu spolu s Petrem,
mladším synem navarského krále Karla II. Zlého, dále s Janem z Artois, hrabětem z Eu
a jinými pány.
25 Kobvyklému času oběda Karla V. Jean-Louis Flandrin, Les heures de repas en France avant le XIV e siècle.
In: Le Temps de manger. Alimentation, emploi du temps et rythmes sociaux, Paris 1993, 203, údaj o čase večeře
uvádí Mireille Vincent-Cassy, La gula curiale ou les débordements des banquets au début du règne de Charles VI.
In: Socialibilité à table. Commensalité et convivialité à travers les âges. Actes du colloque de Rouen (14–17 novembre
1990), Rouen 1992, 93.
26 R. Delachenal, Chroniques des règnes II, 226; Cesta, 49–50. Rytířem nejspíše ještě nebyl sedmnáctiletý opavský
vévoda Václav I. Zda druhým byl břežský vévoda Jindřich VIII., nebo lehnický vévoda Boleslav, nelze rozhodnout.
V úvahu naopak nepřichází sasko-lüneburský vévoda Albrecht, který se večeře neúčastnil.