Archeologické rozhledy 2004 - Archeologický ústav AV ČR

Archeologické rozhledy LVI–2004 125
dvě prosté stříbrné misky bez výzdoby (OA 11895, 11379). Další dvě misky jsou však již
nákladněji zdobené. První je zčásti zlacená a se stopami průhledného emailu (OA 643),
druhá má uprostřed emailovaný výjev zajíce pronásledovaného psem (OA 11380). Od našich
misek či pohárů určených k pití (viz obr. 8) je třeba odlišovat tzv. gémellions, které
v předchozí době sloužily k mytí rukou. Etymologie názvu (jumeaux – „dvojčata“) prozrazuje,
že se voda přelévala z misky do misky. Gémellions byly bohatě dekorované a mohly
být používány k účelům liturgickým i světským. 23 Zikonografických dokladů uvádím
vyobrazení banketu obou korunovaných hlav v ruk. BL Nero E II, fol. 229va (obr. III), na
kterém před císařem Karlem stojí velký pohár s příklopem, jehož podstavec však spíše
připomíná kalich. Zlaté či zlacené misky a mísy lze spatřit též na honosné tabuli vévody
z Berry 24 (obr. VI). Jde tu o talířovité mísy na pokrmy (écuelles), které měly zploštělé
okraje, aby je bylo možné na jídlo přiklopit i z druhé strany. 25 Katalog výstavy Les Fastes
du Gothique uvádí čtyři tyto misky. Patřily k pokladu nalezenému v belgickém Maldegem
u d’Eecloo, mají průměr cca 24 cm a výšku cca 4 cm. 26 Že jde o nápadný rozdíl, dokládá
objekt v témže katalogu pod číslem 206 H, který je zde uveden jako hanap ou écuelle. Na
rozdíl od misek prve zmíněných má menší průměr (182 mm), jeho výška je 45 mm. Náleží
ke skupině poměrně různorodého gotického náčiní z Trésor de Rouen-Gaillon, jehož jednotlivé
kusy jsou dnes uloženy ve Victoria and Albert Museum, v Musée des Thermes et de
l’hôtel de Cluny a v Ermitáži. Shodná rozpačitost s označením panuje i u misky sub 206 D,
která má průměr 230 mm a výšku 45 mm. Kolekce názorně ukazuje rozmanitost dekoru:
206 A) Hanap ou écuelle (Victoria and Albert Museum 109–1865), Paříž, 1. třetina 14. stol., 183 mm, 45 mm.
206 B) Hanap (Victoria and Albert Museum 106–1865), Montpellier, před 1355, 184 mm, 40 mm.
206 C) Hanap (Victoria and Albert Museum 107–1865), Francie, kol. 1350, 210 mm, 54 mm.
206 D) Hanap ou écuelle (Victoria and Albert Museum 108–1865), Paříž, 4. čtvrtina 14. stol., 230 mm,
45 mm.
206 G) Hanap (Cluny CL 1951), Francie, 1. polovina 14. stol, 183 mm, 55 mm.
206 H) Hanap ou écuelle (Cluny, Cl. 1952), Paříž, 1. polovina 14. stol., 182 mm, 45 mm.
206 J) Hanap (Louvre OA 396), Francie, 1. polovina 14. stol., 195 mm, 44 mm.
206 K) Hanap (Ermitáž, bez sign.), Francie, 1. polovina 14. stol., jen průměr 200 mm.
206 L) Hanap (Ermitáž, bez sign.), Francie, 1. polovina 14. stol., jen průměr 200 mm.
206 M) Hanap (Ermitáž, bez sign.), Montpellier, před 1355, průměr 205 mm.
206 N) Hanap (Ermitáž, bez sign.), Francie, 1. polovina 14. stol., průměr 200 mm.
208 Hanap (Paris, collection privée), Paříž, 2. polovina 14. stol., 158 mm, 42 mm.
Teprve nyní přicházejí na řadu darované misky tohoto názvu, které opět dokládají svou
velkou rozmanitost:
1595: un grant hennap d’or à couvercle et sus un hault trepie, velký pohár s víkem na vysoké trojnožce
pro Karla IV. za 2360 fr (spolu s konvicí, kterou si původně hostitel Karel V. mínil nechat pro sebe), zakou-
23 Pěknou ukázku uvádí Guide des collections, 90, č. 100 (Cl. 954).
24 Přebohaté hodinky vévody z Berry, miniatura Měsíce ledna, poč. 15. stol. (Chantilly, Muséé Condé, Ms. 65, fol. 1r).
25 Přesně tak popisuje funkci zploštělých okrajů u obdobných mis nazývaných v Německu Schüssel a Salser
M. Hasse, Neues Hausgerät, 81. Pro francouzské prostředí viz R. W. Lightbown, Secular Goldsmith’s Work in
Medieval France, 17.
26 Les Fastes du Gothique, 245–246, č. 198. Není bez významu, že katalog je uvádí jako différentes par leur formes
des hanaps ou coups du trésor de Gaillon.