Archeologické rozhledy 2004 - Archeologický ústav AV ČR
Archeologické rozhledy 2004 - Archeologický ústav AV ČR
Archeologické rozhledy 2004 - Archeologický ústav AV ČR
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
<strong>Archeologické</strong> <strong>rozhledy</strong> LVI–<strong>2004</strong> 223<br />
zvolen za člena Society of Antiquaries of London<br />
(FSA) a že mu v roce 1987 jeho trvalé vědecké snažení<br />
přineslo mimořádné uznání, zvolení za člena<br />
British Academy (FBA).<br />
Absolvent Harrow pokračoval v akademické dráze<br />
studiem prehistorie na univerzitě v Cambridge<br />
(Trinity College) a jako archeolog středověku nikdy<br />
nezapomněl, že to bylo právě školení v prehistorické<br />
archeologii, které usnadnilo jeho působení v nové,<br />
od 50. let vznikající a pozvolna se stabilizující<br />
archeologické specializaci, v archeologii vrcholného<br />
středověku a později i doby postmedievální. Jako<br />
pracovník, jemuž přináležela služební povinnost<br />
navštěvovat četné výzkumy financované z veřejných<br />
prostředků, dospěl pod vlivem kontinentálních<br />
zkušeností k závěru, že styl terénních výkopů<br />
v Británii, zaměřený na systémy různých sond nebo<br />
sítě „boxů“, jaké doporučoval Sir Mortimer Wheeler,<br />
obávaje se možného chaosu ve velkoplošných<br />
„open-area“ systémech odkryvu, je pro řadu zkoumaných<br />
lokalit nevhodný. A to jak z hlediska badatelského,<br />
tak ekonomického. Obhajoval nejen odkryvy<br />
souvislých větších ploch, ale spolu s profesorem<br />
hospodářských dějin Mauricem Beresfordem po<br />
prvních skromných začátcích v roce 1952 je postupně<br />
předváděl na systematickém výzkumu zaniklé<br />
středověké vesnice Wharram Percy (Yorkshire<br />
E.R.). Pisatel této vzpomínky, jemuž bylo šťastnou<br />
náhodou dopřáno podílet se v první polovině 60. let<br />
pod vedením J.G.H. na zdejším výzkumu, žádný<br />
chaos na tehdy ještě dost neobvykle velké ploše<br />
zpracovávané detailně mnoha brigádníky klasickými<br />
zednickými špachtlemi (pointed trowel) nezaznamenal.<br />
Naopak, sám rozměr plochy, povaha<br />
preparace a množství dělníků pracujících nadšeně<br />
jako volontéři zdarma, to vše automaticky napomáhalo<br />
vysoké organizovanosti a disciplíně. Nevelké<br />
potvrzení o účasti na tomto výzkumu, jaké si<br />
někteří, většinou studenti odnášeli, mělo v jejich<br />
dalším odborném životě svou váhu.<br />
Nutnost výměny názorů na studium středověké<br />
vesnice přivedla J.G.H. mezi zakladatele proslulé<br />
„The Deserted Medieval Villages Research Group“,<br />
působící dnes pod pozměněným názvem jako „Medieval<br />
Settlement Research Group“. Pro počáteční<br />
i pozdější rozvoj prací skupiny měla jeho houževnatá<br />
pracovitost jako prvního sekretáře zásadní význam;<br />
archiv, první šanony soupisů a kartotéky stály<br />
v policích jeho kanceláře ve staré budově tehdejšího<br />
„Ministry of Works“. Vše bylo denně doplňováno<br />
a spisy se vyřizovaly i na výzkumu ve Wharram<br />
Percy po skončení terénních prací při benzinové<br />
lampě. Pokud se kromě středověké vesnice jako celku<br />
J.G.H. zabýval speciálně hmotnou kulturou, jeho<br />
základním tématem byla anglická vrcholně středověká<br />
keramika, včetně jejích vztahů ke kontinentální<br />
produkci. To ho přirozeně dovedlo velmi časně<br />
ike keramice postmedievální, a to jak domácí, tak<br />
importované. Nacházíme ho tedy mezi těmi, kdož<br />
zakládali „The Society for Post-Medieval Archeology“<br />
a její pravidelně vycházející časopis, myslím<br />
že první v Evropě.<br />
John G. Hurst byl zejména ve volnějších 60. letech<br />
ve spojení s československými archeology středověku,<br />
kteří mu vděčí za uvedení svých prvních výsledků<br />
z výzkumu středověkých vesnic do širších<br />
evropských souvislostí. Moravská archeologie si<br />
jistě připomene jeho inspirativní působení při vstupu<br />
do výzkumu Pfaffenschlagu a Mstěnic, pražští<br />
archeologové středověku jistě nezapomenou na<br />
podnětné diskuse z doby, kdy v polovině 60. let navštívil<br />
společně s archeologicky orientovaným historickým<br />
geografem Robinem Glasscockem Prahu.<br />
Pojetí pražského výzkumu a jeho opření o širší sídelně<br />
historické souvislosti i nutnost průzkumu<br />
a znalost dosud dochované lokální stavební kultury<br />
v širším okolí zkoumaného sídliště se utvářelo právě<br />
zde. Byl to J.G.H., kdo v nelehkých dobách úspěšně<br />
pomohl prosadit a uskutečnit i přímou osobní<br />
výměnu zkušeností. Také jeho zásluhou nebyl<br />
ani po uzavření slibně se rozvíjejících kontaktů po<br />
roce 1968 přerušen tok informací; přicházely separáty,<br />
knihy i povzbuzení. Není také dosud známo,<br />
že myšlenka založit po britském vzoru výroční konference<br />
archeologů středověku a pořádat je vždy<br />
v jiné části země kvůli exkurzím, realizovaná poprvé<br />
v roce 1969 v Praze Československou společností<br />
archeologickou za přispění <strong>Archeologické</strong>ho<br />
<strong>ústav</strong>u ČS<strong>AV</strong>, vznikla jako odpověď na uzavírající<br />
se možnosti zahraničních styků ze starší debaty na<br />
silnici mezi Leedsem a Yorkem na matracích mohutné<br />
„van“ Hurstovy rodiny.<br />
S J. B. G. Hurstem jsme se po letech znovu<br />
setkali až v roce 1992 na dobré adrese v Burlington<br />
House na Piccadilly – kde jinde než v knihovně.<br />
Zpráva o tragickém Hurstově osudu nás dostihla<br />
poněkud opožděně, což sice zmírnilo šok z té nešťastné<br />
situace, nikterak však nezmenšilo tíživý<br />
smutek. Jeho stopa v naší archeologii středověku<br />
by jistě neměla být zaváta prachem zapomnění<br />
a snad ji ani nepřekryje stín nevědění, jenž vždy<br />
zákonitě houstne se střídáním generací.<br />
Zdeněk Smetánka, FSA