Archeologické rozhledy 2004 - Archeologický ústav AV ČR

62
CHVOJKA: Souãasn˘ stav poznání popelnicov˘ch polí v jiÏních âechách
Obr. 1. Srovnání počtu jihočeských lokalit
v hlavních epochách doby bronzové.
— Abb. 1. Zahlvergleich der südböhmischen
Fundorte in den Hauptepochen
der Bronzezeit.
noty 3° 55’. Sídliště se nacházela v průměru necelých 200 m od nejbližšího vodního zdroje,
přičemž průměrné převýšení nad hladinu nejbližšího vodního toku činilo ca 10 m. Z uvedeného
schématu vybočuje několik lokalit, ležících v dnešních nivách (inundacích), jako
např. tři sídliště na katastru Milenovic, sídliště v Myšenci, Modlešovicích, Smrkovicích
aj. (Fröhlich – Chvojka 2001, 117–118).
Největší hustota sídlišť v jihočeském regionu je dnes doložena v Pootaví a v oblasti dolní
Blanice. V mikroregionu středního a dolního toku Otavy připadalo na jedno sídliště
v průměru 4,7 km 2 , tj. na 1 km 2 zde spadá průměrně 0,214 sídliště (Chvojka 2001a, 96).
Na katastru Milenovic u Protivína, na území o velikosti ca 1,5 x 2 km, je dnes doloženo celkem
7 lokalit mladší a pozdní doby bronzové, z nichž většina byla současných (Fröhlich –
Chvojka 2001, 116–117). Dosud nevyřešenou zůstává ovšem v této souvislosti otázka časoprostorového
posunu jednoho sídliště v krátkých časových intervalech, resp. současného
osídlení všech lokalit (srov. Bouzek 1967/1968, 25; Neustupný 1986, 232; Smrž 1987, 614;
1994, 376). Podobný příklad lze uvést i z pootavské oblasti, kde bylo na návrší Pikarna
u Putimi identifikováno celkem sedm sídelních jednotek (dvorců), z nichž však většina
není blíže datovatelná (Chvojka 2001a, 98–99).
Velká část jihočeských sídlišť mladší doby bronzové byla zjištěna při povrchovém průzkumu
nebo při drobných terénních zásazích. Také u sídlišť zkoumaných před více než
půlstoletím je jejich informační potenciál značně zmenšen. Přesto můžeme uvést řadu
příkladů sídlištních objektů, z nichž mnohé však dosud nebyly podrobněji publikovány.
Tři zemnice z mladší doby bronzové zjistil B. Dubský v Dobevi, další zahloubené obytné
objekty jsou uváděny z Rohozné, Čejetic a Písku (Dubský 1949, 163–173). Kůlový
nadzemní dům je doložen např. na jednom sídlišti v Písku (Chvojka 2001a, 104). V poslední
době byly obytné objekty prozkoumány i na dalších jihočeských sídlištích mladší